Jevamot 77b יבמות

neboť rabi Zakaj opakoval před rabim Jochananem: „Jen pannu ze svého lidu si vezme za ženu“ (Lv 21,14) – to má zahrnout proselytku, jejíž otec [byl také proselyta], že je způsobilá pro kněžství. Řekl mu: Já opakuji ‚svého lidu‘, ‚ze svého lidu‘ – to má zahrnout pannu, která pochází ze dvou národů; a ty říkáš [jen] proselytku, jejíž otec [byl také proselyta], a nic víc?

Co znamená ‚dva národy‘? Jestliže řekneš Amonita, který pojal Amonitku, a co znamená ‚ze dvou národů‘ – že muži jsou zakázáni a ženy dovoleny, pak to je totéž co proselytka, jejíž otec [byl proselyta]. Nýbrž [jde o] Amonitu, který pojal dceru Izraele.

A někteří říkají, že mu řekl: Já opakuji ‚svého lidu‘, ‚ze svého lidu‘ – to má zahrnout pannu, která pochází ze dvou národů, a z národa, v němž jsou dva národy; a ty říkáš [jen] proselytku, jejíž otec [byl proselyta], a nic víc?

A podle tohoto znění: odkud má [rabi Jochanan], že dcera Egypťana druhého pokolení je způsobilá pro kněžství? A řekneš-li, že to vyvozuje z Amonity, který pojal dceru Izraele – co [platí] o Amonitovi, který pojal dceru Izraele, [platí proto,] že ženy [jeho národa] jsou dovoleny.

Egypťan druhého pokolení, který pojal Egypťanku druhého pokolení, to dokáže [jeho dcera je způsobilá, ačkoli ženy nejsou dovoleny].

Co [platí] o Egypťanu druhého pokolení, který pojal Egypťanku druhého pokolení, [platí proto,] že jeho styk není přestupkem.

Amonita, který pojal dceru Izraele, to dokáže. A úsudek se vrací atd.

Řekl Rav Josef: To je to, co jsem slyšel od Rava Jehudy, který říkal ‚svého lidu‘, ‚ze svého lidu‘, a nevěděl jsem, co tím myslí.

Když přišel Rav Šmuel bar Jehuda, řekl: Takto opakoval [jeden tanaita] před [rabim Jochananem]: Žena Amonitka je způsobilá; její syn od Amonity je nezpůsobilý, a její dcera od Amonity je způsobilá. O čem byla tato slova řečena? O Amonitovi a Amonitce, kteří konvertovali; avšak její dcera od Amonity je nezpůsobilá.

Řekl mu: Jdi a opakuj to venku! Co jsi řekl: Žena Amonitka je způsobilá – [to je přece známo:] Amonita, a ne Amonitka. Její syn od Amonity je nezpůsobilý – vždyť je to Amonita.

A její dcera od Amonity je způsobilá – k čemu? Jestliže řekneš ke vstupu do shromáždění – když je způsobilá i její matka, je třeba to [o dceři] říkat? Nýbrž ke kněžství.

O čem byla tato slova řečena? O Amonitovi a Amonitce, kteří konvertovali; avšak její dcera od Amonity je nezpůsobilá. Co znamená ‚její dcera od Amonity‘? Jestliže řekneš Amonita, který pojal Amonitku – to je totéž co proselytka, jejíž otec [byl proselyta]. Nýbrž Amonita, který pojal dceru Izraele. Řekl mu: Jdi a opakuj to venku!

„Egypťan a Edómita jsou zakázáni [pouze do tří pokolení]“ atd. Jaká je ta námitka?

Řekl Raba bar bar Chana, že řekl rabi Jochanan: Protože lze říci: Zakázané pohlavní svazky to dokážou, neboť u nich [Písmo] nezakázalo [potomstvo] jen do tří pokolení, nýbrž jak muže, tak ženy.

[Námitka:] Co [platí] o zakázaných svazcích, [platí proto,] že [jsou trestány] karetem. Mamzer to dokáže.

Co [platí] o mamzerovi, [platí proto,] že není nikdy způsobilý vstoupit do shromáždění. Zakázané svazky to dokážou. A úsudek se vrací [do kruhu].

Povaha tohoto není jako povaha onoho, a povaha onoho není jako povaha tohoto. Společný rys, který mají: že jsou zakázáni jak muži, tak ženy; i já tedy přivedu Egypťana a Egypťanku, aby byli zakázáni jak muži, tak ženy.

[Námitka:] Co [platí] o společném rysu, [platí proto,] že mají v sobě prvek karetu.

A mudrci [to dokazují] z chalala, [pocházejícího] z [těch, jejichž svazek je zakázán] přikázáním, a [to] podle rabiho Eliezera ben Jaakova [podle něhož i ze svazku zakázaného přikázáním vzniká chalal].

A co znamená [výrok rabiho Šimona] ‚Nikoli‘? Takto jim řekl: Já sám nezastávám [názor] rabiho Eliezera ben Jaakova; avšak vám, kteří zastáváte [názor] rabiho Eliezera ben Jaakova, říkám halachu.

Bylo učeno [v baraitě]: Řekl jim rabi Šimon: Halachu vám říkám, a navíc mi verš pomáhá: [je psáno] ‚synové‘, a ne dcery.

Rabíni učili: ‚Synové‘, a ne dcery – to jsou slova rabiho Šimona. Řekl rabi Jehuda: Hle, praví: „Synové, kteří se jim narodí, třetí pokolení“ (Dt 23,9) – Písmo je vázalo na zrození [tedy zahrnuje i dcery].

Řekl rabi Jochanan: Kdyby rabi Jehuda neřekl ‚Písmo je vázalo na zrození‘, nenašel by [rabi Šimon] své ruce a nohy v domě studia [tak pádný by jeho argument byl]. Vždyť Mistr řekl: Shromáždění proselytů se nazývá shromážděním.