Spící svou švagrovou nenabyl! – Nýbrž u toho, kdo [do ní nechtěně] vnikl. Vždyť Raba řekl: Spadl ze střechy a vnikl [do ní] – je povinen [platit] ve čtyřech věcech, a svou švagrovou nenabyl!
ישן לא קנה ביבמתו אלא בנתקע והא אמר רבה נפל מן הגג ונתקע חייב בארבעה דברים וביבמתו לא קנה
Nýbrž jako když zamýšlel [styk] se svou ženou a zmocnila se ho jeho švagrová a měl s ní styk. „Oba z donucení“ ze školy rabiho Chiji – jak to vypadá? Jako když zamýšlel [styk] se svou ženou a zmocnili se ho modloslužebníci, spojili je jednoho s druhým a měl s ní styk.
אלא כגון שנתכוון לאשתו ותקפתו יבמתו ובא עליה שניהם אנוסים דבי רבי חייא היכי דמי כגון שנתכוון לאשתו ותקפוהו עובדי כוכבים ודבקום זה בזה ובא עליה
Odkud tyto věci? Neboť mudrci učili: „Její švagr k ní vejde“ (Dt 25,5) – [to je] přikázání. Jiný výklad: „Její švagr k ní vejde“ – ať omylem, ať úmyslně, ať z donucení, ať dobrovolně.
מנא הני מילי דתנו רבנן (דברים כה, ה) יבמה יבא עליה מצוה דבר אחר יבמה יבא עליה בין בשוגג בין במזיד בין באונס בין ברצון
Ale vždyť jsi to vyložil pro přikázání! – Přikázání se vyvozuje z [verše] „A nebude-li ten muž chtít“ (Dt 25,7) – [z toho plyne]: chce-li, [ať vykoná] švagrovskou povinnost. A k čemu přichází verš? [Učí]: ať omylem, ať úmyslně, ať z donucení, ať dobrovolně.
והא אפיקתיה למצוה למצוה (דברים כה, ז) מואם לא יחפוץ האיש נפקא הא חפץ יבם וכי אתא קרא בין בשוגג בין במזיד בין באונס בין ברצון
Učí se jinde: „Její švagr k ní vejde“ (Dt 25,5) – přirozeným způsobem; „a vezme si ji“ – [i] nepřirozeným způsobem; „a vykoná švagrovskou povinnost“ – styk ji dovršuje, ale peníze a listina ji nedovršují; „a vykoná na ní švagrovskou povinnost“ – [i] proti její vůli. Jiný výklad: „Její švagr k ní vejde“ – ať omylem atd.
תניא אידך יבמה יבא עליה כדרכה ולקחה שלא כדרכה ויבם ביאה גומרת בה ואין כסף ושטר גומרין בה ויבמה בעל כרחה ד"א יבמה יבא עליה בין בשוגג כו'
Ale vždyť jsi to vyložil pro přirozený způsob! – To se vyvozuje z [verše] „aby zachoval svému bratru jméno“ (Dt 25,7) – na místě, kde se zachovává jméno [tj. kde se plodí]. A k čemu přichází verš? Ať omylem, ať úmyslně, ať z donucení, ať dobrovolně.
והא אפיקתי' לכדרכה ההוא (דברים כה, ז) מלהקים לאחיו שם נפקא במקום שמקים שם וכי אתא קרא בין בשוגג בין במזיד בין באונס בין ברצון
K samotné věci: Rav Jehuda řekl: Spící svou švagrovou nenabyl, neboť verš praví: „Její švagr k ní vejde“ – dokud ji nezamýšlí za účelem styku. Vždyť se učí: Ať bdělý, ať spící! – Řekni: ať bdělá, ať spící.
גופא אמר רב יהודה ישן לא קנה ביבמתו דאמר קרא יבמה יבא עליה עד דמכוין לה לשם ביאה והתניא בין ער [בין ישן אימא בין ערה בין ישנה
Vždyť se učí: Ať je on bdělý, ať je on spící, ať je ona bdělá, ať je ona spící! – Čím se zde zabýváme? Dřímajícím. Jak vypadá dřímající? Rav Aši řekl: Spí a nespí, bdí a nebdí – jako když ho zavolají a odpoví, ale nedokáže odpovědět rozumnou odpovědí, a když mu [něco] připomenou, rozpomene se.
והתניא בין ער] הוא בין ישן הוא בין ערה היא בין ישנה היא הכא במאי עסקינן במתנמנם ה"ד מתנמנם אמר רב אשי נים ולא נים תיר ולא תיר כגון דקרו ליה ועני ולא ידע לאהדורי סברא וכי מדכרו ליה מדכר
K samotné věci: Raba řekl: Spadl ze střechy a vnikl [do ní] – je povinen ve čtyřech věcech, a svou švagrovou nenabyl: [za] škodu, za bolest, za ztrátu výdělku a za léčení; ale za zahanbení povinen není, neboť mistr řekl: Za zahanbení není povinen, dokud [ho] nezamýšlí.
