Kidušin 30a קידושין

řekl bych Satanovi: Šíp do tvého oka! Rava řekl rabimu Natanovi bar Ami: Dokud máš ruku na krku svého syna – od šestnácti do dvaceti dvou let; a někteří říkají: od osmnácti do dvaceti čtyř let.

Je to jako spor tanaitů: „Vychovávej chlapce podle jeho cesty“ (Př 22,6) – rabi Jehuda a rabi Nechemja: jeden řekl: od šestnácti do dvaceti dvou, a druhý řekl: od osmnácti do dvaceti čtyř.

Kam až je člověk povinen učit svého syna Tóru? Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Jako Zevulun ben Dan, kterého jeho děd naučil Písmo, Mišnu a Talmud, halachy a agady. Namítli: Naučil-li ho Písmo, nemusí ho učit Mišnu. A Rava řekl: Písmo, to je Tóra!

Jako Zevulun ben Dan, a přece ne jako Zevulun ben Dan: jako Zevulun ben Dan, kterého naučil jeho děd; a ne jako Zevulun ben Dan, neboť tam [šlo o] Písmo, Mišnu a Talmud, halachy a agady, kdežto zde jen o Písmo.

A je snad děd zavázán? Vždyť bylo učeno: „Budete jim učit své syny“ (Dt 11,19) – a ne syny svých synů. Jak tedy naplním [verš]: „Oznámíš to svým synům a synům svých synů“ (Dt 4,9)? Má ti to říci, že kdo učí svého syna Tóru, tomu to Písmo počítá, jako by ji naučil jeho, jeho syna a syna jeho syna až do konce všech pokolení.

On [Šmuel] mluví podle tohoto tanaity, neboť bylo učeno: „Budete jim učit své syny“ – mám jen vaše syny; odkud syny vašich synů? Verš říká: „Oznámíš to svým synům a synům svých synů.“ Je-li tomu tak, proč verš říká „své syny“? Své syny, a ne své dcery.

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Kdo učí syna svého syna Tóru, tomu to Písmo počítá, jako by ji přijal na hoře Sinaj, neboť je řečeno: „Oznámíš to svým synům a synům svých synů“, a hned navazuje: „Den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorebu“ (Dt 4,10).

Rabi Chija bar Aba zastihl rabiho Jehošuu ben Leviho, jak si přehodil přes hlavu šátek a vedl dítě do synagogy. Řekl mu: Proč to všechno? Řekl mu: Je snad málo to, co je psáno: „Oznámíš to svým synům“, a hned navazuje: „Den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorebu“? Od té doby rabi Chija bar Aba neochutnal maso, dokud nepřečetl s dítětem [verše] a nepřidal [další]. Raba bar Rav Huna neochutnal maso, dokud nepřivedl dítě do studovny.

Rav Safra řekl jménem rabiho Jehošuy ben Chananji: Co znamená, co je psáno: „Budeš je vštěpovat (ve-šinantam) svým synům“ (Dt 6,7)? Nečti ve-šinantam, nýbrž ve-šilaštem [rozdělíš na třetiny].

Vždy ať člověk rozdělí svá léta na třetiny: třetinu Písmu, třetinu Mišně, třetinu Talmudu. Kdo však ví, jak dlouhý bude jeho život? Je to potřeba jen ohledně dnů.

Proto byli dávní nazýváni soferim [počítači], neboť počítali všechna písmena v Tóře. Říkali totiž: Vav ve slově gachon (Lv 11,42) je polovina písmen svitku Tóry; daroš daraš (Lv 10,16) je polovina slov; ve-hitgalach (Lv 13,33) [je polovina] veršů. „Rozrývá ji kanec z lesa“ (Ž 80,14) – ajin ve slově mi-jaar je polovina Žalmů; „On však je milosrdný, odpouští vinu“ (Ž 78,38) je polovina veršů.

Rav Josef se tázal: Patří vav ve slově gachon k této straně, nebo k oné straně? Řekli mu: Přinesme svitek Tóry a spočítejme je! Což neřekl Raba bar bar Chana: Nehnuli se odtamtud, dokud nepřinesli svitek Tóry a nespočítali je? Řekl jim: Oni byli zběhlí v plném a vadném psaní, my zběhlí nejsme.

Rav Josef se tázal: Patří ve-hitgalach k této straně, nebo k oné straně? Abaje mu řekl: Verše aspoň ať přinesou a spočítají! I ve verších nejsme zběhlí, neboť když přišel Rav Acha bar Ada, řekl: Na Západě dělí tento verš na tři verše: „Hospodin řekl Mojžíšovi: Hle, přijdu k tobě v hustém oblaku“ (Ex 19,9).

Rabíni učili: Pět tisíc osm set osmdesát osm veršů – tolik je veršů ve svitku Tóry. Žalmy jich mají o osm více, Kniha letopisů o osm méně.

Rabíni učili: „Budeš je vštěpovat“ – aby slova Tóry byla ostrá v tvých ústech, takže zeptá-li se tě někdo na něco, nekoktej a neodpovídej mu [váhavě], nýbrž mu odpověz ihned, neboť je řečeno: