Kidušin 29a קידושין

dokud nepřitáhne nebo se nezmocní. Přitáhl-li jej [zasvěcený předmět] za sto [denárů] a nestihl jej vykoupit, než vystoupl [v ceně] na dvě stě, dá dvě stě. Jaký je důvod? [Psáno je:] „Dá peníze a připadne mu“ (Lv 27,19).

Přitáhl-li jej za dvě stě a nestihl jej vykoupit, než klesl na sto, dá dvě stě. Jaký je důvod? Ať nemá prostý člověk silnější postavení než zasvěcený majetek.

Vykoupil-li jej za dvě stě a nestihl jej přitáhnout, než klesl na sto, dá dvě stě. Jaký je důvod? „Dá peníze a připadne mu“ (Lv 27,19). Vykoupil-li jej za sto a nestihl jej přitáhnout, než vystoupl na dvě stě, co vykoupil, je vykoupeno, a dá jen sto.

Proč? I zde řekněme: Ať nemá prostý člověk silnější postavení než zasvěcený majetek!

Copak prostý člověk nestojí pod [kletbou] „Ten, který potrestal…“?

MIŠNA: Všechna přikázání [týkající se] syna, [uložená] otci – muži jsou zavázáni a ženy osvobozeny. A všechna přikázání [týkající se] otce, [uložená] synovi – muži i ženy jsou zavázáni. Všechna příkazová přikázání podmíněná časem – muži jsou zavázáni a ženy osvobozeny. A všechna příkazová přikázání nepodmíněná časem – muži i ženy jsou zavázáni.

A všechny zákazy, ať jsou podmíněné časem, či nikoli – muži i ženy jsou zavázáni, kromě [zákazů] „neoholíš dokola“, „nezničíš“ a „neposkvrníš se mrtvými“.

GEMARA: Co znamená Všechna přikázání syna [uložená] otci? Řekneš-li: všechna přikázání, která je syn povinen konat pro otce, a ženy jsou osvobozeny – vždyť bylo učeno: Muž – mám jen muže; odkud ženu? Když se říká: „Každý ať se bojí své matky a svého otce“ (Lv 19,3), jsou zde dva.

Rav Jehuda řekl: Takto [Mišna] míní: Všechna přikázání týkající se syna, která jsou uložena otci, aby je vykonal pro svého syna – muži jsou zavázáni a ženy osvobozeny.

Učili jsme to, co učili rabíni: Otec je vůči svému synovi povinen obřezat ho, vykoupit ho, učit ho Tóře, oženit ho a naučit ho řemeslu. Někteří říkají: i naučit ho plavat. Rabi Jehuda říká: Kdo nenaučí svého syna řemeslu, učí ho loupeži. Loupeži – to tě napadlo?! Nýbrž: jako by ho učil loupeži.

Obřezat ho – odkud to víme? Neboť je psáno: „A Abraham obřezal Izáka, svého syna“ (Gn 21,4). A kde ho otec neobřezal, je soud povinen ho obřezat, neboť je psáno: „Ať je u vás obřezán každý muž“ (Gn 17,10). A kde ho soud neobřezal, je on sám povinen obřezat se, neboť je psáno: „A neobřezaný muž, který si nedá obřezat maso své předkožky, bude vyťat“ (Gn 17,14).

Odkud víme, že ona [matka] není zavázána? Neboť je psáno: „Jak mu přikázal Bůh“ (Gn 21,4) – jemu, a ne jí.

Našli jsme [to] pro tu chvíli; odkud [víme, že to platí] pro [všechna] pokolení? V škole rabiho Jišmaela učili: Všude, kde je řečeno „přikaž“, znamená to jen pobídku pro tu chvíli i pro pokolení.

Pobídku – neboť je psáno: „Přikaž Jozuovi, posilni ho a dodej mu odvahy“ (Dt 3,28); pro tu chvíli i pro pokolení – neboť je psáno: „Ode dne, kdy přikázal Hospodin, a dále po vašich pokoleních“ (Nu 15,23).

Vykoupit ho – odkud to víme? Neboť je psáno: „Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš“ (Ex 34,20). A kde ho otec nevykoupil, je on sám povinen vykoupit se, neboť je psáno: „Jistě vykoupíš“ (Nu 18,15).

A odkud víme, že ona [matka] není přikázáním zavázána? Neboť je psáno tifde [vykoupíš] tifade [bude vykoupen]: kdo je přikázáním zavázán vykoupit sám sebe, je zavázán vykoupit i jiné, a kdo není zavázán vykoupit sám sebe, není zavázán vykoupit jiné.

A odkud víme, že ona [dcera] není povinna vykoupit sama sebe? Neboť je psáno tifade tifde: koho jsou jiní povinni vykoupit, ten je povinen vykoupit sám sebe, a koho jiní nejsou povinni vykoupit, ten není povinen vykoupit sám sebe. A odkud víme, že jiní nejsou povinni ji vykoupit? Neboť verš říká: „Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš“ (Ex 34,20) – svých synů, a ne svých dcer.

Rabíni učili: [Má-li] on být vykoupen a jeho syn být vykoupen, on má přednost před svým synem. Rabi Jehuda říká: Jeho syn má přednost před ním, neboť toto přikázání [vykoupit syna] je uloženo jemu, kdežto přikázání [vykoupit] jeho je uloženo jeho otci.

Rabi Jirmeja řekl: Všichni souhlasí,