Talmud česky

Horajot 12b הוריות

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 12b · 22 segmentů

Struktura debaty:Mišna 2Otázka 1Příběh 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Uveď závěr [mišny]: „Mezi kohenem sloužícím a kohenem, který odstoupil, není rozdílu kromě býčka Jom kipur a desetiny efy“ – tím jsme se dostali k rabimu Meirovi. Neboť se učí: Jestliže veleknězi nastala nezpůsobilost a ustanovili místo něho jiného kohena, první se vrací ke své službě a na druhém spočívají všechna přikázání velekněžství – slova rabiho Meira. [Rabi Josi říká: První se vrací ke své službě a druhý není způsobilý ani za velekněze, ani za obyčejného kohena.]
אימא סיפא אין בין כהן משמש לכהן שעבר אלא פר יום הכפורים ועשירית האיפה אתאן לרבי מאיר דתניא אירע בו פסול בכהן גדול ועבר ומינו כהן אחר תחתיו הראשון חוזר לעבודתו והשני כל מצות כהונה עליו דברי ר"מ [רבי יוסי אומר ראשון חוזר לעבודתו ושני אינו ראוי לא לכהן גדול ולא לכהן הדיוט]
2
Řekl rabi Josi: Stalo se, že Josefu ben Elim ze Ciporu nastala nezpůsobilost k [službě] velekněze a ustanovili místo něho jiného; a jeho bratři kohanim mu nedovolili být ani veleknězem, ani obyčejným kohenem. Veleknězem ne kvůli nevraživosti, obyčejným kohenem ne proto, že ve svatosti se povyšuje, a nesnižuje.
אמר רבי יוסי מעשה ביוסף בן אילים מצפורי שאירע בו פסול בכהן גדול (ועבר ומינו אחר תחתיו ולא הניחוהו אחיו הכהנים להיות לא כהן גדול ולא כהן הדיוט כהן גדול משום איבה כהן הדיוט משום מעלין בקדש ואין מורידין
3
Začátek [je podle] mudrců a závěr podle rabiho Meira? Řekl Rav Chisda: Ano, začátek je podle mudrců a závěr podle rabiho Meira. Rav Josef řekl: Je to [mišna] Rabiho, který ji formuloval podle [různých] tanaitů.
רישא רבנן וסיפא ר"מ אמר רב חסדא אין רישא רבנן וסיפא ר"מ רב יוסף אמר רבי היא ונסיב לה אליבא דתנאי
4
Rava řekl: Je to rabi Šimon, který v jedné věci souhlasí s rabim Meirem a v jedné věci s ním nesouhlasí.
רבא אמר ר"ש היא וסבר לה כר"מ בחדא ופליג עליה בחדא
5
Neboť se učí: Věci, jimiž se liší velekněz od obyčejného kohena, jsou tyto: býček, který se přináší za všechna přikázání, býček Jom kipur a desetina efy; nenechává si narůst vlasy a netrhá [roucho] – trhá však dole, kdežto obyčejný [kohen] nahoře; neposkvrňuje se při úmrtí příbuzných, je mu přikázána panna a zakázána vdova a [jeho smrt] umožňuje návrat neúmyslnému vrahovi.
דתניא דברים שבין כהן גדול לכהן הדיוט אלו הם פר הבא על כל המצות ופר יוה"כ ועשירית האיפה ולא פורע ולא פורם אבל הוא פורם מלמטה וההדיוט מלמעלה ואין מטמא לקרובים ומוזהר על הבתולה ואסור באלמנה ומחזיר את הרוצח
6
A jako truchlící [před pohřbem blízkého] přináší oběti, ale nejí [z nich] a nedostává podíl; přináší podíl jako první a bere podíl jako první; slouží v osmi rouchách; celá služba Jom kipur je platná jen skrze něho; a je osvobozen [od oběti] za nečistotu Chrámu a jeho svatých obětí.
ומקריב אונן ואינו אוכל [ואינו חולק] מקריב חלק בראש ונוטל חלק בראש ומשמש בשמונה כלים וכל עבודת יום הכפורים אינה כשרה אלא בו ופטור על טומאת מקדש וקדשיו
7
A všechny [tyto věci] platí u [velekněze s] vícerými rouchy kromě býčka, který se přináší za všechna přikázání; a všechny platí u pomazaného, který odstoupil, kromě býčka Jom kipur a desetiny efy; a žádná z nich neplatí u pomazaného pro válku kromě pěti věcí uvedených v oddíle: nenechává si narůst vlasy, netrhá [roucho], neposkvrňuje se při úmrtí příbuzných, je mu přikázána panna a zakázána vdova, a [jeho smrt] umožňuje návrat neúmyslnému vrahovi – slova rabiho Jehudy. Ale mudrci říkají: Návrat neumožňuje.
