Rava řekl: Odkud to tvrdím? Neboť se učí: Porodila, smí jíst. Jak to vypadá? Řekneš-li, že se povídá o něm a nepovídá se o jiných – je třeba říkat, že smí jíst? Nýbrž [jde o to], že se povídá i o jiných.
אמר רבא מנא אמינא לה דקתני ילדה תאכל היכי דמי אילימא דדיימא מניה ולא דיימא מעלמא צריכא למימר דתיכול אלא לאו דדיימא נמי מעלמא
A jestliže tam, kde by [styk] s tímto byl zakázaný a s oním také zakázaný, přisuzujeme [dítě] jemu, zde, kde by [styk] s jedním byl zakázaný a s druhým povolený, tím spíše!
ומה התם דלהאי איסורא ולהאי איסורא בתריה דידיה שדינן ליה הכא דלהאי איסורא ולהאי היתירא לא כל שכן
Abaje mu řekl: Ve skutečnosti ti mohu říci, že kdekoli se povídá o jiných, i když se povídá i o něm, Rav řekl, že dítě je mamzer; a naše mišna [mluví o případu], kdy se nepovídá vůbec.
א"ל אביי לעולם אימא לך כל היכא דדיימא מעלמא אע"ג דדיימא מניה אמר רב הולד ממזר ומתני' בדלא דיימא כלל:
„Mamzer diskvalifikuje a opravňuje k jídlu.“ Mudrci učili: „A potomka nemá“ (Lv 22,13) – mám jen jejího potomka; odkud [víme] o potomku jejího potomka? Písmo učí: „A potomka nemá“ – v každém případě.
ממזר פוסל ומאכיל: ת"ר (ויקרא כב, יג) וזרע אין לה אין לי אלא זרעה זרע זרעה מנין ת"ל וזרע אין לה מכל מקום
Ale vždyť jsi to [slovo] už použil pro potomka jejího potomka! Pro potomka jejího potomka verš není třeba, [neboť] vnuci jsou jako synové; verš je potřebný pro nezpůsobilého potomka.
והא אפיקתיה לזרע זרעה זרע זרעה לא איצטריך קרא בני בנים הרי הן כבנים כי איצטריך קרא לזרע פסול
Reš Lakiš řekl rabimu Jochananovi: Podle koho [je mišna]? Podle rabiho Akivy, který říká, že mamzer vzniká i [ze spojení] provinilých [porušením] zákazů? [Odpověděl]: Můžeš říci i podle rabínů – u pohana a otroka souhlasí. Neboť když přišel Rav Dimi, řekl: Rabi Jicchak bar Avudimi řekl ve jménu našeho učitele: Pohan nebo otrok, který měl styk s dcerou Izraele – dítě je mamzer.
א"ל ר"ל לרבי יוחנן כמאן כר"ע דאמר יש ממזר מחייבי לאוין אפילו תימא רבנן בעובד כוכבים ועבד מודו דכי אתא רב דימי א"ר יצחק בר אבדימי משום רבינו עובד כוכבים ועבד הבא על בת ישראל הולד ממזר:
„Velekněz někdy diskvalifikuje.“ Mudrci učili: Kéž jsem smírem za syna své dcery, [obyčejný jako] džbánek, který mě opravňuje k jídlu terumy, a nejsem smírem za syna své dcery, [velkého jako] džbán, který mě z terumy vylučuje.
כ"ג פעמים שפוסל: ת"ר הריני כפרת בן בתי כוזא שמאכילני בתרומה ואיני כפרת בן בתי כדא שפוסלני מן התרומה:
Muž s rozdrcenými varlaty a muž s uťatým údem – oni a jejich otroci smějí jíst, ale jejich ženy nesmějí jíst. Pokud však [s ním] nežila [maritálně], od doby, kdy se stal mužem s rozdrcenými varlaty nebo s uťatým údem, ty smějí jíst.
