Talmud česky

Kidušin 29b קידושין

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 29b · 19 segmentů

Struktura debaty:Baraita 4Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
že všude, kde je jen pět selaim, má on přednost před svým synem. Jaký je důvod? Přikázání [týkající se] jeho vlastní osoby má přednost. Kde se přou? Kde je pět [selaim] zastavených a pět volných.
כל היכא דליכא אלא חמש סלעים הוא קודם לבנו מאי טעמא מצוה דגופיה עדיפא כי פליגי היכא דאיכא חמש משועבדים וחמש בני חורין
2
Rabi Jehuda zastává názor, že dluh zapsaný v Tóře je jako [dluh] zapsaný ve smlouvě; za oněch pět [volných] vykoupí svého syna a kohen pak přijde a zabaví pět zastavených za něho samého.
ר' יהודה סבר מלוה דכתיב בתורה ככתובה בשטר דמיא בהני חמש פריק לבריה ואזיל כהן וטריף ליה לחמש משועבדים לדידיה
3
A rabíni zastávají názor, že dluh zapsaný v Tóře není jako zapsaný ve smlouvě, a proto má přednost přikázání [týkající se] jeho vlastní osoby.
ורבנן סברי מלוה דכתיב באורייתא לאו ככתובה בשטר דמיא והילכך מצוה דגופיה עדיף
4
Rabíni učili: [Má-li] vykoupit svého syna a putovat [do Jeruzaléma] na svátek, vykoupí svého syna a potom putuje na svátek. Rabi Jehuda říká: Putuje na svátek a potom vykoupí svého syna, neboť toto je přikázání, které pomíjí, a ono je přikázání, které nepomíjí.
ת"ר לפדות את בנו ולעלות לרגל פודה את בנו ואחר כך עולה לרגל ר' יהודה אומר עולה לרגל ואח"כ פודה את בנו שזו מצוה עוברת וזו מצוה שאינה עוברת
5
Podle rabiho Jehudy je to v pořádku, jak uvedl důvod; ale jaký je důvod rabínů? Neboť verš říká: „Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš“ a potom: „Nikdo se neukáže před mou tváří s prázdnou“ (Ex 34,20).
בשלמא לר' יהודה כדקאמר טעמא אלא רבנן מאי טעמייהו דאמר קרא (שמות לד, כ) כל בכור בניך תפדה והדר לא יראו פני ריקם
6
Rabíni učili: Odkud víme, že měl-li pět synů od pěti žen, je povinen vykoupit je všechny? Verš říká: „Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš.“ To je samozřejmé, vždyť Milosrdný [to] podmínil otevřením lůna!
ת"ר מנין שאם היו לו חמשה בנים מחמש נשים שחייב לפדות כולן ת"ל כל בכור בניך תפדה פשיטא בפטר רחם תלא רחמנא
7
Mohl bys říci: odvoďme prvorozený – prvorozený od dědictví; jako tam [jde o] „prvotinu jeho síly“ (Dt 21,17), tak i zde prvotinu jeho síly. Proto nás učí [že ne].
מהו דתימא נילף בכור בכור מנחלה מה להלן ראשית אונו אף כאן ראשית אונו קמ"ל:
8
Učit ho Tóře – odkud to víme? Neboť je psáno: „Budete jim učit své syny“ (Dt 11,19). A kde ho otec neučil, je on sám povinen učit se, neboť je psáno: „Budete se učit“ (Dt 5,1).
ללמדו תורה: מנלן דכתיב (דברים יא, יט) ולמדתם אותם את בניכם והיכא דלא אגמריה אבוה מיחייב איהו למיגמר נפשיה דכתיב ולמדתם
9
Odkud víme, že ona [matka] není zavázána? Neboť je psáno velimadtem [budete učit] – ulmadtem [budete se učit]: kdo je zavázán učit se, je zavázán učit [jiné], a kdo není zavázán učit se, není zavázán učit [jiné].
איהי מנלן דלא מיחייבא דכתיב ולימדתם ולמדתם כל שמצווה ללמוד מצווה ללמד וכל שאינו מצווה ללמוד אינו מצווה ללמד
10
A odkud víme, že ona není povinna učit sama sebe? Neboť je psáno velimadtem – ulmadtem: koho jsou jiní povinni učit, ten je povinen učit sám sebe, a koho jiní nejsou povinni učit, ten není povinen učit sám sebe. A odkud víme, že jiní nejsou povinni ji učit? Neboť verš říká: „Budete jim učit své syny“ – své syny, a ne své dcery.
ואיהי מנלן דלא מיחייבה למילף נפשה דכתיב ולימדתם ולמדתם כל שאחרים מצווין ללמדו מצווה ללמד את עצמו וכל שאין אחרים מצווין ללמדו אין מצווה ללמד את עצמו ומנין שאין אחרים מצווין ללמדה דאמר קרא ולמדתם אותם את בניכם ולא בנותיכם
