Rav Papa řekl: Proto v zamračený den a v deštivý den neobřezáváme ani nepouštíme žilou. Ale dnes, kdy to mnozí dělají, [platí:] „Hospodin chrání prosté“ (Ž 116,6).
א"ר פפא הלכך יומא דעיבא ויומא דשותא לא מהלינן ביה ולא מסוכרינן ביה והאידנא דדשו בה רבים (תהלים קטז, ו) שומר פתאים ה':
Mudrci učili: Po všech těch čtyřicet let, kdy byl Izrael na poušti, nebylo dne, kdy by o půlnoci nezavál severní vítr, jak je řečeno: „I stalo se o půlnoci, že Hospodin pobil všechno prvorozené“ (Ex 12,29). Jaké je z toho poučení? To nás učí, že čas přízně je důležitá věc.
ת"ר כל אותן ארבעים שנה שהיו ישראל במדבר לא היה יום שלא נשבה בו רוח צפונית בחצי הלילה שנא' (שמות יב, כט) ויהי בחצי הלילה וה' הכה כל בכור וגו' מאי תלמודא הא קמ"ל דעת רצון מילתא היא
Rav Huna řekl: Podle Tóry smí ten, jehož předkožka byla natažena [zpět], jíst z terumy, ale podle jejich slov [tj. rabínů] mu to zakázali, protože vypadá jako neobřezaný.
א"ר הונא דבר תורה משוך אוכל בתרומה ומדבריהם גזרו עליו מפני שנראה כערל
Namítali: Ten, jehož předkožka byla natažena, se musí obřezat. [To je] z rabínského nařízení. A ten, kdo to [jako námitku] přednáší, proč to přednáší? Vždyť se učí jen „musí“!
מיתיבי משוך צריך שימול מדרבנן ודקארי לה מאי קארי לה הא צריך קתני
Předkládá to [kvůli] závěru: Rabi Jehuda říká: Ať se neobřezává, protože je to pro něj nebezpečné. Řekli mu: Což se mnoho [lidí] neobřezalo ve dnech Ben Koziby a nezplodili syny a dcery? Neboť je řečeno: „Musí být obřezán, ano obřezán“ (Gn 17,13) – i stokrát; a říká se: „Porušil mou smlouvu“ (Gn 17,14) – aby se zahrnul ten, jehož předkožka byla natažena.
קטעי בסיפא ר' יהודה אומר לא ימול מפני שסכנה היא לו אמרו לו והלא הרבה מלו בימי בן כוזיבא והולידו בנים ובנות שנאמר (בראשית יז, יג) המול ימול אפי' מאה פעמים ואומר (בראשית יז, יד) את בריתי הפר לרבות את המשוך
Co [znamená] „a říká se“? Pokud bys řekl, že ono „musí být obřezán, ano obřezán“ má zahrnout výrůstky, které obřízce brání, pojď a slyš: „Porušil mou smlouvu“ – aby se zahrnul ten, jehož předkožka byla natažena.
מאי ואומר וכי תימא האי המול ימול לרבות ציצין המעכבים את המילה ת"ש את בריתי הפר לרבות את המשוך
[Ten, kdo předložil námitku,] se domníval: Protože Talmud k tomu uvádí verš, je to podle Tóry. Ale není tomu tak – je to rabínské a verš je jen pouhou oporou.
הוא סבר מדקא נסיב לה הש"ס קרא דאורייתא היא ולא היא מדרבנן וקרא אסמכתא בעלמא
Namítali: Tumtum nesmí jíst z terumy, ale jeho ženy a otroci jíst smějí. Ten, jehož předkožka byla natažena, a ten, kdo se narodil obřezaný – ti smějí jíst. Androgynos smí jíst z terumy, ale nesmí jíst ze svatých [obětí]. Tumtum nesmí jíst ani z terumy, ani ze svatých [obětí].
מיתיבי טומטום אין אוכל בתרומה נשיו ועבדיו אוכלין משוך ונולד כשהוא מהול הרי אלו אוכלים אנדרוגינוס אוכל בתרומה ואין אוכל בקדשים טומטום אינו אוכל לא בתרומה ולא בקדשים
Mistr řekl: „Tumtum nesmí jíst z terumy, ale jeho ženy a otroci jíst smějí.“ Ženy – odkud je tumtum má? Řekneš-li, že se zasnoubil – neboť se učí: Tumtum, který se zasnoubil [se ženou], jeho zasnoubení je zasnoubením; [když] byl zasnouben [mužem], jeho zasnoubení je zasnoubením –
אמר מר טומטום אינו אוכל בתרומה נשיו ועבדיו אוכלים נשיו לטומטום מנא ליה אילימא דקדיש דתניא טומטום שקידש קדושיו קדושין נתקדש קדושיו קדושין
Rava řekl: Co [znamená] „jeho ženy“? Jeho matka. Jeho matka – to je samozřejmé! Mohl bys říci, že [jen] ten, kdo plodí, opravňuje [matku] k jídlu, ale ten, kdo neplodí, neopravňuje; [proto] nás to učí.
רבא אמר מאי נשיו אמו אמו פשיטא מהו דתימא מוליד מאכיל שאין מוליד אינו מאכיל קמ"ל
Pojď a slyš: Tumtum nesmí jíst ani z terumy, ani ze svatých [obětí]. Podle Abajeho je to v pořádku: v první části se učí o jistě neobřezaném a v závěru se učí o pochybně neobřezaném.
ת"ש טומטום אינו אוכל לא בתרומה ולא בקדשים בשלמא לאביי תנא רישא ערל ודאי וקתני סיפא ספק ערל
[Pak by vyšlo, že] pochybně neobřezaný nesmí jíst a jistě neobřezaný smí jíst? Říká to [jako zdůvodnění]: Z jakého důvodu nesmí tumtum jíst z terumy? Protože je pochybně neobřezaný, a neobřezaný nesmí jíst ani z terumy, ani ze svatých [obětí].
השתא ספק ערל לא אכיל ודאי ערל אכיל מה טעם קאמר מה טעם טומטום אינו אוכל בתרומה מפני שספק ערל הוא וערל אינו אוכל לא בתרומה ולא בקדשים
Řekněme, že je to [spor] mezi tanaity: Ten, jehož předkožka byla natažena, (a ten, kdo se narodil obřezaný,) a proselyta, který přestoupil, když byl obřezán, a nemluvně, jehož čas uplynul, a všichni ostatní obřezávaní, čímž se zahrnuje ten, kdo má dvě předkožky – ti se obřezávají jen ve dne. Rabi Elazar bar Šimon říká: Ve svém čase
לימא כתנאי משוך (ונולד כשהוא מהול) וגר שנתגייר כשהוא מהול וקטן שעבר זמנו ושאר כל הנימולים לאיתויי מי שיש לו שתי ערלות אינן נימולין אלא ביום רבי אלעזר בר שמעון אומר בזמנו
Originál: Yevamot 72a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.