Jevamot 3b יבמות

Má vyloučit [názory] Rava a Rav Asiho. A podle Rava a Rav Asiho, co má vyloučit?

Jestliže přijímají jeden názor druhého, jedno [číslo] má vyloučit spolumanželku té, která odmítla, a druhé má vyloučit spolumanželku [ženy], kterou si [muž] vzal zpět, když ji byl zapudil.

A jestliže nepřijímají jeden názor druhého, jedno [číslo] má vyloučit názor jeho kolegy a druhé má vyloučit buď spolumanželku té, která odmítla, nebo spolumanželku [ženy], kterou si vzal zpět, když ji zapudil.

A podle Rava a Rav Asiho ať je [tanaita] uvede!

[Neuvádí je,] protože u nich neplatí [zákaz] spolumanželky spolumanželky.

Odkud to víme? Neboť učili naši rabíni [v baraitě]: „Ženu k její sestře nevezmeš, abys [ji] učinil sokyní a odkryl její nahotu vedle ní za jejího života“ (Lv 18,18). Co nás učí [slovo] „vedle ní“?

Protože je řečeno: „Její švagr k ní vejde“ (Dt 25,5), slyšel bych, že Písmo mluví i o kterékoli ze zakázaných příbuzných uvedených v Tóře. Je řečeno zde „vedle ní [alejha]“ a je řečeno tam „k ní [alejha]“:

jako tam jde o přikázání, tak i zde jde o přikázání; a Milosrdný řekl: „nevezmeš“.

Mám však jen ji samotnou; odkud víme o její spolumanželce? Písmo praví: „abys učinil sokyní [li-cror]“. Mám však jen její spolumanželku; odkud víme o spolumanželce její spolumanželky? Písmo praví „li-cror“, a ne „la-cur“.

Mám však jen sestru manželky; odkud víme o ostatních zakázaných příbuzných? Řekl jsi: Jako sestra manželky je zvláštní tím, že je zakázanou příbuznou, za úmyslné provinění s ní se trestá vyobcováním [karet] a za neúmyslné obětí za hřích a je zakázána švagrovi, tak i každá, která je zakázanou příbuznou, za úmyslné provinění s ní se trestá vyobcováním a za neúmyslné obětí za hřích, je zakázána švagrovi.

Mám však jen je samotné; odkud víme o jejich spolumanželkách? Řekl jsi: Jako sestra manželky je zvláštní tím, že je zakázanou příbuznou, za úmyslné provinění s ní se trestá vyobcováním a za neúmyslné obětí za hřích, je zakázána švagrovi a její spolumanželka je zakázána, tak i u každé, která je zakázanou příbuznou, za úmyslné provinění s ní se trestá vyobcováním a za neúmyslné obětí za hřích a je zakázána švagrovi, je zakázána i její spolumanželka. Odtud řekli mudrci: Patnáct žen osvobozuje své spolumanželky a spolumanželky svých spolumanželek od chalicy i od levirátního sňatku až navěky.

Mohl bych [myslet], že zahrnu i šest zakázaných příbuzných, které jsou přísnější než tyto, aby byly jejich spolumanželky zakázány.

Řekl jsi: Jako sestra jeho manželky je zvláštní tím, že je zakázanou příbuznou, za úmyslné provinění s ní se trestá vyobcováním a za neúmyslné obětí za hřích, může být provdána za bratry, je zakázána švagrovi a její spolumanželka je zakázána, tak i u každé, která je zakázanou příbuznou, za úmyslné provinění s ní se trestá vyobcováním a za neúmyslné obětí za hřích, může být provdána za bratry a je zakázána švagrovi, je zakázána i její spolumanželka.

Vyloučeno je šest zakázaných příbuzných přísnějších než tyto: protože nemohou být provdány za bratry, jejich spolumanželky jsou dovoleny, neboť [zákaz] spolumanželky vzniká jedině skrze bratra.

Varování [zákaz] jsme slyšeli; odkud je trest? Písmo praví: „Neboť každý, kdo učiní kteroukoli z těchto ohavností…“ (Lv 18,29).

Důvodem je, že Milosrdný napsal „vedle ní“; jinak bych řekl, že sestra manželky vstoupí do levirátního sňatku. Proč? Protože říkáme: Přichází přikázání [aše] a odsouvá zákaz [lo ta'aše].

Připusťme, že říkáme, že přikázání přichází a odsouvá zákaz – [to platí o] prostém zákazu; ale odsouvá snad [přikázání] zákaz, za nějž je trest vyobcování? A dále, odkud víme, že [přikázání] odsouvá prostý zákaz?