וכולן נוהגין במרובה בגדים חוץ מפר המביא על כל המצות וכולן נוהגין במשיח שעבר חוץ מפר יוה"כ ועשירית האיפה וכולן אין נוהגין במשוח מלחמה חוץ מה' דברים האמורים בפרשה לא פורע ולא פורם ואין מטמא לקרובים ומוזהר על הבתולה ואסור באלמנה ומחזיר את הרוצח דברי רבי יהודה וחכמים אומרים אינו מחזיר
8
A z čeho [víme], že je to rabi Šimon? Řekl Rav Papa: O kom jsme slyšeli, že říká, že [velekněz] je osvobozen za nečistotu Chrámu a jeho svatých obětí? O rabim Šimonovi.
והאי ממאי דר"ש היא א"ר פפא מאן שמעת ליה דאמר פטור על טומאת מקדש וקדשיו ר"ש:
9
„Kromě pěti věcí uvedených v oddíle“: Odkud to [víme]? Neboť mudrci učili: „Kohen, který je největší mezi svými bratry“ (Lv 21,10) – to je velekněz; „na jehož hlavu byl vylit olej pomazání“ – to je pomazaný pro válku; „a který byl uveden do úřadu, aby oblékal roucha“ – to je [velekněz s] vícerými rouchy. O nich všech [Písmo] říká: „Nenechá si rozpustit vlasy na hlavě a neroztrhne svá roucha, a nepřijde k žádnému mrtvému“ (Lv 21,10–11).
חוץ מה' דברים האמורים בפרשה: מה"מ דת"ר (ויקרא כא, י) והכהן הגדול מאחיו זה כהן גדול אשר יוצק על ראשו שמן המשחה זה משוח מלחמה ומלא את ידו ללבוש את הבגדים זה מרובה בגדים על כולן הוא אומר ראשו לא יפרע ובגדיו לא יפרום ועל כל נפשות מת לא יבא
10
Mohl bych myslet, že všichni smějí přinášet oběti jako truchlící [před pohřbem]; Písmo učí: „neboť je na něm korunování olejem pomazání jeho Boha“ (Lv 21,12) – „na něm“, a ne na jeho druhovi. A když je Písmo rozlišilo, mohl bych myslet, že [pomazanému pro válku] není přikázána panna; Písmo učí: „a on“.
יכול יהו כולן מקריבין אוננים ת"ל (ויקרא כא, יב) כי נזר שמן משחת אלהיו עליו עליו ולא על חבירו ואחר שחלקו הכתוב יכול לא יהא מצווה על הבתולה ת"ל והוא
11
To je jako spor tanaitů: „A on si vezme za ženu pannu“ (Lv 21,13) – poté co Písmo rozlišilo, opět zahrnulo – slova rabiho Jišmaela. Rabi Akiva říká: Z toho mám jen toho, kdo odstoupil kvůli svému výronu; odkud [víme o tom], kdo odstoupil kvůli vadám? Písmo učí: „a on“.
כתנאי (ויקרא כא, יג) והוא אשה בבתוליה יקח אחר שחלק הכתוב ריבה דברי רבי ישמעאל רבי עקיבא אומר אין לי אלא שעבר מחמת קריו מחמת מומין מנין ת"ל והוא
12
Rava se zeptal Rava Nachmana: Pomazaný [velekněz], který onemocněl malomocenstvím – jak je to s vdovou? Je [jeho svatost] jen odsunuta, nebo je zcela zproštěn [úřadu]? Neznal odpověď.
בעא מיניה רבא מרב נחמן משיח שנצטרע מהו באלמנה מידחא דחי או מיפטר פטר לא הוה בידיה
13
Jednou seděl Rav Papa a tato otázka mu byla nejasná. Řekl Huna, syn Rava Nachmana, Ravu Papovi: Učíme se: „Z toho mám jen toho, kdo odstoupil kvůli svému výronu; odkud [víme o tom], kdo odstoupil kvůli vadám? Písmo učí: ‚a on‘.“ [Rav Papa] vstal, políbil ho na hlavu a dal mu svou dceru [za ženu].
זימנין הוי יתיב רב פפא וקמבעיא ליה א"ל הונא בריה דרב נחמן לרב פפא תנינא אין לי אלא שעבר מחמת קריו עבר מחמת מומין מנין ת"ל והוא קם נשקיה ברישיה ויהיב ליה ברתיה:
14
MIŠNA: Velekněz trhá [roucho] dole a obyčejný [kohen] nahoře. Velekněz přináší oběti jako truchlící [před pohřbem], ale nejí [z nich]; obyčejný [kohen] ani nepřináší, ani nejí.
