ho [matka] přemlouvá [laskavými] slovy. Proto Svatý, budiž požehnán, postavil úctu k otci před úctu k matce. A je zjevné a známé Tomu, který promluvil a svět povstal, že syn se bojí svého otce více než matky, protože ho učí Tóru. Proto Svatý, budiž požehnán, postavil bázeň před matkou před bázeň před otcem.
שמשדלתו בדברים לפיכך הקדים הקב"ה כיבוד אב לכיבוד אם וגלוי וידוע לפני מי שאמר והיה העולם שהבן מתיירא מאביו יותר מאמו מפני שמלמדו תורה לפיכך הקדים הקב"ה מורא האם למורא האב
Jeden tanna učil před Rav Nachmanem: Když člověk trápí svého otce a svou matku, říká Svatý, budiž požehnán: Dobře jsem učinil, že jsem mezi nimi nepřebýval, neboť kdybych mezi nimi přebýval, trápili by mne. Rabi Jicchak řekl: Kdo se dopouští hříchu potají, jako by tlačil na nohy Šechiny, neboť je řečeno: „Tak praví Hospodin: Nebesa jsou můj trůn a země podnožím mých nohou“ (Iz 66,1).
תני תנא קמיה דרב נחמן בזמן שאדם מצער את אביו ואת אמו אמר הקב"ה יפה עשיתי שלא דרתי ביניהם שאלמלי דרתי ביניהם ציערוני אמר ר' יצחק כל העובר עבירה בסתר כאילו דוחק רגלי שכינה שנאמר (ישעיהו סו, א) כה אמר ה' השמים כסאי והארץ הדום רגלי
Rabi Jehošua ben Levi řekl: Člověku je zakázáno chodit čtyři lokte se vzpřímenou postavou, neboť je řečeno: „Celá země je plná jeho slávy“ (Iz 6,3). Rav Huna, syn Rav Jehošuy, neušel čtyři lokte s nepokrytou hlavou. Říkal: Šechina je nad mou hlavou.
אמר רבי יהושע בן לוי אסור לאדם שיהלך ארבע אמות בקומה זקופה שנא' (ישעיהו ו, ג) מלא כל הארץ כבודו רב הונא בריה דרב יהושע לא מסגי ארבע אמות בגילוי הראש אמר שכינה למעלה מראשי
Syn jedné vdovy se tázal rabiho Eliezera: [Když] můj otec říká: Podej mi napít vody, a moje matka říká: Podej mi napít vody – kdo z nich má přednost? Řekl mu: Ponech úctu ke své matce a prokaž úctu svému otci, neboť ty i tvá matka jste povinni ctít tvého otce. Přišel před rabiho Jehošuu, [a ten] mu řekl totéž.
שאל בן אלמנה אחת את ר' אליעזר אבא אומר השקיני מים ואימא אומרת השקיני מים איזה מהם קודם אמר ליה הנח כבוד אמך ועשה כבוד אביך שאתה ואמך חייבים בכבוד אביך בא לפני רבי יהושע אמר לו כך
Řekl mu: Rabi, a byla-li rozvedena, jak tomu je? Řekl mu: Podle tvých řas je poznat, že jsi syn vdovy! Nalij jim vodu do misky a zakdákej na ně jako na slepice.
אמר לו רבי נתגרשה מהו אמר ליה מבין ריסי עיניך ניכר שבן אלמנה אתה הטל להן מים בספל וקעקע להן כתרנגולין
Ula Raba vykládal u vchodu do domu nasiho: Co znamená, co je psáno: „Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země, neboť uslyšeli výroky tvých úst“ (Ž 138,4)? Není řečeno „výrok tvých úst“, nýbrž „výroky tvých úst“. Když Svatý, budiž požehnán, řekl: „Já jsem“ (Ex 20,2) a „Nebudeš mít“ (Ex 20,3), řekly národy světa: Usiluje o vlastní čest.
דרש עולא רבה אפיתחא דבי נשיאה מאי דכתיב (תהלים קלח, ד) יודוך ה' כל מלכי ארץ כי שמעו אמרי פיך מאמר פיך לא נאמר אלא אמרי פיך בשעה שאמר הקב"ה (שמות כ, ב) אנכי ולא יהיה לך אמרו אומות העולם לכבוד עצמו הוא דורש
Jakmile však řekl: „Cti svého otce a svou matku“ (Ex 20,12), vrátily se a uznaly i první výroky. Rava řekl: Odtud: „Počátek tvého slova je pravda“ (Ž 119,160) – počátek tvého slova, a ne konec tvého slova? Nýbrž: z konce tvého slova je poznat, že počátek tvého slova je pravda.
