Kidušin 31a קידושין

ho [matka] přemlouvá [laskavými] slovy. Proto Svatý, budiž požehnán, postavil úctu k otci před úctu k matce. A je zjevné a známé Tomu, který promluvil a svět povstal, že syn se bojí svého otce více než matky, protože ho učí Tóru. Proto Svatý, budiž požehnán, postavil bázeň před matkou před bázeň před otcem.

Jeden tanna učil před Rav Nachmanem: Když člověk trápí svého otce a svou matku, říká Svatý, budiž požehnán: Dobře jsem učinil, že jsem mezi nimi nepřebýval, neboť kdybych mezi nimi přebýval, trápili by mne. Rabi Jicchak řekl: Kdo se dopouští hříchu potají, jako by tlačil na nohy Šechiny, neboť je řečeno: „Tak praví Hospodin: Nebesa jsou můj trůn a země podnožím mých nohou“ (Iz 66,1).

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Člověku je zakázáno chodit čtyři lokte se vzpřímenou postavou, neboť je řečeno: „Celá země je plná jeho slávy“ (Iz 6,3). Rav Huna, syn Rav Jehošuy, neušel čtyři lokte s nepokrytou hlavou. Říkal: Šechina je nad mou hlavou.

Syn jedné vdovy se tázal rabiho Eliezera: [Když] můj otec říká: Podej mi napít vody, a moje matka říká: Podej mi napít vody – kdo z nich má přednost? Řekl mu: Ponech úctu ke své matce a prokaž úctu svému otci, neboť ty i tvá matka jste povinni ctít tvého otce. Přišel před rabiho Jehošuu, [a ten] mu řekl totéž.

Řekl mu: Rabi, a byla-li rozvedena, jak tomu je? Řekl mu: Podle tvých řas je poznat, že jsi syn vdovy! Nalij jim vodu do misky a zakdákej na ně jako na slepice.

Ula Raba vykládal u vchodu do domu nasiho: Co znamená, co je psáno: „Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země, neboť uslyšeli výroky tvých úst“ (Ž 138,4)? Není řečeno „výrok tvých úst“, nýbrž „výroky tvých úst“. Když Svatý, budiž požehnán, řekl: „Já jsem“ (Ex 20,2) a „Nebudeš mít“ (Ex 20,3), řekly národy světa: Usiluje o vlastní čest.

Jakmile však řekl: „Cti svého otce a svou matku“ (Ex 20,12), vrátily se a uznaly i první výroky. Rava řekl: Odtud: „Počátek tvého slova je pravda“ (Ž 119,160) – počátek tvého slova, a ne konec tvého slova? Nýbrž: z konce tvého slova je poznat, že počátek tvého slova je pravda.

Tázali se Rav Uly: Kam až sahá úcta k otci a matce? Řekl jim: Jděte a pohleďte, co učinil jeden modloslužebník v Aškelonu jménem Dama ben Netina. Jednou od něho mudrci žádali zboží se ziskem šedesáti myriád, ale klíč ležel pod podhlavníkem jeho otce, a on ho nevyrušil.

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Tázali se rabiho Eliezera: Kam až sahá úcta k otci a matce? Řekl jim: Jděte a pohleďte, co učinil jeden modloslužebník pro svého otce v Aškelonu jménem Dama ben Netina. Mudrci od něho žádali kameny pro efod se ziskem šedesáti myriád – a Rav Kahana učí: osmdesáti myriád – ale klíč ležel pod podhlavníkem jeho otce, a on ho nevyrušil.

Příštího roku mu Svatý, budiž požehnán, dal odměnu: narodila se mu v jeho stádu červená jalovice. Přišli k němu mudrci Izraele. Řekl jim: Vím o vás, že kdybych od vás žádal všechny peníze na světě, dali byste mi je. Ale žádám od vás jen ty peníze, o které jsem přišel kvůli úctě k otci.

A rabi Chanina řekl: Jestliže ten, komu to není přikázáno, a činí [tak], takto [je odměněn], tím spíše ten, komu je to přikázáno, a činí [tak]! Neboť rabi Chanina řekl: Větší je ten, komu je přikázáno a činí, než ten, komu není přikázáno a činí.

Rav Josef řekl: Zprvu jsem říkal: Kdyby mi někdo řekl, že halacha je podle rabiho Jehudy, který řekl: Slepý je osvobozen od přikázání, uspořádal bych pro rabíny sváteční den, neboť nejsem zavázán, a přesto [je] konám. Nyní, když jsem slyšel, co řekl rabi Chanina: Větší je ten, komu je přikázáno a činí, než ten, komu není přikázáno a činí – naopak: kdyby mi někdo řekl, že halacha není podle rabiho Jehudy, uspořádal bych pro rabíny sváteční den.

Když přišel Rav Dimi, řekl: Jednou byl [Dama] oděn do zlatem vyšívaného hedvábného pláště a seděl mezi předními muži Říma. Přišla jeho matka, strhla mu jej, udeřila ho do hlavy a plivla mu do tváře – a on ji nezahanbil.

Avimi, syn rabiho Abahua, učil: Je [syn], který krmí svého otce bažanty, a [přesto] ho to vyhání ze světa; a je [syn], který ho nechává mlít v mlýně,