מתני׳ כהן גדול פורם מלמטה וההדיוט מלמעלה כהן גדול מקריב אונן ולא אוכל וההדיוט לא מקריב ולא אוכל:
15
GEMARA: Řekl Rav: „Dole“ – skutečně dole, „nahoře“ – skutečně nahoře. A Šmuel řekl: „Dole“ – pod lemem [výstřihu], „nahoře“ – nad lemem; a jedno i druhé u krku.
גמ׳ אמר [רב] למטה למטה ממש למעלה למעלה ממש ושמואל אמר למטה למטה מקמי שפה למעלה למעלה מקמי שפה וזה וזה בצואר
16
Namítali: Za všechny [ostatní] mrtvé – chce-li, oddělí lem [roucha], nechce-li, lem neoddělí; za svého otce a za svou matku [lem] oddělí. [Pod lemem by tedy byla trhlina skutečnou trhlinou, a jak to může velekněz dělat?] – Protože obecně je to trhlina, vztahuje se [na velekněze]: „neroztrhne svá roucha“?
מיתיבי על כל המתים כולן רצה מבדיל קמי שפה שלו רצה אינו מבדיל קמי שפה שלו על אביו ועל אמו מבדיל כיון דבעלמא הוי קרע קרי כאן בגדיו לא יפרום
17
Šmuel zastává názor rabiho Jehudy, který řekl: Každá trhlina, která neodděluje lem, je jen bezcenná trhlina. A copak rabi Jehuda připouští u velekněze trhání [roucha] vůbec?
שמואל כרבי יהודה סבירא ליה דאמר כל קרע שאינו מבדיל שפה שלו אינו אלא קרע של תפלות ומי אית ליה לר"י קריעה בכהן גדול
18
Vždyť se učí: Kdyby bylo řečeno „hlavu nerozpustí a roucho neroztrhne“, řekl bych, že Písmo mluví o hlavě a rouchu soty; Písmo však učí: „Svou hlavu nerozpustí a svá roucha neroztrhne“ (Lv 21,10) – že se ho rozpouštění vlasů a trhání roucha netýká vůbec – slova rabiho Jehudy. Rabi Jišmael říká: Netrhá tak, jak trhají [ostatní] lidé, ale on dole a obyčejný [kohen] nahoře.
והא תניא אילו נאמר ראש לא יפרע ובגד לא יפרום הייתי אומר בראש ובגד של סוטה הכתוב מדבר ת"ל (ויקרא כא, י) את ראשו לא יפרע ובגדיו לא יפרום שאינו בפריעה ופרימה כל עיקר דברי רבי יהודה רבי ישמעאל אומר אינו פורם כדרך שבני אדם פורמין אלא הוא מלמטה וההדיוט מלמעלה
19
Šmuel s ním v jedné věci souhlasí a v jedné věci s ním nesouhlasí.
שמואל סבר לה כר"י בחדא ופליג עליה בחדא:
20
MIŠNA: Cokoli je častější než něco jiného, má přednost před tím druhým; a cokoli je posvátnější než něco jiného, má přednost před tím druhým. Stojí-li [k obětování] býček pomazaného [kohena] a býček pospolitosti, býček pomazaného má přednost před býčkem pospolitosti ve všech úkonech.
מתני׳ כל התדיר מחבירו קודם את חבירו וכל המקודש מחבירו קודם את חבירו פר המשיח ופר העדה עומדים פר המשיח קודם לפר העדה בכל מעשיו:
21
GEMARA: Odkud to [víme]? Řekl Abaje: Neboť Písmo říká: „Kromě ranní zápalné oběti, která je stálou zápalnou obětí“ (Nu 28,23). Nuže, je-li psáno „ranní zápalné oběti“, proč ještě „stálou zápalnou obětí“? Takto říká Milosrdný: Co je častější, má přednost.
גמ׳ מנא הני מילי אמר אביי דאמר קרא (במדבר כח, כג) מלבד עולת הבקר אשר לעולת התמיד (למה לי) מכדי כתיב עולת הבקר עולת התמיד למה לי הכי קאמר רחמנא כל דתדירה קדמה:
22
„A cokoli je posvátnější než něco jiného, má přednost před tím druhým“: Odkud to víme? Neboť ve škole rabiho Jišmaela učili: „Budeš ho posvěcovat“ (Lv 21,8) – ve všem, co se týká svatosti: aby otevíral [čtení Tóry] jako první, aby žehnal jako první a aby jako první dostal nejlepší podíl.
וכל המקודש מחבירו הוא קודם את חבירו: מנלן דתנא דבי רבי ישמעאל וקדשתו לכל דבר שבקדושה לפתוח ראשון ולברך ראשון וליטול מנה יפה ראשון:

Originál: Horayot 12b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu