Jevamot 72b יבמות

se obřezávají jen ve dne, mimo svůj čas se obřezávají ve dne i v noci. Což se ne v tomto přou: jeden se domnívá, že [obřízka] toho, jehož předkožka byla natažena, je podle Tóry, a druhý se domnívá, že [obřízka] toho, jehož předkožka byla natažena, je rabínská?

A myslíš si to? [Obřízka] nemluvněte, jehož čas uplynul – je snad někdo, kdo říká, že je rabínská?

Nýbrž podle všech je [obřízka] toho, jehož předkožka byla natažena, rabínská, a [obřízka] nemluvněte, jehož čas uplynul, je podle Tóry; a zde se přou v tomto: jeden se domnívá, že vykládáme [spojku ve slovech] „a dne“, a druhý se domnívá, že nevykládáme „a dne“.

Jako když rabi Jochanan seděl a vykládal: Zbytek [obětního masa, notar] ve svém čase se spaluje jen ve dne, mimo svůj čas se spaluje ve dne i v noci.

A rabi Elazar rabimu Jochananovi namítl: Mám jen [dítě] obřezávané osmého [dne], které se obřezává jen ve dne; odkud [víme], že se zahrnuje [obřízka] devátého, desátého, jedenáctého, dvanáctého [dne]? Písmo učí: „A dne“ (Lv 12,3).

A i ten, kdo nevykládá [samotné písmeno] vav, vykládá vav a he [tj. „a ten“ (ובַיּוֹם)]. [Rabi Jochanan] zmlkl.

Když [rabi Elazar] odešel, rabi Jochanan řekl Reš Lakišovi: Viděl jsem syna Pedatova, jak sedí a vykládá jako Mojžíš z úst Všemohoucnosti. Reš Lakiš mu řekl: Je to jeho? Je to baraita! Kde se to učí? V Torat kohanim. Šel, naučil se to během tří dnů a pochopil to během tří měsíců.

Rabi Elazar řekl: Neobřezaný, který pokropil [očistnou vodou], jeho pokropení je platné. Je to jako u toho, kdo se ponořil a čeká na západ slunce [tevul jom], který, ačkoli je mu zakázána teruma, je způsobilý u [rudé] jalovice.

Co [platí] u tevul joma, [že] je mu povolen desátek [nelze vztáhnout na neobřezaného]! Mluvíme snad o jedení? Mluvíme o dotyku. Jestliže tevul jom, jemuž je zakázán dotyk terumy, je způsobilý u jalovice, neobřezaný, jemuž je dotyk povolen, není logické, že je u jalovice způsobilý?

Učí se také tak: Neobřezaný, který pokropil, jeho pokropení je platné. A stal se takový případ a mudrci jeho pokropení uznali za platné.

Namítali: Tumtum, který smísil [popel s vodou], jeho smísení je neplatné, protože je pochybně neobřezaný, a neobřezaný je nezpůsobilý mísit. A androgynos, který smísil, jeho smísení je platné. Rabi Jehuda říká: I androgynos, který smísil, jeho smísení je neplatné, protože je pochybně žena, a žena je nezpůsobilá mísit. Každopádně se učí, že neobřezaný i pochybně neobřezaný je nezpůsobilý mísit!

Rav Josef řekl: Tento tanaita je tanaita ze školy rabiho Akivy, který přirovnává neobřezaného k nečistému. Neboť se učí: Rabi Akiva říká: „Muž, muž“ (Lv 22,4) – aby se zahrnul neobřezaný.

Rava řekl: Seděl jsem před Ravem Josefem a měl jsem potíž: Neměl by se tanaita někde zmínit a učit „neobřezaný a nečistý“ a my bychom řekli, že je to rabi Akiva?

A nezmínil se? Vždyť se učí: Neobřezaný a nečistý jsou osvobozeni od pouti [k Chrámu]! Tam je to proto, že je odporný.

A [tanaité] se zde drží svých názorů. Neboť se učí: Všichni jsou způsobilí mísit kromě hluchoněmého, pomatence a nezletilého. Rabi Jehuda uznává nezletilého a vylučuje ženu a androgyna.

Jaký je důvod rabínů? Neboť je psáno: „A vezmou pro nečistého z popela spálené oběti za hřích“ (Nu 19,17) – ti, kdo jsou nezpůsobilí ke shromáždění [popela], jsou nezpůsobilí k mísení; ti, kdo jsou způsobilí ke shromáždění, jsou způsobilí k mísení.

A rabi Jehuda ti řekne: Pokud je tomu tak, ať Písmo řekne „a vezme“; co [znamená] „a vezmou“? Že i ti, kdo jsou tam nezpůsobilí, jsou zde způsobilí.

Pokud je tomu tak, [měla by být způsobilá] i žena! [Psáno je] „a dá“, a ne „a dá [ona]“. A rabíni? Kdyby bylo psáno „a vezme… a dá“, řekl bych, že jeden bere a jeden dává; [proto] napsal Milosrdný „a vezmou“.

A kdyby Milosrdný napsal „a vezmou… a dají“, řekl bych, že dva berou a dva dávají; [proto] napsal Milosrdný „a vezmou… a dá“ – že i když dva berou, dává [jen] jeden.