Jevamot 117a יבמות

že bratři nevstupují do dědictví na základě jejích slov.

Bejt Šamaj jim řekli: Což se to nenaučíme ze spisu ketuby? Vždyť jí píše: ‚Vdáš-li se za jiného, dostaneš, co je ti [zde] napsáno.‘ A Bejt Hilel se obrátili a rozhodovali podle slov Bejt Šamaj.

GEMARA: Rav Chisda řekl: Vstoupila-li švagrová do levirátního sňatku, [švagr] vstupuje do dědictví na základě jejích slov. Oni vykládali výklad ketuby – my nemáme vykládat výklad Tóry?

„Nastoupí na jméno svého bratra“ (Dt 25,6), řekl Milosrdný – a hle, nastoupil.

Rav Nachman řekl: Přišla-li k soudu a řekla: ‚Můj manžel zemřel, dovolte mi vdát se‘ – dovolí jí vdát se a dají jí její ketubu. [Řekla-li:] ‚Dejte mi mou ketubu‘ – ani vdát se jí nedovolí. Jaký je důvod? Přišla kvůli ketubě.

Byla jim otázka: [Řekla-li:] ‚Dovolte mi vdát se a dejte mi mou ketubu‘, jak je tomu? Protože řekla [i] svou ketubu, přišla kvůli ketubě? Nebo snad člověk řekne soudu všechny věci, které má [na srdci]? A řekneš-li, že člověk řekne všechny věci, které má [na srdci] – [řekla-li:] ‚Dejte mi mou ketubu a dovolte mi vdát se‘, jak je tomu?

Zde jistě přišla kvůli ketubě? Nebo snad, protože neví, čím se jí dovoluje [vdát], [proto to řekla nejprve]? Zůstává to nerozhodnuto.

MIŠNA: Všichni jsou věrohodní, aby o ní svědčili [že její manžel zemřel], kromě její tchyně, dcery její tchyně, její spolumanželky, její švagrové a dcery jejího manžela.

Jaký je rozdíl mezi rozlukovým listem a smrtí? Že písemnost [sama] dokazuje.

GEMARA: Byla jim otázka: Jak je tomu s dcerou jejího tchána? Je důvod u dcery její tchyně ten, že má matku, která ji nenávidí, [a proto] ji nenávidí i ona – a zde nemá matku, která by ji nenáviděla?

Nebo snad je důvod u dcery její tchyně ten, že si říká: ‚Ujídá mi z matčina dílu‘ – [a pak] i zde si říká: ‚Ujídá mi z dílu otcova domu‘?

Pojď a slyš: Všichni jsou věrohodní, aby o ní svědčili, kromě pěti žen. A kdyby to tak bylo, bylo by jich šest! – Snad je důvod u dcery její tchyně ten, že si říká: ‚Ujídá mi z dílu otcova domu‘, a nezáleží na tom, zda jde o dceru její tchyně nebo o dceru jejího tchána.

Vždyť jsme se ale učili: kromě sedmi žen! – To je [učení] rabiho Jehudy, neboť jsme se učili: Rabi Jehuda přidává i otcovu manželku a snachu.

Řekli mu: Otcova manželka je zahrnuta v dceři manžela, snacha je zahrnuta v tchyni.

A rabi Jehuda? Dobře: tchyně nenávidí snachu, protože si říká: ‚Ujídá mi můj díl‘; ale snacha – proč by nenáviděla tchyni? Dobře: dcera manžela nenávidí otcovu manželku, protože si říká: ‚Ujídá mi matčin díl‘; ale otcova manželka – proč by nenáviděla dceru manžela?

Jak by jinak přidával dvě? Nýbrž proč snacha nenávidí tchyni? Protože prozrazuje svému synovi vše, co dělá. Také otcova manželka nenávidí dceru manžela, protože prozrazuje svému otci vše, co dělá.

A rabíni? „Jako ve vodě [se zrcadlí] tvář proti tváři, tak srdce člověka proti člověku“ (Př 27,19). A rabi Jehuda? Ten [verš] je napsán o slovech Tóry.

Rav Acha bar Avja řekl: Na Západě se tázali: Jak je tomu s tchyní, která přijde [až] později? Pomyslí [snacha] na to, že manžel zemře a ona připadne švagrovi, a [proto] ji nenávidí, nebo ne?