11
Rabíni učili: [Má-li] on studovat a jeho syn studovat, on má přednost před svým synem. Rabi Jehuda říká: Je-li jeho syn horlivý a bystrý a jeho učení se mu udrží, jeho syn má přednost před ním. Jako tomu bylo s Rav Jaakovem, synem Rav Achy bar Jaakova: jeho otec ho poslal k Abajemu. Když se vrátil, viděl, že jeho učení není ostré. Řekl mu: Já jsem lepší než ty; zůstaň ty [doma], ať jdu já.
ת"ר הוא ללמוד ובנו ללמוד הוא קודם לבנו ר' יהודה אומר אם בנו זריז וממולח ותלמודו מתקיים בידו בנו קודמו כי הא דרב יעקב בריה דרב אחא בר יעקב שדריה אבוה לקמיה דאביי כי אתא חזייה דלא הוה מיחדדין שמעתיה א"ל אנא עדיפא מינך תוב את דאיזיל אנא
12
Abaje uslyšel, že on přichází. V učebně Abajeho byl jakýsi démon, takže když tam vcházeli ve dvou, i za dne utrpěli úraz. Řekl jim: Ať mu nikdo neposkytne nocleh, možná se stane zázrak.
שמע אביי דקא הוה אתי הוה ההוא מזיק בי רבנן דאביי דכי הוו עיילי בתרין אפי' ביממא הוו מיתזקי אמר להו לא ליתיב ליה אינש אושפיזא אפשר דמתרחיש ניסא
13
Přenocoval v té učebně. Zjevil se mu jako drak se sedmi hlavami. Při každém poklonění, které učinil, mu jedna hlava upadla. Řekl jim: Kdyby se byl nestal zázrak, vystavili byste mě nebezpečí.
על בת בההוא בי רבנן אידמי ליה כתנינא דשבעה רישוותיה כל כריעה דכרע נתר חד רישיה אמר להו למחר אי לא איתרחיש ניסא סכינתין
14
Rabíni učili: [Má-li] studovat Tóru a vzít si ženu, ať studuje Tóru a potom si vezme ženu. Nemůže-li však být bez ženy, ať si vezme ženu a potom studuje Tóru. Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Halacha je, že si vezme ženu a potom studuje Tóru.
ת"ר ללמוד תורה ולישא אשה ילמוד תורה ואח"כ ישא אשה ואם א"א לו בלא אשה ישא אשה ואח"כ ילמוד תורה אמר רב יהודה אמר שמואל הלכה נושא אשה ואח"כ ילמוד תורה
15
Rabi Jochanan řekl: Mlýnský kámen na krku – a má se zabývat Tórou? Ale nepřou se: toto [platí] pro nás a toto pro ně.
ר' יוחנן אמר ריחיים בצוארו ויעסוק בתורה ולא פליגי הא לן והא להו:
16
Rav Chisda chválil Rav Huňovi Rav Hamnunu, že je to velký muž. Řekl mu: Až přijde k tobě, přiveď ho ke mně. Když přišel, viděl, že nemá přes [hlavu] přehozený šátek. Řekl mu: Proč nemáš přehozený šátek? Řekl mu: Protože nejsem ženatý. Odvrátil od něho tvář a řekl mu: Hleď, ať neuvidíš mou tvář, dokud se neoženíš.
משתבח ליה רב חסדא לרב הונא בדרב המנונא דאדם גדול הוא א"ל כשיבא לידך הביאהו לידי כי אתא חזייה דלא פריס סודרא א"ל מאי טעמא לא פריסת סודרא א"ל דלא נסיבנא אהדרינהו לאפיה מיניה א"ל חזי דלא חזית להו לאפי עד דנסבת
17
Rav Huna je tu ve shodě se svým názorem, neboť řekl: Je-li [muži] dvacet let a nevzal si ženu, všechny jeho dny [jsou] v hříchu. V hříchu – to tě napadlo?! Nýbrž řekni: všechny jeho dny [jsou] v hříšných myšlenkách.
רב הונא לטעמיה דאמר בן עשרים שנה ולא נשא אשה כל ימיו בעבירה בעבירה סלקא דעתך אלא אימא כל ימיו בהרהור עבירה
18
Rava řekl: A tak učili ve škole rabiho Jišmaela: Do dvaceti let sedí Svatý, budiž požehnán, a vyhlíží člověka, kdy si vezme ženu. Jakmile dosáhl dvaceti a neoženil se, říká: Ať mu kosti zetlí!
אמר רבא וכן תנא דבי ר' ישמעאל עד כ' שנה יושב הקב"ה ומצפה לאדם מתי ישא אשה כיון שהגיע כ' ולא נשא אומר תיפח עצמותיו
19
Rav Chisda řekl: To, že jsem lepší než moji druhové, je proto, že jsem se oženil v šestnácti. A kdybych se byl oženil ve čtrnácti,
אמר רב חסדא האי דעדיפנא מחבראי דנסיבנא בשיתסר ואי הוה נסיבנא בארביסר

Originál: Kiddushin 29b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu