Keritot 19a כריתות

Rabi Šimon v tomto [případě] osvobozuje. Rabi Šimon ben Jehuda osvobozuje ve všech [případech] jménem rabiho Šimona.

A i v prvním [případě]? Rava řekl: O čem zde jednáme? [O případu], kdy šel po první a ve chvíli, kdy šel po druhé, zapomněl, že šel po první. A v tom se přou: první tanaita soudí, že částečné uvědomění je jako uvědomění; a rabi Šimon soudí, že částečné uvědomění není jako uvědomění.

Mistr řekl: „Šel po první a vstoupil, dal se pokropit a ponořil se, [pak] šel po druhé a vstoupil – je povinen.“ Proč je povinen? Vždyť neměl uvědomění!

Reš Lakiš řekl: Kdo je [autorem] toho? Je to rabi Jišmael, který nepožaduje uvědomění na začátku. Rabi Jochanan řekl: Můžeš říci, [že jsou to] i mudrci: zde učinili pochybné uvědomění [rovnocenným] uvědomění.

Napadá tě, [že] „zde učinili“, a totéž [platí] pro celou Tóru? [Je] obtížný [výrok] rabiho Jochanana proti [výroku] rabiho Jochanana!

[Je] obtížný [výrok] Reš Lakiše proti [výroku] Reš Lakiše!

[Výrok] rabiho Jochanana proti [výroku] rabiho Jochanana není obtížný: zde to učinili, ale v celé Tóře ne.

Jaký je důvod? Zde u nečistoty je psáno: „A bylo mu to skryto, a [on] je nečistý“ (Lv 5,2) – [i za] uvědomění, v němž je pochybnost, verš zavazuje; ale v celé Tóře je psáno: „Nebo když mu bude oznámen jeho hřích“ (Lv 4,23) – jen má-li uvědomění, je povinen.

Ale podle Reš Lakiše je to obtížné: místo aby to ustanovil podle rabiho Jišmaela, ať to ustanoví podle Rabiho! Učí nás toto: že ani rabi Jišmael nepožaduje uvědomění na začátku.

To je [přece] mišna! Neboť jsme učili: Rabi Jišmael říká: „A bylo mu to skryto“ [je řečeno] dvakrát (Lv 5,2–3), aby [ho] zavázal za zapomenutí nečistoty i za zapomenutí Svatyně.

Bylo to zapotřebí: mohl bys myslet, že [rabi Jišmael] to nemá z verše, [ale] má to z tradice; proto nás to učí.

MIŠNA: [Byl-li] před ním zakázaný tuk a notar a snědl jeden z nich a neví, který z nich snědl; [byla-li] jeho žena nidou a jeho sestra s ním v domě a neúmyslně se provinil s jednou z nich a neví, se kterou z nich se provinil; [byl-li] Šabat a Jom kipur a konal práci za soumraku a neví, ve kterém z nich ji konal – rabi Eliezer [ho] zavazuje obětí za hřích a rabi Jehošua [ho] osvobozuje.

Rabi Josi řekl: Nepřeli se o toho, kdo koná práci za soumraku, že je osvobozen, protože říkám: část vykonal dnes a část vykonal zítra.

O čem se přeli? O tom, kdo koná práci během dne a neví, zda ji konal na Šabat, či ji konal na Jom kipur; nebo o tom, kdo [práci] koná a neví, jaké práci obdobnou konal – že rabi Eliezer zavazuje obětí za hřích a rabi Jehošua osvobozuje. Rabi Jehuda řekl: Rabi Jehošua ho osvobozoval i od podmíněné oběti za vinu.

Rabi Šimon a rabi Šimon Šezuri říkají: Nepřeli se o věc, která je pod jedním názvem, že je povinen. O čem se přeli? O věc, která je pod dvěma názvy – že rabi Eliezer zavazuje obětí za hřích a rabi Jehošua osvobozuje.

Rabi Jehuda řekl: I když zamýšlel sbírat fíky a sbíral hrozny, [zamýšlel sbírat] hrozny a sbíral fíky, černé a sbíral bílé, bílé a sbíral černé – rabi Eliezer zavazuje obětí za hřích a rabi Jehošua osvobozuje. Divím se, zda v tom rabi Jehošua osvobodil; je-li tomu tak, proč je řečeno: „[Jeho hřích], jímž zhřešil“ (Lv 4,23)? Aby vyloučil toho, kdo jedná bezděčně.

GEMARA: Učí se v baraitě: Rabi Eliezer řekl: Ať je to jakkoli – snědl-li zakázaný tuk, je povinen; snědl-li notar, je povinen; obcoval-li se svou ženou, [když byla] nidou, je povinen; obcoval-li se svou sestrou, je povinen; konal-li práci na Šabat, je povinen; konal-li práci na Jom kipur, je povinen.

Rabi Jehošua mu řekl: Hle, [verš] říká: „jímž zhřešil“ – teprve když se dozví, čím zhřešil. A rabi Eliezer – co dělá s tímto „jímž“? Potřebuje je k vyloučení toho, kdo jedná bezděčně.