Kidušin 13a קידושין

je to zasnoubení, i když řekla ne. Proč? Vždyť říká ne! Spíše: „chtěla“ – že řekla ano; „nechtěla“ – že mlčela. A plyne z toho, že mlčení po předání peněz není nic.

Namítli v Pum Nahara jménem Rav Huny, syna Rav Jehošuy: Je to snad podobné? Tam jí je dal jako úschovu; myslí si: hodím-li je a rozbijí se, budu za ně odpovědná. Zde jí je dal jako zasnoubení; kdyby s tím nesouhlasila, ať je zahodí!

Namítl Rav Achaj: Copak všechny ženy znají právo? I zde si myslí: hodím-li je a rozbijí se, budu za ně odpovědná. Rav Acha bar Rav to poslal před Ravinu: V takovém případě jak to je? Vzkázal mu: My jsme neslyšeli ten [výrok] Rav Huny, syna Rav Jehošuy; vy, kteří jste ho slyšeli, berte ho v úvahu.

Jedna žena prodávala [jakési] zboží (varšechi). Přišel jeden muž a vytrhl jí jeden kus. Řekla mu: „Dej mi ho!“ Řekl jí: „Když ti ho dám, budeš mi zasnoubena?“ Vzala ho a mlčela. A řekl Rav Nachman: Může říci: Ano, vzala jsem, ale vzala jsem své.

Namítl Rava Rav Nachmanovi: Zasnoubil ji uloupeným, násilím odňatým nebo ukradeným, nebo vytrhl selu z její ruky a zasnoubil ji jí – je zasnoubena! – Tam jde o případ, kdy se předtím namlouvali.

A odkud bys řekl, že rozlišujeme mezi tím, kdo se namlouval, a tím, kdo se nenamlouval? Neboť se učí v baraitě: Řekl jí: „Přijmi tuto selu, kterou ti dlužím“, a pak jí řekl: „Zasnoub se mi jí.“ V době předání peněz – chtěla-li, je zasnoubena; nechtěla-li, není zasnoubena. Po předání peněz – i kdyby chtěla, není zasnoubena.

Co [znamená] „chtěla“ a co „nechtěla“? Řekneš-li, že „chtěla“ [znamená], že řekla ano, a „nechtěla“, že řekla ne – pak kdyby mlčela, bylo by to zasnoubení; ať tedy učí prostě „je zasnoubena“ jako tam!

Spíše: „chtěla“ – že řekla ano; „nechtěla“ – že mlčela; a učí, že není zasnoubena. Jaký je důvod? Může říci: Ano, vzala jsem, ale vzala jsem své.

Pak je však těžkost s onou [baraitou]: zasnoubil ji uloupeným, násilím odňatým nebo ukradeným, nebo vytrhl selu z její ruky a zasnoubil ji jí – je zasnoubena. Spíše tedy z toho plyne: jedno [platí], když se namlouval, druhé, když se nenamlouval.

Když zemřel Rav Asi, vešli mudrci, aby shromáždili jeho výroky. Řekl jim jeden z mudrců, jménem rabi Jaakov: Takto řekl rabi Asi, řekl rabi Mani: Tak jako žena se nezískává za méně než hodnotu pruty, tak se ani půda nezískává za méně než hodnotu pruty. Řekli mu: Vždyť se učí v baraitě: Ačkoli žena se nezískává za méně než hodnotu pruty, půda se získává za méně než hodnotu pruty!

Řekl jim: Ta [baraita] se učí o výměně, neboť se učí v baraitě: Nabývá se předmětem, i když nemá hodnotu pruty.

Opět seděli a říkali: K tomu, co řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: „Každý, kdo nezná povahu rozlukových listů a zasnoubení, ať s nimi nemá nic do činění“ – řekl rabi Asi, řekl rabi Jochanan: A takoví jsou světu škodlivější než pokolení potopy, neboť je řečeno: „Proklínání a lež, vraždění, krádež a cizoložství se rozmohly, a krev se dotýká krve“ (Oz 4,2).

Jak to z toho plyne? Jak to překládá Rav Josef: Plodí syny se ženami svých bližních, hříchy na hříchy přidávají.

A je psáno: „Proto truchlí země a chřadne každý, kdo v ní bydlí, se zvěří polní a s ptactvem nebeským, i ryby mořské budou vyhubeny“ (Oz 4,3). Kdežto v pokolení potopy nebyl výnos vynesen nad rybami v moři, neboť je řečeno: „Ze všeho, co bylo na souši, zemřelo“ (Gn 7,22) – ale ne ryby v moři; zde však i ryby v moři.

A řekni: [teprve] až spáchají všechny ty [hříchy]! – To tě nenapadne, neboť je psáno: „Neboť kvůli kletbě truchlí země“ (Jr 23,10).

A řekni: kletba zvlášť a ty ostatní zvlášť!