Ketubot 50a כתובות

a já jsem je přiměl, aby ho živili. Řekneš-li, že to není zákon, proto je musel přimět; ale řekneš-li, že je to zákon, měl by je donutit!

Rabi Ilaa řekl: V Uše ustanovili: Kdo [na dobročinnost] rozdává, ať nerozdá více než pětinu. Učí se také tak: Kdo rozdává, ať nerozdá více než pětinu, aby snad sám nepotřeboval [pomoc] lidí. A stalo se, že jeden chtěl rozdat [více než pětinu] a jeho druh mu to nedovolil. A kdo to byl? Rabi Ješevav. A někteří říkají: [To byl] rabi Ješevav a nedovolil mu to jeho druh. A kdo to byl? Rabi Akiva.

Rav Nachman – a někteří říkají Rav Acha bar Jaakov – řekl: Který je to verš? „A ze všeho, co mi dáš, ti jistě dám desátek“ (Gn 28,22).

Ale vždyť poslední desetina není jako první desetina! Rav Aši řekl: „Jistě dám desátek“ – poslední jako první.

Rav Šimi bar Aši řekl: A tato tradovaná učení se postupně zmenšují. A tvá pomůcka: Malí psali a rozdávali [tj. pořadí: o malých dětech, o upsání majetku, o rozdávání].

Rav Jicchak řekl: V Uše ustanovili, že se člověk má se svým synem trpělivě namáhat až do dvanácti let; od té doby dále sestoupí k němu do jeho živobytí [tj. může mu odepřít obživu]. Je tomu tak? Vždyť Rav řekl Ravu Šmuelovi bar Šilatovi: [Dítě] mladší šesti let nepřijímej; šestileté přijmi a krm ho [učením] jako vola!

Ano, krm ho jako vola, ale nesestoupí k němu do jeho živobytí až po dvanácti letech. A chceš-li, řekni: To není obtížné – zde o [studiu] Písma, tam o Mišně.

Neboť Abaje řekl: Řekla mi matka: Šestiletý na Písmo, desetiletý na Mišnu, třináctiletý na celodenní půst, a u děvčete dvanáctiletá.

Abaje řekl: Řekla mi matka: Šestiletého, kterého bodne štír v den, kdy dovrší šest let, nepřežije. Jaký je jeho lék? Žluč bílého luňáka – ať ji rozmíchá v pivu a dá mu vypít. Roční [dítě], které bodne vosa v den, kdy dovrší rok, nepřežije. Jaký je jeho lék? Lýko palmy – ať je rozmíchá ve vodě a dá mu vypít.

Rav Ketina řekl: Kdo přivede svého syna [do školy] mladšího šesti let, běží za ním a nedohoní ho. Někteří říkají: Jeho druhové běží za ním a nedohoní ho. Obojí platí: je slabý, ale učí se. Chceš-li, řekni: zde o tom, kdo je slabý, tam o tom, kdo je zdravý.

Rabi Josi bar Chanina řekl: V Uše ustanovili: Žena, která prodala [majetek] z nemovitostí v užívání (nichsej melog) za života svého manžela a zemřela – manžel jej odebere z rukou kupců. Rav Jicchak bar Josef zastihl rabiho Abahua, jak stojí v zástupu [lidí] v Uše. Řekl mu: Kdo je autorem učení z Uši? Odpověděl mu: Rabi Josi bar Chanina. Naučil se to od něj čtyřicetkrát a připadalo mu, jako by to měl uložené v kapse.

„Blaze těm, kdo zachovávají právo, kdo konají spravedlnost v každý čas“ (Ž 106,3). Copak je možné konat dobročinnost v každý čas? Naši učitelé v Javne vyložili – a někteří říkají, že to byl rabi Eliezer: To je ten, kdo živí své syny a dcery, dokud jsou malí. Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: To je ten, kdo vychovává sirotka a sirotu ve svém domě a [pak] je ožení a provdá.

„Bohatství a jmění v jeho domě a jeho spravedlnost trvá navěky“ (Ž 112,3). Rav Huna a Rav Chisda – jeden řekl: To je ten, kdo studuje Tóru a vyučuje ji. A druhý řekl: To je ten, kdo píše [svitky] Tóry, Proroků a Spisů a půjčuje je druhým.

„A uzříš syny svých synů; pokoj nad Izraelem“ (Ž 128,6). Rabi Jehošua ben Levi řekl: Jakmile jsou synové tvých synů, je pokoj nad Izraelem, protože nedojde k chalice ani k levirátnímu sňatku. Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Jakmile jsou synové tvých synů, je pokoj nad soudci Izraele, protože nedojde ke sporům [o dědictví].

Tento výklad vyložil rabi Elazar před mudrci atd.