Rabíni učili: Spadl-li do ohnivé pece, svědčí se o něm. Do kotle plného vína nebo oleje – svědčí se o něm. Jménem rabiho Achy řekli: [O tom, kdo spadl do kotle] s olejem, se svědčí, protože [olej] spaluje; s vínem se nesvědčí, protože [víno] hasí. Řekli mu: Nejprve hasí, ale nakonec spaluje.
תנו רבנן נפל לתוך כבשן האש מעידין עליו ליורה מלאה יין ושמן מעידין עליו משום רבי אחא אמרו של שמן מעידין עליו מפני שהוא מבעיר של יין אין מעידין עליו מפני שהוא מכבה אמרו לו תחלתו מכבה וסופו מבעיר:
Rabi Meir řekl: Stalo se, že jistý člověk spadl do velké cisterny atd. Bylo učeno: Řekli rabimu Meirovi: Zázračné události se [jako doklad] neuvádějí. Co je [tu] zázračná událost? Řekneš-li, že nejedl a nepil – vždyť je napsáno: „Posťte se za mne, nejezte a nepijte [tři dny]“ (Est 4,16)!
א"ר מאיר מעשה באחד שנפל לבור הגדול וכו': תניא אמרו לו לרבי מאיר אין מזכירין מעשה נסים מאי מעשה נסים אילימא דלא אכיל ולא אישתי והכתיב (אסתר ד, טז) וצומו עלי ואל תאכלו ואל תשתו
A jaký je důvod rabiho Meira? Rav Kahana řekl: Byly tam klenby nad klenbami. A rabíni? Byly z mramoru. A rabi Meir? Nelze jinak, než že se opřel a trochu si zdřímnul.
ורבי מאיר מאי טעמא אמר רב כהנא כיפין על גב כיפין הוו ורבנן דשישא הוו ור"מ א"א דלא מסריך וניים פורתא
Rabíni učili: Stalo se, že dcera Nechunji, kopáče studní, spadla do velké cisterny. Přišli a oznámili to rabimu Chaninovi ben Dosovi. První hodinu jim řekl: Je v pořádku. Druhou jim řekl: Je v pořádku. Třetí jim řekl: Vylezla.
ת"ר מעשה בבתו של נחוניא חופר שיחין שנפלה לבור הגדול ובאו והודיעו לרבי חנינא בן דוסא שעה ראשונה אמר להם שלום שניה אמר להם שלום שלישית אמר להם עלתה
Řekli jí: Dcero má, kdo tě vytáhl? Řekla jim: Naskytl se mi beran a vedl ho stařec. Řekli mu: Jsi prorok? Řekl jim: „Nejsem prorok ani syn proroka“ (Am 7,14), nýbrž [pomyslel jsem si]: Věc, kterou se spravedlivý zabývá, nemá být [příčinou], aby o ni klopýtlo jeho potomstvo?
אמר לה בתי מי העלך אמרה לו זכר של רחלים נזדמן לי וזקן מנהיגו אמרו לו נביא אתה אמר להם לא נביא אנכי ולא בן נביא אנכי אלא דבר שהצדיק מתעסק בו יכשל בו זרעו
Rabi Aba řekl: Přesto jeho syn zemřel žízní, neboť je řečeno: „A kolem něho velmi bouří“ (Ž 50,3) – to učí, že Svatý, budiž požehnán, je k těm kolem sebe přísný na [tloušťku] vlasu. Rabi Chanina řekl, [že to plyne] odtud: „Bůh vzbuzující hrůzu v radě svatých, veliký a hrozný nade všemi kolem sebe“ (Ž 89,8).
אמר רבי אבא אע"פ כן מת בנו בצמא שנאמר (תהלים נ, ג) וסביביו נשערה מאד מלמד שהקדוש ברוך הוא מדקדק עם סביביו כחוט השערה ר' חנינא אמר מהכא (תהלים פט, ח) אל נערץ בסוד קדושים רבה ונורא על כל סביביו:
MIŠNA: I když slyšel ženy říkat ‚Ten a ten zemřel‘, stačí to. Rabi Jehuda říká: I když slyšel děti říkat ‚Hle, jdeme naříkat nad tím a tím a pohřbít ho‘ – ať [to říká někdo] úmyslně, nebo neúmyslně.
מתני׳ אפילו שמע מן הנשים אומרות מת איש פלוני דיו ר' יהודה אומר אפי' שמע מן התינוקות אומרים הרי אנו הולכין לספוד ולקבור את איש פלוני בין שהוא מתכוין ובין שאינו מתכוין
A u modloslužebníka – jestliže [to říká] úmyslně atd. Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: To se učilo jen tehdy, když měl v úmyslu [ženu] uvolnit; ale měl-li v úmyslu svědčit, jeho svědectví je svědectvím. Jak to poznáme? Rav Josef řekl: Přišel-li k soudu a řekl: ‚Ten a ten zemřel, provdejte jeho manželku‘ – ten měl v úmyslu uvolnit. [Řekl-li] prostě ‚zemřel‘ – ten měl v úmyslu svědčit.
