a ani u modloslužby [není povinen], leda za věc, za jejíž úmyslné spáchání je trest vyobcování a za neúmyslné oběť za hřích. A také jsme se učili [v Mišně]: Za každé přikázání v Tóře, za jehož úmyslné porušení je trest vyobcování a za neúmyslné oběť za hřích, jednotlivec přináší ovci nebo kozu, kníže přináší kozla, pomazaný [velekněz] a soud přinášejí býka;
ולא בעבודת כוכבים אלא על דבר שחייבין על זדונו כרת ושגגתו חטאת ותנן נמי כל מצוה שבתורה שחייבין על זדונו כרת ועל שגגתו חטאת יחיד מביא כשבה או שעירה נשיא מביא שעיר משיח וב"ד מביאין פר
a za modloslužbu jednotlivec, kníže i pomazaný [velekněz] přinášejí kozu, pospolitost přináší býka a kozla – býka jako zápalnou oběť a kozla jako oběť za hřích. Odkud to víme?
ובעבודת כוכבים יחיד נשיא ומשיח מביאין שעירה צבור מביאים פר ושעיר פר לעולה ושעיר לחטאת מה"מ
Neboť učili naši rabíni [v baraitě]: „Když se pozná hřích, kterým se proti němu [alejha] provinili“ (Lv 4,14). Rabi říká: Je řečeno zde „alejha“ a je řečeno tam „alejha“: jako tam [jde o] věc, za jejíž úmyslné spáchání je trest vyobcování a za neúmyslné oběť za hřích, tak i zde [jde o] věc, za jejíž úmyslné spáchání je trest vyobcování a za neúmyslné oběť za hřích.
דת"ר (ויקרא ד, יד) ונודעה החטאת אשר חטאו עליה רבי אומר נאמר כאן עליה ונאמר להלן עליה מה להלן דבר שחייבים על זדונו כרת ועל שגגתו חטאת אף כאן דבר שחייבין על זדונו כרת ועל שגגתו חטאת
Našli jsme [to] u pospolitosti; odkud víme [o] pomazaném? Neboť je psáno u pomazaného: „k provinění lidu“ (Lv 4,3) – hle, pomazaný je jako pospolitost.
אשכחן צבור משיח מנלן דכתיב במשיח (ויקרא ד, ג) לאשמת העם הרי משיח כצבור
„A ani u modloslužby, leda za věc, za jejíž úmyslné spáchání je trest vyobcování a za neúmyslné oběť za hřích“ – pospolitost u modloslužby se odvozuje [analogií] „z očí“ – „z očí“.
ולא בעבודת כוכבים אלא על דבר שחייבין על זדונו כרת ועל שגגתו חטאת צבור בעבודת כוכבים יליף מעיני מעיני
Jednotlivec, kníže a pomazaný [se odvozují] z [verše] „A jestliže jedna osoba [zhřeší]“ (Nu 15,27) – v tom je zahrnut jednotlivec, kníže i pomazaný; [písmeno] vav přidává k prvnímu oddílu,
יחיד נשיא ומשיח (במדבר טו, כז) מואם נפש אחת אחד יחיד ואחד נשיא ואחד משיח במשמע וי"ו מוסיף על ענין ראשון
A odkud mají rabíni tuto úvahu? Odvozují ji z toho, jak rabi Jehošua předčítal svému synovi: „Jeden zákon bude pro vás, pro toho, kdo jedná neúmyslně“ (Nu 15,29); „ale osoba, která jedná zpupně“ (Nu 15,30) –
ורבנן האי סברא מנא להו נפקא להו מדמקרי ליה ר' יהושע לבריה (במדבר טו, כט) תורה אחת יהיה לכם לעושה בשגגה (במדבר טו, ל) והנפש אשר תעשה ביד רמה
celá Tóra je přirovnána k modloslužbě: jako modloslužba je věcí, za jejíž úmyslné spáchání je trest vyobcování a za neúmyslné oběť za hřích, tak i každá [jiná] věc, za jejíž úmyslné spáchání je trest vyobcování a za neúmyslné oběť za hřích.
הוקשה כל התורה כולה לעבודת כוכבים מה עבודת כוכבים דבר שחייבין על זדונו כרת ועל שגגתו חטאת אף כל דבר שחייבין על זדונו כרת ועל שגגתו חטאת
Našli jsme [to] u jednotlivce, knížete a pomazaného, jak u modloslužby, tak u ostatních přikázání, [a] u pospolitosti u modloslužby. Odkud [to víme]? Písmo praví „A jestliže osoba“ – a ať se horní [oddíl] učí od dolního.
אשכחן יחיד ונשיא ומשיח בין בעבודת כוכבים ובין בשאר מצות צבור בעבודת כוכבים מנין אמר קרא ואם נפש וילמד עליון מתחתון
Ale odkud víme [o] pospolitosti u ostatních přikázání? Odvozuje se [analogií] „z očí“ – „z očí“. – A co dělá Rabi s tímto „Jeden zákon“? Potřebuje ho pro to, co se učí [v baraitě]: Protože jsme zjistili, že Písmo rozlišuje mezi jednotlivci a mnohými –
אלא צבור בשאר מצות מנלן יליף מעיני מעיני ורבי האי תורה אחת מאי עביד ליה מיבעי ליה לכדתניא לפי שמצינו שחלק הכתוב בין יחידים למרובים
jednotlivci [jsou trestáni] ukamenováním, a proto jejich majetek zůstává zachován; mnozí [obyvatelé svedeného města] mečem, a proto jejich majetek propadá –
Namítl Rav Chilkija z Hagronie: Důvodem je, že Milosrdný napsal „Jeden zákon bude pro vás“; jinak bych řekl, že budeme rozlišovat. Co by měli přinést? Ať přinesou býka – vždyť pospolitost přináší [býka] u ostatních přikázání!
מתקיף לה רב חלקיה מהגרוניא טעמא דכתב רחמנא תורה אחת יהיה לכם הא לאו הכי ה"א נחלק מאי לייתו לייתו פר צבור בשאר מצות הוא דמייתו
Ovci? Tu přináší jednotlivec u ostatních přikázání. Kozla? Toho přináší kníže u ostatních přikázání. Býka jako zápalnou oběť a kozla jako oběť za hřích? To přináší pospolitost u modloslužby. Nýbrž co? Kozu? To je přece i oběť jednotlivce.
כשבה יחיד בשאר מצות הוא דמייתי שעיר נשיא בשאר מצות הוא דמייתי פר לעולה ושעיר לחטאת צבור בעבודת כוכבים הוא דמייתו ואלא מאי שעירה יחיד נמי היינו קרבנו
Bylo to potřebné: Napadlo by mě říci, že protože pospolitost při [mylném] rozhodnutí [soudu] přináší býka jako zápalnou oběť a kozla jako oběť za hřích, ať i oni [jednotlivci] přinesou naopak.
[Názor] Bejt Šamaj proti Bejt Hilel není Mišnou. – Vždyť manželka jeho bratra, který nebyl na světě,
בית שמאי במקום בית הלל אינה משנה והרי אשת אחיו שלא היה בעולמו
Originál: Yevamot 9a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.