Keritot 10b כריתות

rozptýlené [dny]? Vždyť mudrci říkají, že počítá od druhého plodu! Není to tedy rabi Jehuda? A plyne z toho, že zastává přísnost a úlevu nezastává.

A dále řekl Rav Aši: Pojď a slyš: „A šest dní“ (Lv 12,5) – mohl bys myslet, že ať jsou souvislé, či rozptýlené; proto verš říká „šedesát“: jako je všech šedesát souvislých, tak je všech šest souvislých. Kdo je [autorem]? Chceš-li říci, že mudrci – zastávají snad mudrci rozptýlené [dny]? Vždyť mudrci říkají, že počítá od druhého plodu!

Není to tedy rabi Jehuda? A plyne z toho, že zastává přísnost a úlevu nezastává. Plyne z toho [tak].

MIŠNA: Tito přinášejí proměnlivou oběť [podle majetku]: za vyslechnutí hlasu [přísahy svědectví], za vyřčení rtů [unáhlenou přísahu] a za nečistotu [ve vztahu ke] Svatyni a jejím svatým věcem; a rodička a malomocný.

GEMARA: Mudrci učili: Je [takový], kdo přináší v chudobě i v bohatství; je [takový], kdo přináší v chudobě; a je [takový], kdo přináší v nejhlubší chudobě.

Rodička přináší v chudobě i v bohatství; malomocný přináší v chudobě; [kdo je povinen za] vyslechnutí hlasu, vyřčení rtů a nečistotu Svatyně a jejích svatých věcí, přinášejí v chudobě i v nejhlubší chudobě.

Učí se v jiné baraitě: Je [takový], kdo přináší jedno místo jednoho; je [takový], kdo přináší dvě místo dvou; je [takový], kdo přináší dvě místo jednoho; a je [takový], kdo přináší jedno místo dvou. Odtud se naučíš, že desetina efy [stojí] perutu.

Rodička přináší jedno místo jednoho – jednu holoubě [a] ptáka místo beránka. Malomocný [přináší] dvě holoubata místo dvou beránků. [Kdo je povinen za] vyslechnutí hlasu, vyřčení rtů a nečistotu Svatyně a jejích svatých věcí, přinášejí dvě holoubata místo jedné ovečky; a v nejhlubší chudobě přinášejí desetinu efy místo dvou holoubat.

[Baraita] učí: „Odtud se naučíš, že desetina efy [stojí] perutu.“ Odkud to víme? Neboť mudrci učili: Kdo řekne: „Beru na sebe [obětovat] za sela na oltář“, přinese beránka, protože za sela se neobětuje nic jiného než beránek.

Z čeho [to plyne]? Z toho, že Milosrdný řekl: „Beran jako oběť za vinu v ceně šekelů“ (Lv 5,15) – z toho vyplývá, že roční beránek [stojí] sela, jak je psáno: „Roční beránek“ (Nu 6,12). A učili jsme: Ptačí páry stály toho dne [jen] dva rebije.

A jako se Milosrdný slitoval nad chudobou, aby [její oběť] byla jednou šestnáctinou [oběti] v bohatství, tak se Milosrdný slitoval nad nejhlubší chudobou, aby [její oběť] byla jednou šestnáctinou [oběti] v chudobě.

Je-li tomu tak, kolik činí [oběť v] chudobě? Rebija. A kolik perut je v rebiji? Čtyřicet osm perut. Kolik je jedna šestnáctina [oběti] v chudobě? Tři peruty.

Proč tedy [baraita] učí: „Odtud se naučíš, že desetina efy [stojí] perutu“? Proč perutu? Vždyť jsi řekl, že desetina efy je [obětí] nejhlubší chudoby, a řekl jsi, že je to jedna šestnáctina [oběti v] chudobě, což jsme vypočítali na tři peruty!

Tanaita se to učí z rodičky, která přináší jedno holoubě místo beránka, což je jedna třicetidvojka [ceny] beránka. A kolik je až dosud [oběť] nejhlubší chudoby? Jedna šestnáctina [oběti v] chudobě. Neboť odkud se to učí? Z beránka a berana; až dosud je to peruta a půl.

Rava řekl: Celou věc se učí z rodičky, a takto [baraita] říká: Jako se Milosrdný slitoval nad chudobou, aby [její oběť] byla jednou třicetidvojkou [oběti] v bohatství – a co to je? Rodička – tak se Milosrdný slitoval nad nejhlubší chudobou, aby [její oběť] byla jednou třicetidvojkou [oběti] v chudobě.

Je-li tomu tak, činí to [o] čtvrtinu peruty [méně]! Je to tak, avšak není slušné přinášet na [svaté] Místo méně než perutu.

MIŠNA: Jaký je rozdíl mezi otrokyní a všemi [ostatními] zakázanými pohlavními svazky, že se jim nevyrovná ani v trestu, ani v oběti? Neboť za všechny zakázané svazky [se přináší] oběť za hřích, a za otrokyni oběť za vinu; za všechny zakázané svazky [se přináší zvíře] samičího pohlaví, a za otrokyni samčího.

U všech zakázaných svazků jsou muž i žena rovni co do bičování i co do oběti; ale u otrokyně [Písmo] nepostavilo muže na roveň ženě co do bičování a nepostavilo ženu na roveň muži co do oběti.

U všech zakázaných svazků [Písmo] pokládá toho, kdo [jen] započne [styk], za toho, kdo jej dokoná, a je povinen [obětí] za každý jednotlivý styk.

Tuto přísnost [Písmo] zavedlo u otrokyně,