כיון שאמר (שמות כ, יא) כבד את אביך ואת אמך חזרו והודו למאמרות הראשונות רבא אמר מהכא (תהלים קיט, קס) ראש דברך אמת ראש דברך ולא סוף דברך אלא מסוף דברך ניכר שראש דברך אמת
Tázali se Rav Uly: Kam až sahá úcta k otci a matce? Řekl jim: Jděte a pohleďte, co učinil jeden modloslužebník v Aškelonu jménem Dama ben Netina. Jednou od něho mudrci žádali zboží se ziskem šedesáti myriád, ale klíč ležel pod podhlavníkem jeho otce, a on ho nevyrušil.
בעו מיניה מרב עולא עד היכן כיבוד אב ואם אמר להם צאו וראו מה עשה עובד כוכבים אחד באשקלון ודמא בן נתינה שמו פעם אחת בקשו חכמים פרקמטיא בששים ריבוא שכר והיה מפתח מונח תחת מראשותיו של אביו ולא ציערו
Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Tázali se rabiho Eliezera: Kam až sahá úcta k otci a matce? Řekl jim: Jděte a pohleďte, co učinil jeden modloslužebník pro svého otce v Aškelonu jménem Dama ben Netina. Mudrci od něho žádali kameny pro efod se ziskem šedesáti myriád – a Rav Kahana učí: osmdesáti myriád – ale klíč ležel pod podhlavníkem jeho otce, a on ho nevyrušil.
אמר רב יהודה אמר שמואל שאלו את ר' אליעזר עד היכן כיבוד אב ואם אמר להם צאו וראו מה עשה עובד כוכבים אחד לאביו באשקלון ודמא בן נתינה שמו בקשו ממנו חכמים אבנים לאפוד בששים ריבוא שכר ורב כהנא מתני בשמונים ריבוא והיה מפתח מונח תחת מראשותיו של אביו ולא ציערו
Příštího roku mu Svatý, budiž požehnán, dal odměnu: narodila se mu v jeho stádu červená jalovice. Přišli k němu mudrci Izraele. Řekl jim: Vím o vás, že kdybych od vás žádal všechny peníze na světě, dali byste mi je. Ale žádám od vás jen ty peníze, o které jsem přišel kvůli úctě k otci.
לשנה האחרת נתן הקב"ה שכרו שנולדה לו פרה אדומה בעדרו נכנסו חכמי ישראל אצלו אמר להם יודע אני בכם שאם אני מבקש מכם כל ממון שבעולם אתם נותנין לי אלא אין אני מבקש מכם אלא אותו ממון שהפסדתי בשביל כבוד אבא
A rabi Chanina řekl: Jestliže ten, komu to není přikázáno, a činí [tak], takto [je odměněn], tím spíše ten, komu je to přikázáno, a činí [tak]! Neboť rabi Chanina řekl: Větší je ten, komu je přikázáno a činí, než ten, komu není přikázáno a činí.
וא"ר חנינא ומה מי שאינו מצווה ועושה כך מצווה ועושה עאכו"כ דאר"ח גדול מצווה ועושה ממי שאינו מצווה ועושה
Rav Josef řekl: Zprvu jsem říkal: Kdyby mi někdo řekl, že halacha je podle rabiho Jehudy, který řekl: Slepý je osvobozen od přikázání, uspořádal bych pro rabíny sváteční den, neboť nejsem zavázán, a přesto [je] konám. Nyní, když jsem slyšel, co řekl rabi Chanina: Větší je ten, komu je přikázáno a činí, než ten, komu není přikázáno a činí – naopak: kdyby mi někdo řekl, že halacha není podle rabiho Jehudy, uspořádal bych pro rabíny sváteční den.
אמר רב יוסף מריש ה"א מאן דהוה אמר לי הלכה כר"י דאמר סומא פטור מן המצות עבידנא יומא טבא לרבנן דהא לא מיפקידנא והא עבידנא השתא דשמעיתא להא דא"ר חנינא גדול מצווה ועושה יותר ממי שאינו מצווה ועושה אדרבה מאן דאמר לי דאין הלכה כרבי יהודה עבידנא יומא טבא לרבנן
Když přišel Rav Dimi, řekl: Jednou byl [Dama] oděn do zlatem vyšívaného hedvábného pláště a seděl mezi předními muži Říma. Přišla jeho matka, strhla mu jej, udeřila ho do hlavy a plivla mu do tváře – a on ji nezahanbil.
כי אתא רב דימי אמר פעם אחת היה לבוש סירקון של זהב והיה יושב בין גדולי רומי ובאתה אמו וקרעתו ממנו וטפחה לו על ראשו וירקה לו בפניו ולא הכלימה
Avimi, syn rabiho Abahua, učil: Je [syn], který krmí svého otce bažanty, a [přesto] ho to vyhání ze světa; a je [syn], který ho nechává mlít v mlýně,
תני אבימי בריה דרבי אבהו יש מאכיל לאביו פסיוני וטורדו מן העולם ויש מטחינו בריחים
Originál: Kiddushin 31a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.