גופא אמר רבה נפל מן הגג ונתקע חייב בארבעה דברים וביבמתו לא קנה בנזק בצער בשבת ברפוי אבל בושת לא מיחייב דאמר מר אין חייב על הבושת עד שיתכוון
Rava řekl: Zamýšlel vniknout [údem] do zdi a vnikl do své švagrové – nenabyl [ji]; do zvířete a vnikl do švagrové – nabyl [ji], neboť přece zamýšlí styk vůbec.
אמר רבא נתכוון להטיח בכותל והטיח ביבמתו לא קנה להטיח בבהמה והטיח ביבמה קנה דהא קמכוין לשם ביאה בעולם:
„Ať jde o toho, kdo započne“: Ula řekl: Odkud [plyne] započetí [styku] z Tóry? Neboť je řečeno: „Muž, který by ležel se ženou v době jejího krvácení a odkryl její nahotu, obnažil [heera] její pramen“ (Lv 20,18) – odtud [plyne] započetí [haaraa] z Tóry.
אחד המערה: אמר עולא מנין להעראה מן התורה שנאמר (ויקרא כ, יח) ואיש אשר ישכב את אשה דוה וגלה את ערותה את מקורה הערה מכאן להעראה מן התורה
Našli jsme [to u] nidy; ostatní zakázané ženy – odkud? A řekneš-li: vyvodíme [to] z nidy – co [platí] u nidy, [nemusí platit jinde], neboť ta činí nečistým toho, kdo s ní má styk.
אשכחן נדה שאר עריות מנין וכ"ת נילף מנדה מה לנדה שכן מטמאה את בועלה
Nýbrž [to] vyplývá z manželky bratra, neboť je psáno: „A muž, který by si vzal manželku svého bratra, je to nida“ (Lv 20,21). Což je manželka jeho bratra [vždy] nida? Nýbrž [je] jako nida: jako nida [je zakázána už] při započetí, tak i manželka bratra při započetí.
אלא אתיא מאשת אח דכתיב (ויקרא כ, כא) ואיש אשר יקח את אשת אחיו נדה היא וכי אשת אחיו [לעולם] נדה היא אלא כנדה מה נדה בהעראה אף אשת אח בהעראה
Co [platí] u manželky bratra, [nemusí platit jinde], neboť je v jeho moci [takové zákazy] rozmnožit, protože chce-li, může jít a zasnoubit [si] třeba tisíc [žen].
מה לאשת אח שכן בידו לרבות דאי בעי מקדש ואזיל כי אלפא
Nýbrž [to] vyplývá ze sestry otce a sestry matky, neboť je psáno: „A nahotu sestry své matky a sestry svého otce neodkryješ, neboť [kdo tak činí,] obnažil svou pokrevní příbuznou“ (Lv 20,19). Lze namítnout: co [platí] u sestry otce a sestry matky, [nemusí platit jinde], neboť to je zákaz, který přichází sám od sebe.
אלא אתיא מאחות אב ואחות אם דכתיב (ויקרא כ, יט) וערות אחות אמך ואחות אביך לא תגלה כי את שארו הערה איכא למיפרך מה לאחות אב ואחות אם שכן איסור הבא מאליו
Z jednoho [případu] to nevyplývá; ať [to] vyplyne ze dvou. Ze kterých ať to vyplyne? Ať vyplyne z manželky bratra a [ze] sestry otce a sestry matky – co [platí] u těchto, [nemusí platit jinde], neboť jsou zakázány kvůli pokrevnímu příbuzenství.
מחדא לא אתיא תיתי [חדא] מתרתי מהי תיתי תיתי מאשת אח ואחות אב ואחות אם מה להנך שכן אסורין משום שאר
Nýbrž ať vyplyne z nidy a [ze] sestry otce a sestry matky – co [platí] u těchto, [nemusí platit jinde], neboť je to zákaz, který přichází sám od sebe. Nýbrž ať vyplyne z nidy a manželky bratra; co [proti tomu] namítneš?
אלא תיתי מנדה ואחות אב ואחות אם מה להנך שכן איסור הבא מאליו אלא תיתי מנדה ואשת אח דמאי פרכת
Namítl proti tomu Rav Acha, syn Rava Iky: Co [platí] u nidy a manželky bratra, [nemusí platit jinde], neboť nemají povolení za života toho, kdo je zakazuje; řekneš [totéž] o vdané ženě, která má povolení za života toho, kdo ji zakazuje?
מתקיף לה רב אחא בריה דרב איקא מה לנדה ואשת אח שכן אין להם היתר בחיי אוסרן תאמר באשת איש שכן יש לה היתר בחיי אוסרה
Rav Acha z Difti řekl Ravinovi: Což snad nida a manželka bratra nemají povolení [jen] za života toho, kdo je zakazuje, ale potom povolení mají? U nidy
אמר ליה רב אחא מדפתי לרבינא אטו נדה ואשת אח בחיי אוסרן הוא דאין להם היתר אבל לאחר מכאן יש להם היתר נדה
Originál: Yevamot 54a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.