Žalmy 127 v talmudu

„A zaměstnávají ho, dokud nenastane čas porážky.“ Bylo učeno: Nezaměstnávali ho ani harfou, ani lyrou, nýbrž ústy. A co říkali? „Jestliže Hospodin nestaví dům, nadarmo se namáhají ti, kdo jej stavějí“ (Ž 127,1)

… maso, ani staré víno, ani kořeněné víno, ani bobovou krupici, ani čočku. Šmuel řekl: Ani etrog. Ani nic, co přivádí k výtoku. Přesto na něj vztahovali tento verš: „Nebude-li Hospodin stavět dům“ atd. (Ž 127,1)

… městskou stráž. Řekli jim: Tohle jsou strážci města? To nejsou než ničitelé města. Řekli jim: A kdo jsou strážci města? Řekli jim: Učitelé Bible a Mišny. To je to, co je psáno: „Nestaví-li Hospodin dům…“ (Ž 127,1)

… daňových seznamů rabíny. Zapsali mu. Ve chvíli, kdy to chtěli zpečetit, postavil se Gabriel za oponou a řekl: „Marně časně vstáváte a pozdě usedáte, jíte chléb trápení; tak dává svému miláčkovi spánek“ (Ž 127,2)

… den“: Kdo jsou ti zahálčiví? Řekl Rava: Žáci, kteří chodí na přednášky. Řekl mu Abaje: To jsou ti, o nichž je psáno: „Marně časně vstáváte, pozdě uléháte a jíte chléb lopoty; on dává svému milému spánek“ (Ž 127,2)

… ono – ten, kdo je zakopán a pohřben, je lepší než on. Řekl mu: Eunuchu, eunuchu, tři věci jsi mi řekl, tři uslyšíš: Ozdobou tváře je vous, radostí srdce je žena, „dědictvím od Hospodina jsou synové“ (Ž 127,3)

Řekli: Mnozí tak činili, a nepomohlo jim to. Spíše ať prosí o milosrdenství Toho, jemuž patří synové, jak je řečeno: „Hle, dědictvím od Hospodina jsou synové, odměnou je plod lůna“ (Ž 127,3)

„Řekni moudrosti: Ty jsi má sestra“ (Př 7,4) atd. A říká se: „Přivaž je ke svým prstům, napiš je na desku svého srdce“ (Př 7,3). A říká se: „Jako šípy v ruce hrdiny, tak jsou synové mládí“ (Ž 127,4)

… hrdiny“ (Ž 120,4). A říká se: „Tvé šípy jsou ostré, národy padají pod tebe“ (Ž 45,6). A říká se: „Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; nebudou zahanbeni, až budou mluvit s nepřáteli v bráně“ (Ž 127,5)