Kidušin 30b קידושין

„Řekni moudrosti: Ty jsi má sestra“ (Př 7,4) atd. A říká se: „Přivaž je ke svým prstům, napiš je na desku svého srdce“ (Př 7,3). A říká se: „Jako šípy v ruce hrdiny, tak jsou synové mládí“ (Ž 127,4). A říká se: „Ostré šípy hrdiny“ (Ž 120,4). A říká se: „Tvé šípy jsou ostré, národy padají pod tebe“ (Ž 45,6). A říká se: „Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; nebudou zahanbeni, až budou mluvit s nepřáteli v bráně“ (Ž 127,5).

Co znamená „s nepřáteli v bráně“? Rabi Chija bar Aba řekl: I otec a syn, učitel a žák, kteří se zabývají Tórou v jedné bráně, se stávají jeden druhému nepřáteli, ale nehnou se odtamtud, dokud se nestanou jeden druhému přáteli, neboť je řečeno: „Vahev be-sufa“ (Nu 21,14) – nečti be-sufa [ve vichru], nýbrž be-sofa [na jejím konci, tj. nakonec láska].

Rabíni učili: „Vložíte (ve-samtem)“ (Dt 11,18) – sam tam [dokonalý lék]: Tóra je přirovnána k léku života. Podobenství o člověku, který udeřil svého syna silnou ranou, přiložil mu na ránu obklad a řekl mu: Synu můj, dokud je tento obklad na tvé ráně, jez, co se ti líbí, pij, co se ti líbí, a umývej se teplou i studenou [vodou], a nemusíš se bát. Pokud ho však sejmeš, rána se zanítí.

Tak i Svatý, budiž požehnán, řekl Izraeli: Moji synové, stvořil jsem zlý sklon a stvořil jsem proti němu Tóru jako koření [lék]. Zabýváte-li se Tórou, nebudete vydáni do jeho ruky, neboť je řečeno: „Což nebudeš-li jednat dobře, budeš povznesen?“ (Gn 4,7)

Nezabýváte-li se však Tórou, budete vydáni do jeho ruky, neboť je řečeno: „U dveří číhá hřích“ (Gn 4,7). A nejen to, ale veškeré jeho úsilí bude obráceno proti tobě, neboť je řečeno: „Po tobě je jeho touha“ (Gn 4,7). Chceš-li však, budeš nad ním vládnout, neboť je řečeno: „Ty však nad ním budeš vládnout“ (Gn 4,7).

Rabíni učili: Zlý sklon je tak tvrdý, že i jeho Stvořitel jej nazval zlým, neboť je řečeno: „Neboť sklon lidského srdce je zlý od jeho mládí“ (Gn 8,21). Rav Jicchak řekl: Sklon člověka se proti němu obnovuje každý den, neboť je řečeno: „Jen zlé po celý den“ (Gn 6,5).

A rabi Šimon ben Lakiš řekl: Sklon člověka nad ním každý den nabývá převahy a snaží se ho usmrtit, neboť je řečeno: „Svévolník číhá na spravedlivého a snaží se ho usmrtit“ (Ž 37,32). A kdyby mu Svatý, budiž požehnán, nepomáhal, nedokázal by ho přemoci, neboť je řečeno: „Hospodin ho nenechá v jeho rukou“ (Ž 37,33).

Ve škole rabiho Jišmaela učili: Synu můj, jestliže tě potká tento ohavník, vtáhni ho do studovny. Je-li z kamene, rozpustí se; je-li ze železa, roztříští se. [Je-li ze železa, roztříští se,] neboť je řečeno: „Což není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, a jako kladivo, které tříští skálu?“ (Jr 23,29). Je-li z kamene, rozpustí se, neboť je řečeno: „Hej, všichni žízniví, pojďte k vodám“ (Iz 55,1), a říká se: „Kameny omílá voda“ (Jb 14,19).

Oženit ho – odkud to víme? Neboť je psáno: „Berte si ženy a ploďte syny a dcery, berte svým synům ženy a své dcery dávejte mužům“ (Jr 29,6).

Jeho syn – to je v pořádku, je v jeho moci; ale je snad jeho dcera v jeho moci? Takto jim míní: Ať jí dá něco [věno], obleče ji a ozdobí, aby se o ni lidé ucházeli.

Naučit ho řemeslu – odkud to víme? Chizkija řekl: Neboť verš říká: „Užívej života se ženou, kterou miluješ“ (Kaz 9,9). Je-li [míněna] skutečná žena, pak jako je povinen ho oženit, tak je povinen ho naučit řemeslu; je-li [míněna] Tóra, pak jako je povinen ho učit Tóru, tak je povinen ho naučit řemeslu.

A někteří říkají: i naučit ho plavat v řece. Jaký je důvod? Jde o jeho život.

Rabi Jehuda říká: Kdo ho nenaučí řemeslu, učí ho loupeži. Loupeži – to tě napadlo?! Nýbrž: jako by ho učil loupeži.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je tehdy, když ho naučil obchodu.

Všechna přikázání [týkající se] otce, [uložená] synovi atd. Co znamená Všechna přikázání otce, [uložená] synovi? Řekneš-li: všechna přikázání, která je otec povinen konat pro svého syna, a ženy jsou zavázány – vždyť bylo učeno: Otec je vůči svému synovi povinen obřezat ho a vykoupit ho – jeho otec ano, jeho matka ne!

Rav Jehuda řekl: Takto [Mišna] míní: Všechna přikázání týkající se otce, která jsou uložena synovi, aby je vykonal pro svého otce – muži i ženy jsou zavázáni. Učili jsme to, co učili rabíni: Muž – mám jen muže; odkud ženu? Když se říká: „ať se bojí“ (Lv 19,3) [v množném čísle], jsou zde dva.

Je-li tomu tak, proč verš říká „muž“? Muž má možnost to konat, žena nemá možnost to konat, protože je pod mocí jiných [manžela]. Rav Idi bar Avin řekl jménem Rava: Byla-li rozvedena, jsou si oba rovni.

Rabíni učili: Je řečeno: „Cti svého otce a svou matku“ (Ex 20,12), a je řečeno: „Cti Hospodina svým majetkem“ (Př 3,9). Písmo postavilo úctu k otci a matce naroveň úctě k Všudypřítomnému.

Je řečeno: „Každý ať se bojí své matky a svého otce“ (Lv 19,3), a je řečeno: „Hospodina, svého Boha, se budeš bát a jemu sloužit“ (Dt 6,13). Písmo postavilo bázeň před otcem a matkou naroveň bázni před Všudypřítomným.

Je řečeno: „Kdo zlořečí svému otci a své matce, musí zemřít“ (Ex 21,17), a je řečeno: „Kdokoli zlořečí svému Bohu, ponese svůj hřích“ (Lv 24,15). Písmo postavilo zlořečení otci a matce naroveň zlořečení Všudypřítomnému. Ale u bití [srovnání] jistě není možné.

A tak je to i logické, neboť všichni tři jsou na něm podílníky. Rabíni učili: Tři jsou podílníky na člověku: Svatý, budiž požehnán, jeho otec a jeho matka. Když člověk ctí svého otce a svou matku, říká Svatý, budiž požehnán: Počítám jim to, jako bych přebýval mezi nimi a ctili mne.

Bylo učeno: Rabi říká: Je zjevné a známé Tomu, který promluvil a svět povstal, že syn ctí svou matku více než otce, protože