A odkud víme, že Peršané pocházejí od Jefeta? Jak je psáno: „Synové Jefetovi: Gomer, Magog, Madaj, Javan, Tubal, Mešech a Tiras“ (Gn 10,2). Gomer – to je Germánie; Magog – to je Kandija; Madaj – to je Makedonie; Javan – jak to zní; Tubal – to je Bejt Unjaki; Mešech – to je Mysie; Tiras – rozcházejí se v tom rabi Simaj a mudrci, a někteří říkají rabi Simon a mudrci: jeden říká, že to je Thrákie, a druhý říká, že to je Persie. Rav Josef učil: Tiras – to je Persie.
ופרסאי מנא לן דמיפת קאתו דכתיב (בראשית י, ב) בני יפת גומר ומגוג ומדי ויון ותובל ומשך ותירס גומר זה גרממיא מגוג זו קנדיא מדי זו מקדוניא יון כמשמעו תובל זה בית אונייקי משך זו מוסיא תירס פליגי בה ר' סימאי ורבנן ואמרי לה רבי סימון ורבנן חד אמר זו בית תרייקי וחד אמר זו פרס תני רב יוסף תירס זו פרס
„Seba, Rama a Sabtecha“ (Gn 10,7) – Rav Josef učil: vnitřní Skythie a vnější Skythie; mezi jednou a druhou je sto parasang a jejich obvod je tisíc parasang.
סבתה ורעמה וסבתכא תני רב יוסף סקיסתן גוייתא וסקיסתן ברייתא בין חדא לחדא מאה פרסי והיקפה אלפא פרסי
„Počátkem jeho království byl Babel, Erech, Akad a Kalne“ (Gn 10,10). Babel – jak to zní; Erech – to je Orichut; Akad – to je Baškar; Kalne – to je Nufar Ninfi.
(בראשית י, י) ותהי ראשית ממלכתו בבל וארך ואכד וכלנה בבל כמשמעה ארך זה אוריכות ואכד זה בשכר כלנה זה נופר נינפי
„Z té země vyšel Ašur“ (Gn 10,11) – Rav Josef učil: Ašur – to je Silk. „A vystavěl Ninive, Rechovot Ir a Kelach“ (Gn 10,11). Ninive – jak to zní; Rechovot Ir – to je Perat de-Mešan; Kelach – to je Perat de-Borsif. „A Resen mezi Ninive a Kelachem; to je to velké město“ (Gn 10,12) – Resen je Ktésifón. „To je to velké město“ – nevím, zda je tím velkým městem Ninive, či Resen; když [Písmo] říká: „A Ninive bylo velké město před Bohem, na tři dny chůze“ (Jon 3,3), řekni: Ninive je to velké město.
(בראשית י, יא) מן הארץ ההיא יצא אשור תני רב יוסף אשור זה סילק (בראשית י, יא) ויבן את נינוה ואת רחובות עיר ואת כלח נינוה כמשמעו רחובות עיר זו פרת דמישן כלח זו פרת דבורסיף ואת רסן בין נינוה ובין כלח היא העיר הגדולה רסן זה אקטיספון היא העיר הגדולה איני יודע אם נינוה העיר הגדולה אם רסן העיר הגדולה כשהוא אומר (יונה ג, ג) ונינוה היתה עיר גדולה לאלהים מהלך שלשת ימים הוי אומר נינוה היא העיר הגדולה
„A tam byli Achiman, Šešaj a Talmaj, potomci Anakovi“ (Nu 13,22). Učí se: Achiman – nejzdatnější z bratrů; Šešaj – který dělá v zemi jámy; Talmaj – který dělá v zemi brázdy. Jiný výklad: Achiman postavil Anat, Šešaj postavil Aluš, Talmaj postavil Talbuš. „Potomci Anakovi“ – kteří svou výškou ovíjeli slunce jako náhrdelníkem.
(במדבר יג, כב) ושם אחימן ששי ותלמי ילידי הענק תנא אחימן מיומן שבאחים ששי שמשים את הארץ כשחיתות תלמי שמשים את הארץ תלמים תלמים דבר אחר אחימן בנה ענת ששי בנה אלוש תלמי בנה תלבוש ילידי הענק שמעניקין החמה בקומתן
Řekl rabi Jehošua ben Levi, řekl Rabi: Řím jednou padne do rukou Persie, neboť je řečeno: „Proto slyšte radu Hospodinovu, kterou se uradil o Edómu, a jeho záměry, které zamýšlel o obyvatelích Témanu: Jistě je odvlečou nejmenší z ovcí, jistě kvůli nim zpustoší jejich nivu“ (Jr 49,20).
אמר רבי יהושע בן לוי אמר רבי עתידה רומי שתפול ביד פרס שנאמר (ירמיהו מט, כ) לכן שמעו עצת ה' אשר יעץ (על) אדום ומחשבותיו אשר חשב (על) יושבי תימן אם לא יסחבום צעירי הצאן אם לא ישים עליהם נוהם
Namítá Raba bar Ula: Z čeho plyne, že tito „nejmenší z ovcí“ jsou Persie? Protože je psáno: „Beran, kterého jsi viděl, s dvěma rohy – to jsou králové Médie a Persie“ (Da 8,20)? Ale řekni [že jde o] Řecko, neboť je psáno: „A chlupatý kozel je král Řecka“ (Da 8,21)!