פצוע דכא וכרות שפכה הן ועבדיהן יאכלו ונשיהן לא יאכלו ואם לא ידעה משנעשה פצוע דכא וכרות שפכה הרי אלו יאכלו
Kdo je muž s rozdrcenými varlaty? Každý, jemuž byla rozdrcena varlata, třebas jen jedno z nich. A muž s uťatým údem? Každý, jemuž byl uťat úd; zůstalo-li však z korunky [žaludu] byť jen jako vlas, je způsobilý.
ואי זהו פצוע דכא כל שנפצעו הביצים שלו ואפילו אחת מהן וכרות שפכה כל שנכרת הגיד ואם נשתייר מעטרה אפי' כחוט השערה כשר:
GEMARA: Učí se [v baraitě]: Rabi Elazar řekl: Odkud [víme], že neobřezaný nesmí jíst z terumy? Je řečeno „usedlík a nádeník“ u pesachu (Ex 12,45) a je řečeno „usedlík a nádeník“ u terumy (Lv 22,10). Jako u „usedlíka a nádeníka“ zmíněných u pesachu je neobřezanému zakázán, tak i u „usedlíka a nádeníka“ zmíněných u terumy je neobřezanému zakázána.
גמ׳ תניא א"ר אלעזר מנין לערל שאין אוכל בתרומה נאמר (שמות יב, מה) תושב ושכיר בפסח ונאמר (ויקרא כב, י) תושב ושכיר בתרומה מה תושב ושכיר האמור בפסח ערל אסור בו אף תושב ושכיר האמור בתרומה ערל אסור בו
Mistr řekl: Rabi Elazar říká: Je řečeno „usedlík a nádeník“ u pesachu a je řečeno „usedlík a nádeník“ u terumy; jako u „usedlíka a nádeníka“ zmíněných u pesachu je neobřezanému zakázán, tak i u „usedlíka a nádeníka“ zmíněných u terumy je neobřezanému zakázána.
אמר מר ר"א אומר נאמר תושב ושכיר בפסח ונאמר תושב ושכיר בתרומה מה תושב ושכיר האמור בפסח ערל אסור בו אף תושב ושכיר האמור בתרומה ערל אסור בו
[Ta slova jsou] volná, neboť kdyby nebyla volná, dalo by se namítnout: Co [platí] u pesachu, [kde] se za něj ručí kvůli pigulu, zbytku [notar] a nečistotě [nelze to vztáhnout na terumu]? [Proto] musí být volná.
מופנה דאי לאו מופנה איכא למיפרך מה לפסח שכן חייבין עליו משום פיגול ונותר וטמא לאיי אפנויי מופנה
Která [slova] jsou volná? Jestliže ta u terumy, jsou potřebná [k vlastnímu výkladu], neboť se učí: „Usedlík“ – to je ten, kdo je získán ke koupi navždy; „nádeník“ – to je ten, kdo je získán ke koupi na roky.
הי מופנה אי דתרומה מצרך צריכי דתניא תושב זה קנוי קנין עולם שכיר זה קנוי קנין שנים
Kdyby tomu tak bylo, řekl bych: „Usedlík“ – to je ten, kdo je získán na roky, ale ten, kdo je získán navždy, smí jíst. Přišel [proto] „nádeník“ a poučil o „usedlíkovi“, že ačkoli je získán navždy, nesmí jíst.
אילו כן הייתי אומר תושב זה קנוי קנין שנים אבל קנוי קנין עולם אוכל בא שכיר ולימד על תושב שאף על פי שקנוי קנין עולם אין אוכל
Nýbrž [slova] u pesachu jsou volná. Tento „usedlík a nádeník“, o nichž psal Milosrdný u pesachu – co to je? Řekneme-li, že doslova usedlík a nádeník – protože se stal usedlíkem a nádeníkem, je osvobozen od pesachu? Vždyť je nám jasné u terumy, že nesmí jíst,
אלא דפסח מופני האי תושב ושכיר דכתב רחמנא בפסח מאי ניהו אי נימא תושב ושכיר ממש משום דהוה ליה תושב ושכיר איפטר ליה מפסח והא קיימא לן גבי תרומה דלא אכיל
Originál: Yevamot 70a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.