Keritot 17b כריתות

v tom nebylo;

[byl-li] před ním povolený tuk a zakázaný tuk a snědl jeden z nich a neví, který z nich snědl; [byla-li] jeho žena [nidou] a jeho sestra s ním v domě a neúmyslně se provinil s jednou z nich a neví, se kterou z nich se provinil; [byl-li] Šabat a všední den a konal práci v jednom z nich a neví, ve kterém z nich ji konal – přinese podmíněnou oběť za vinu.

Jako když snědl tuk a [znovu] tuk v jednom [období] nevědomosti, je povinen jen jednou obětí za hřích, tak za [případ], kdy mu to nebylo oznámeno, přinese jen jednu podmíněnou oběť za vinu.

Došlo-li mezitím k uvědomění – jako přinese oběť za hřích za každý zvlášť, tak přinese podmíněnou oběť za vinu za každý zvlášť.

Jako když snědl tuk, krev, piggul a notar v jednom [období] nevědomosti, je povinen za každý zvlášť, tak za [případ], kdy mu to nebylo oznámeno, přinese podmíněnou oběť za vinu za každý zvlášť.

GEMARA: Bylo řečeno: Rav Asi řekl: Učili jsme [o] jednom kousku, [o kterém je] pochybné, zda je to zakázaný tuk, či povolený tuk. Chija bar Rav řekl: Učili jsme [o] kousku ze dvou kousků.

V čem se přou? Rav Asi soudí: Rozhoduje psaný text; je psáno „micvat“ (Lv 5,17) [jako by v jednotném čísle].

A Chija bar Rav říká: Rozhoduje čtení; čteme „micvot“ [v množném čísle].

Rav Huna namítl Ravu Asimu – a někteří říkají, [že] Chija bar Rav Ravu Asimu: „[Byl-li] před ním zakázaný tuk a povolený tuk a snědl jeden z nich“ – není tomu snad tak, že z toho, že poslední [část jedná o] dvou kouscích, [jedná] i první [část o] dvou kouscích?

Rav jim řekl: Nechoďte za opakem, neboť vám může vysvětlit: poslední [část jedná o] dvou kouscích, první [o] jednom kousku. Je-li tomu tak, lze [tak] říci? [Za] jeden kousek je povinen, [za] dva kousky je třeba to říkat? [Tanaita učí] „toto, a netřeba říkat [ono]“.

A podle Chiji bar Rava, který říká, že z toho, že poslední [část jedná o] dvou kouscích, [jedná] i první [část o] dvou kouscích – proč potřebuji učit dvě [věci]? Vysvětluje: „Je-li pochybné, zda snědl, či nesnědl tuk, přinese podmíněnou oběť za vinu.“ Jak? Když byl před ním zakázaný tuk a povolený tuk.

Rav Jehuda řekl jménem Rava: Byly-li před ním dva kousky, jeden povoleného tuku a jeden zakázaného tuku, snědl jeden z nich a neví, který z nich snědl, je povinen. [Je-li to] jeden kousek, [o kterém je] pochybné, zda je to zakázaný tuk, či povolený tuk, a snědl jej, je osvobozen.

Rava řekl: Jaký je Ravův důvod? Neboť verš říká: „A učiní [proti] jednomu ze všech přikázání Hospodinových neúmyslně“ (Lv 4,22) – teprve když se neúmyslně proviní [mezi] dvěma; [neboť] je psáno „micvot“ [a] čteme „micvot“ [v množném čísle].

Abaje mu namítl: Rabi Eliezer říká: [Za tuk] koje jsou povinni podmíněnou obětí za vinu.

Řekl mu: Rabi Eliezer soudí, že rozhoduje psaný text; je psáno „micvat“.

Namítl mu: [Je-li] pochybné, zda je [dítě] devítiměsíční [synem] prvního [manžela], nebo sedmiměsíční [synem] posledního – [muž] ji musí propustit, a dítě je způsobilé;

a jsou povinni podmíněnou obětí za vinu. Kdo je [autorem] toho? Je to rabi Eliezer.

Namítl mu: Nalezla-li se [krev] na jeho [plátně], jsou nečistí a povinni obětí.

Na jejím [plátně] ihned – jsou nečistí a povinni obětí. Nalezla-li se na jejím [plátně] po nějaké době, jsou nečistí pro pochybnost a osvobozeni od oběti. A učí se k tomu: je povinen podmíněnou obětí za vinu. Kdo je [autorem] toho? Je to rabi Eliezer.

Rabi Chija řekl jménem Rava: Byly-li před ním dva kousky, jeden zakázaného tuku a jeden povoleného tuku, a snědl jeden z nich a neví, který z nich snědl, je povinen. [Je-li to] kousek, [o kterém je] pochybné, zda je to povolený tuk, či zakázaný tuk, a snědl jej, je osvobozen.

Rabi Zejra řekl: Jaký je Ravův důvod? Soudí, že u dvou kousků lze jejich zákaz rozpoznat; u jednoho kousku jeho zákaz rozpoznat nelze.

Jaký je rozdíl mezi důvodem Ravy a důvodem rabiho Zejry? Je mezi nimi rozdíl [v případě] olivy a půl.

Podle Ravy tu není [dvojí] „micvot“, a je osvobozen; podle rabiho Zejry lze jeho zákaz rozpoznat.

Rabi Jirmeja namítl rabimu Zejrovi: Rabi Eliezer říká: Za tuk koje jsou povinni podmíněnou obětí za vinu! Řekl mu: Rabi Eliezer soudí, že nepotřebujeme rozpoznat jeho zákaz.