מתקיף לה רבה בר עולא מאי משמע דהאי צעירי הצאן פרס הוא דכתיב (דניאל ח, כ) האיל אשר ראית בעל הקרנים (הוא) מלכי מדי ופרס ואימא יון דכתיב (דניאל ח, כא) והצפיר השעיר מלך יון
Když vystoupil [do země Izraele] Rav Chaviva bar Surmaki, pověděl to před jedním z mudrců. Ten mu řekl: Kdo nerozumí výkladu veršů, vznáší námitku proti Rabimu? Co znamená „nejmenší z ovcí“? Nejmladší z jeho bratrů, neboť Rav Josef učil: Tiras – to je Persie.
כי סליק רב חביבא בר סורמקי אמרה קמיה דההוא מרבנן אמר ליה מאן דלא ידע פרושי קראי מותיב תיובתא לרבי מאי צעירי הצאן זוטרא דאחוהי דתני רב יוסף תירס זה פרס
Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan jménem rabiho Jehudy, syna rabiho Elaje: Řím jednou padne do rukou Persie; [plyne to] úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže první Chrám postavili potomci Šémovi a zničili ho Kasdejci, a Kasdejci padli do rukou Peršanů – druhý Chrám, který postavili Peršané a zničili Římané, není tím spíše správné, aby Římané padli do rukou Peršanů?
אמר רבה בר בר חנה אמר רבי יוחנן משום ר' יהודה ברבי אלעאי עתידה רומי שתפול ביד פרס קל וחומר ומה מקדש ראשון שבנאוהו בני שם והחריבוהו כשדיים נפלו כשדיים ביד פרסיים מקדש שני שבנאוהו פרסיים והחריבוהו רומיים אינו דין שיפלו רומיים ביד פרסיים
Rav řekl: Persie jednou padne do rukou Říma. Rav Kahana a Rav Asi řekli Ravovi: Stavitelé do rukou ničitelů? Řekl jim: Ano, je to výnos Krále. Někteří říkají, že jim řekl: I oni [Peršané] ničí synagogy.
אמר רב עתידה פרס שתפול ביד רומי אמרו ליה רב כהנא ורב אסי לרב בנויי ביד סתורי אמר להו אין גזירת מלך היא איכא דאמרי אמר (ליה) אינהו נמי הא קא סתרי בי כנישתא
Učí se také tak: Persie jednou padne do rukou Říma – jednak proto, že ničí synagogy, a dále je to výnos Krále, že stavitelé padnou do rukou ničitelů. Neboť řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Syn Davidův nepřijde, dokud se zlovolná říše Řím nerozprostře po celém světě na devět měsíců, neboť je řečeno: „Proto je vydá až do času, kdy porodí rodička, a zbytek jeho bratří se vrátí k synům Izraele“ (Mi 5,2).
תניא נמי הכי עתידה פרס שתפול ביד רומי חדא דסתרי בי כנישתא ועוד גזירת מלך הוא שיפלו בונין ביד סותרין דאמר רב יהודה אמר רב אין בן דוד בא עד שתפשוט מלכות רומי הרשעה בכל העולם כולו תשעה חדשים שנאמר (מיכה ה, ב) לכן יתנם עד עת יולדה ילדה ויתר אחיו ישובון על בני ישראל
Jaký je důvod rabiho Jehudy? Řekl Rava: Rabi Jehuda zastává, že každý dům, který není určen pro letní i zimní dny, není domem. Abaje mu namítl: Vždyť je psáno: „A zbiji zimní dům i s letním domem“ (Am 3,15)! Řekl mu: Nazývá se „zimní dům“ a „letní dům“, [prostě] „dům“ se nenazývá.
מ"ט דר' יהודה אמר (רבא) קסבר רבי יהודה כל בית שאינו עשוי לימות החמה ולימות הגשמים אינו בית איתיביה אביי והכתיב (עמוס ג, טו) והכיתי (את) בית החורף על בית הקיץ א"ל בית חורף ובית קיץ איקרי בית סתמא לא איקרי
Abaje mu namítl: Sváteční stánek během svátku – rabi Jehuda[ho k mezuze] zavazuje a mudrci osvobozují; a učí se k tomu: Rabi Jehuda zavazuje k eruvu, mezuze a desátku.
איתיביה אביי סוכת החג בחג ר' יהודה מחייב וחכמים פוטרין ותני עלה ר' יהודה מחייב בעירוב ובמזוזה ובמעשר
A kdybys řekl, že [jde o povinnost] rabínskou – budiž, u eruvu a mezuzy lze říci, že rabínskou; ale lze snad u desátku říci, že rabínskou?
וכי תימא מדרבנן בשלמא עירוב ומזוזה איכא למימר מדרבנן אלא מעשר מי איכא למימר מדרבנן
Originál: Yoma 10a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.