Řekl Rav Šešet: Čím se zde zabýváme? Když uprchl a zastihl ho jubilejní rok. Mohl bys říci: protože ho vyvedl jubilejní rok, platí o něm „jeho propuštění je od tebe“, a nepotrestáme ho a dáme mu dary – přichází nás poučit [že ne].
אמר רב ששת הכא במאי עסקינן כגון שברח ופגע בו יובל מהו דתימא הואיל ואפיק ליה יובל שילוחו מעמך קרינן ביה ולא ניקנסיה ונעניק ליה קמ"ל
Řekl mistr: Mohl bych myslet, že i když onemocněl? Písmo praví „a v sedmém vyjde“ – i když byl nemocen všech šest [let]? Ale vždyť se učí: Byl-li nemocen tři [roky] a sloužil tři, nemusí doplnit; byl-li nemocen všech šest, musí doplnit! Řekl Rav Šešet: [Jde o toho], kdo může [aspoň] pracovat jehlou.
אמר מר יכול אפילו חלה ת"ל ובשביעית יצא אפילו חלה כל שש והתניא חלה שלש ועבד שלש אינו חייב להשלים חלה כל שש חייב להשלים אמר רב ששת בעושה מעשה מחט
Ta [baraita] sama si odporuje: Říkáš: byl-li nemocen tři a sloužil tři, nemusí doplnit – z toho plyne, že byl-li nemocen čtyři, musí doplnit. Řekni však závěr: byl-li nemocen všech šest, musí doplnit – z toho plyne, že čtyři, nemusí doplnit. Takto to míní: Byl-li nemocen čtyři, je jako ten, kdo byl nemocen všech šest, a musí doplnit.
הא גופא קשיא אמרת חלה שלש ועבד שלש אין חייב להשלים הא ארבע חייב להשלים אימא סיפא חלה כל שש חייב להשלים הא ד' אין חייב להשלים הכי קאמר חלה ד' נעשה כמי שחלה כל שש וחייב להשלים:
Učili naši mistři: Kolik se mu dává? Pět selaim z každého druhu, což je patnáct selaim – slova rabi Meira. Rabi Jehuda říká: Třicet, jako třicet [selaim] za otroka. Rabi Šimon říká: Padesát, jako padesát u odhadních hodnot.
תנו רבנן כמה מעניקים לו חמש סלעים מכל מין ומין שהן חמש עשרה סלעים דברי ר' מאיר ר' יהודה אומר שלשים כשלשים של עבד ר"ש אומר חמשים כחמשים שבערכין
Řekl mistr: Pět selaim z každého druhu, což je patnáct selaim – slova rabi Meira. Přišel nás snad rabi Meir poučit o počítání? Učí nás toto: nesmí mu dát méně než tento počet; ale dá-li mu méně z jednoho druhu a více z jiného, nevadí to.
אמר מר חמש סלעים מכל מין ומין שהם חמש עשרה סלעים דברי ר' מאיר ור"מ מנינא אתא לאשמועינן הא קמ"ל מיבצר הוא דלא מבצר ליה מהאי מנינא ואי בצר ליה מחד מינא וטפי ליה מחד מינא לית לן בה
Ale řekni: pět selaim za všechny [druhy dohromady]! – Kdyby bylo „s prázdnou“ napsáno na konci, bylo by to, jak říkáš; teď, když je „s prázdnou“ napsáno na začátku, vztáhni „s prázdnou“ ke stádu, „s prázdnou“ k humnu a „s prázdnou“ k lisu.
ואימא חמש סלעים מכולהו אי כתיב ריקם לבסוף כדקאמרת השתא דכתיב ריקם ברישא שדי ריקם אצאן ריקם אגורן ריקם איקב
Rabi Šimon říká: Padesát, jako padesát u odhadních hodnot. Jaký je důvod rabi Šimona? Odvozuje „dávání“ – „dávání“ od odhadních hodnot: jako tam padesát, i zde padesát. Ale řekni: [podle] nejnižší z odhadních hodnot! – Je psáno: „čím tě požehnal Hospodin, tvůj Bůh“.
ר' שמעון אומר חמשים כחמשים שבערכין מאי טעמיה דרבי שמעון גמר נתינה נתינה מערכין מה להלן חמשים אף כאן חמשים ואימא בפחות שבערכין אשר ברכך יי' אלהיך כתיב
Ale odvoďme „dávání“ – „dávání“ od otroka: jako tam třicet, i zde třicet! Zaprvé: chopíš-li se mnoha, nechopil ses ničeho. A navíc: otroka bylo vhodné odvodit od otroka! – Rabi Šimon odvozuje [výraz] „s tebou“ od „s tebou“.
ונילף נתינה נתינה מעבד מה להלן שלשים אף כאן שלשים חדא דתפשתה מרובה לא תפשתה ועוד עבד מעבד הוה ליה למילף ר' שמעון מיכה מיכה גמר
To potřebují k tomu, co se učí: Mohl bych myslet, že se dary dávají jen ze stáda, humna a lisu; odkud zahrnout každou věc? Písmo praví: „čím tě požehnal Hospodin, tvůj Bůh“. Proč tedy Písmo říká „stádo, humno a lis“? Aby ti řeklo: jako stádo, humno a lis jsou zvláštní tím, že spadají pod pojem požehnání, tak i vše, co spadá pod pojem požehnání; vylučují se peníze – slova rabi Šimona. Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Vylučují se mezci.
האי מיבעי ליה לכדתניא יכול לא יהו מעניקין אלא מצאן גורן ויקב מנין לרבות כל דבר ת"ל אשר ברכך יי' אלהיך א"כ מה ת"ל צאן גורן ויקב לומר לך מה צאן גורן ויקב מיוחדים שישנן בכלל ברכה אף כל שישנן בכלל ברכה יצאו כספים דברי ר' שמעון רבי אליעזר בן יעקב אומר יצאו פרדות
A je to třeba: kdyby Milosrdný napsal [jen] stádo, řekl bych: živé tvory ano, plodiny ze země ne – proto Milosrdný napsal humno. A kdyby napsal [jen] humno, řekl bych: plodiny ze země ano, živé tvory ne – proto Milosrdný napsal stádo. Nač je mi lis?
וצריכא דאי כתב רחמנא צאן הוה אמינא בעלי חיים אין גידולי קרקע לא כתב רחמנא גורן ואי כתב גורן הוה אמינא גידולי קרקע אין בעלי חיים לא כתב רחמנא צאן יקב למה לי
Originál: Kiddushin 17a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.