Jevamot 54a יבמות

Spící svou švagrovou nenabyl! – Nýbrž u toho, kdo [do ní nechtěně] vnikl. Vždyť Raba řekl: Spadl ze střechy a vnikl [do ní] – je povinen [platit] ve čtyřech věcech, a svou švagrovou nenabyl!

Nýbrž jako když zamýšlel [styk] se svou ženou a zmocnila se ho jeho švagrová a měl s ní styk. „Oba z donucení“ ze školy rabiho Chiji – jak to vypadá? Jako když zamýšlel [styk] se svou ženou a zmocnili se ho modloslužebníci, spojili je jednoho s druhým a měl s ní styk.

Odkud tyto věci? Neboť mudrci učili: „Její švagr k ní vejde“ (Dt 25,5) – [to je] přikázání. Jiný výklad: „Její švagr k ní vejde“ – ať omylem, ať úmyslně, ať z donucení, ať dobrovolně.

Ale vždyť jsi to vyložil pro přikázání! – Přikázání se vyvozuje z [verše] „A nebude-li ten muž chtít“ (Dt 25,7) – [z toho plyne]: chce-li, [ať vykoná] švagrovskou povinnost. A k čemu přichází verš? [Učí]: ať omylem, ať úmyslně, ať z donucení, ať dobrovolně.

Učí se jinde: „Její švagr k ní vejde“ (Dt 25,5) – přirozeným způsobem; „a vezme si ji“ – [i] nepřirozeným způsobem; „a vykoná švagrovskou povinnost“ – styk ji dovršuje, ale peníze a listina ji nedovršují; „a vykoná na ní švagrovskou povinnost“ – [i] proti její vůli. Jiný výklad: „Její švagr k ní vejde“ – ať omylem atd.

Ale vždyť jsi to vyložil pro přirozený způsob! – To se vyvozuje z [verše] „aby zachoval svému bratru jméno“ (Dt 25,7) – na místě, kde se zachovává jméno [tj. kde se plodí]. A k čemu přichází verš? Ať omylem, ať úmyslně, ať z donucení, ať dobrovolně.

K samotné věci: Rav Jehuda řekl: Spící svou švagrovou nenabyl, neboť verš praví: „Její švagr k ní vejde“ – dokud ji nezamýšlí za účelem styku. Vždyť se učí: Ať bdělý, ať spící! – Řekni: ať bdělá, ať spící.

Vždyť se učí: Ať je on bdělý, ať je on spící, ať je ona bdělá, ať je ona spící! – Čím se zde zabýváme? Dřímajícím. Jak vypadá dřímající? Rav Aši řekl: Spí a nespí, bdí a nebdí – jako když ho zavolají a odpoví, ale nedokáže odpovědět rozumnou odpovědí, a když mu [něco] připomenou, rozpomene se.

K samotné věci: Raba řekl: Spadl ze střechy a vnikl [do ní] – je povinen ve čtyřech věcech, a svou švagrovou nenabyl: [za] škodu, za bolest, za ztrátu výdělku a za léčení; ale za zahanbení povinen není, neboť mistr řekl: Za zahanbení není povinen, dokud [ho] nezamýšlí.

Rava řekl: Zamýšlel vniknout [údem] do zdi a vnikl do své švagrové – nenabyl [ji]; do zvířete a vnikl do švagrové – nabyl [ji], neboť přece zamýšlí styk vůbec.

„Ať jde o toho, kdo započne“: Ula řekl: Odkud [plyne] započetí [styku] z Tóry? Neboť je řečeno: „Muž, který by ležel se ženou v době jejího krvácení a odkryl její nahotu, obnažil [heera] její pramen“ (Lv 20,18) – odtud [plyne] započetí [haaraa] z Tóry.

Našli jsme [to u] nidy; ostatní zakázané ženy – odkud? A řekneš-li: vyvodíme [to] z nidy – co [platí] u nidy, [nemusí platit jinde], neboť ta činí nečistým toho, kdo s ní má styk.

Nýbrž [to] vyplývá z manželky bratra, neboť je psáno: „A muž, který by si vzal manželku svého bratra, je to nida“ (Lv 20,21). Což je manželka jeho bratra [vždy] nida? Nýbrž [je] jako nida: jako nida [je zakázána už] při započetí, tak i manželka bratra při započetí.

Co [platí] u manželky bratra, [nemusí platit jinde], neboť je v jeho moci [takové zákazy] rozmnožit, protože chce-li, může jít a zasnoubit [si] třeba tisíc [žen].

Nýbrž [to] vyplývá ze sestry otce a sestry matky, neboť je psáno: „A nahotu sestry své matky a sestry svého otce neodkryješ, neboť [kdo tak činí,] obnažil svou pokrevní příbuznou“ (Lv 20,19). Lze namítnout: co [platí] u sestry otce a sestry matky, [nemusí platit jinde], neboť to je zákaz, který přichází sám od sebe.

Z jednoho [případu] to nevyplývá; ať [to] vyplyne ze dvou. Ze kterých ať to vyplyne? Ať vyplyne z manželky bratra a [ze] sestry otce a sestry matky – co [platí] u těchto, [nemusí platit jinde], neboť jsou zakázány kvůli pokrevnímu příbuzenství.

Nýbrž ať vyplyne z nidy a [ze] sestry otce a sestry matky – co [platí] u těchto, [nemusí platit jinde], neboť je to zákaz, který přichází sám od sebe. Nýbrž ať vyplyne z nidy a manželky bratra; co [proti tomu] namítneš?

Namítl proti tomu Rav Acha, syn Rava Iky: Co [platí] u nidy a manželky bratra, [nemusí platit jinde], neboť nemají povolení za života toho, kdo je zakazuje; řekneš [totéž] o vdané ženě, která má povolení za života toho, kdo ji zakazuje?

Rav Acha z Difti řekl Ravinovi: Což snad nida a manželka bratra nemají povolení [jen] za života toho, kdo je zakazuje, ale potom povolení mají? U nidy