ובעובד כוכבים אם היה מתכוין וכו': אמר רב יהודה אמר שמואל לא שנו אלא שנתכוין להתיר אבל נתכוין להעיד עדותו עדות היכי ידעינן אמר רב יוסף בא לבית דין ואמר איש פלוני מת השיאו את אשתו זהו נתכוין להתיר מת סתם זהו נתכוין לעדות
Bylo také řečeno: Reš Lakiš řekl: To se učilo jen tehdy, když měl v úmyslu uvolnit; ale měl-li v úmyslu svědčit, jeho svědectví je svědectvím. Rabi Jochanan mu řekl: Což se to nestalo s Ošajou, [synem]rabiho, který [o tom] jednal s osmdesáti pěti staršími? Řekl jim: To se učilo jen tehdy, když měl v úmyslu uvolnit; ale měl-li v úmyslu svědčit, jeho svědectví je svědectvím – a mudrci mu nepřisvědčili.
איתמר נמי אמר ריש לקיש לא שנו אלא שנתכוין להתיר אבל נתכוין להעיד עדותו עדות אמר ליה ר' יוחנן לא כך היה מעשה באושעיא ברבי שהתירם עם שמנים וחמשה זקנים אמר להם לא שנו אלא שנתכוין להתיר אבל נתכוין להעיד עדותו עדות ולא הודו לו חכמים
Nýbrž [podle rabiho Jochanana] naše mišna, která učí ‚a u modloslužebníka – jestliže [to říká] úmyslně, jeho svědectví není svědectvím‘ – jak to najdeš [platné svědectví]? Když mluví jen tak bez úmyslu. Jako ten, který šel a říkal: ‚Kdo je z rodu Chivaje? Kdo je z rodu Chivaje? Chivaj zemřel‘ – a Rav Josef provdal jeho manželku. [Nebo] ten, který šel a říkal: ‚Běda hbitému jezdci, který byl v Pumbeditě, neboť zemřel‘ – a Rav Josef, a někteří říkají Rava, provdal jeho manželku.
אלא מתניתין דקתני ובעובד כוכבים אם היה מתכוין אין עדותו עדות היכי משכחת לה במסיח לפי תומו כי ההוא דהוה קאמר ואזיל מאן איכא בי חיואי מאן איכא בי חיואי שכיב חיואי ואנסבה רב יוסף לדביתהו ההוא דהוה קאמר ואזיל ווי ליה לפרשא זריזא דהוה בפומבדיתא דשכיב ואנסבה רב יוסף ואיתימא רבא לדביתהו
Ten, který šel a říkal: ‚Kdo je z rodu Chasy? Chasa se utopil.‘ Rav Nachman řekl: Při Bohu, ryby snědly Chasu! Na základě slov Rav Nachmana se manželka Chasy šla vdát, a nic jí neřekli. Rav Aši řekl: Z toho plyne, že to, co řekli rabíni – [ve] vodě, která nemá konec, je jeho manželka zakázána – platí předem; ale vdala-li se, neodebereme mu ji.
ההוא דהוה קאמר ואזיל מאן איכא בי חסא טבע חסא אמר רב נחמן האלקים אכלו כוורי לחסא מדיבוריה דרב נחמן אזלא דביתהו דחסא ואינסבא ולא אמרו לה ולא מידי אמר רב אשי שמע מינה הא דאמור רבנן מים שאין להם סוף אשתו אסורה הני מילי לכתחלה אבל אי נסיב לא מפקינן לה מיניה
Někteří říkají: Rav Nachman provdal jeho manželku, [neboť] řekl: Chasa je velký muž; kdyby to tak bylo, [že vylezl,] věc by se roznesla. – Ale není tomu tak: ať jde o velkého muže, nebo ne o velkého muže – dodatečně ano, předem ne.
איכא דאמרי אנסבה רב נחמן לדביתהו אמר חסא גברא רבה איתיה אם איתא דסליק קלא אית ליה למילתא ולא היא לא שנא גברא רבה לא שנא לאו גברא רבה דיעבד אין לכתחלה לא:
Jistý modloslužebník řekl jistému Izraelitovi: ‚Nařež vojtěšku a hoď ji o Šabatu zvířatům; a když ne, zabiju tě, jako jsem zabil toho a toho Izraelitu, kterému jsem řekl: Uvař mi o Šabatu hrnec – a on mi neuvařil, a zabil jsem ho.‘ Jeho manželka to uslyšela a přišla před Abaje. Ten [to] odkládal
ההוא עובד כוכבים דהוה קאמר ליה לישראל קטול אספסתא ושדי לחיואי בשבתא ואי לא קטילנא לך כדקטילנא לפלוני בר ישראל דאמרי ליה בשיל לי קדירה בשבת ולא בשיל לי וקטילתיה שמעה דביתהו ואתאי לקמיה דאביי שהיתא
Originál: Yevamot 121b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.