A podle Mar bar Rav Ašiho, který řekl „copak to není kal vachomer“ – vždyť jsme řekli, že věc, která vyplývá z kal vachomer, Písmo přesto výslovně napíše! – To platí tam, kde nelze odpovědět [jinak]; ale tam, kde lze odpovědět, odpovídáme.
ולמר בר רב אשי דאמר ולאו ק"ו הוא הא אמרינן מילתא דאתיא בק"ו טרח וכתב לה קרא ה"מ היכא דליכא לשנויי אבל היכא דאיכא לשנויי משנינן:
A tanaita to odvozuje odsud, jak se učí v baraitě: „Když si muž vezme ženu a stane se jejím manželem, a stane se, že nenalezne přízeň v jeho očích, protože na ní nalezl atd.“ (Dt 24,1) – vzetí je jedině penězi, a tak také říká [Písmo]: „Dávám peníze za pole, vezmi je ode mne“ (Gn 23,13).
ותנא מייתי לה מהכא דתניא (דברים כד, א) כי יקח איש אשה ובעלה והיה אם לא תמצא חן בעיניו כי מצא בה וגו' אין קיחה אלא בכסף וכן הוא אומר (בראשית כג, יג) נתתי כסף השדה קח ממני
A cožpak to nevyplývá úsudkem? Jestliže hebrejská služka, která se nezískává souloží, se získává penězi, pak tato, která se získává souloží, není snad správné, aby se získávala penězi?
והלא דין הוא ומה אמה העבריה שאינה נקנית בביאה נקנית בכסף זו שנקנית בביאה אינו דין שתקנה בכסף
Jevama to vyvrací: získává se souloží, ale nezískává se penězi. – Co je s jevamou: ta se přece nezískává listinou; řekneš to snad o této, která se získává listinou?
יבמה תוכיח שנקנית בביאה ואינה נקנית בכסף מה ליבמה שכן אין נקנית בשטר תאמר בזו שנקנית בשטר
Proto verš učí: „Když si muž vezme.“ – K čemu je mi verš, vždyť to vyplývá [úsudkem]! – Řekl Rav Aši: Protože lze říci, že úsudek je vyvrácen od samého základu.
ת"ל כי יקח איש הא למה לי קרא הא אתיא לה אמר רב אשי משום דאיכא למימר מעיקרא דדינא פירכא
Odkud to odvozuješ? Z hebrejské služky. Co je s hebrejskou služkou: ta přece vychází [na svobodu] penězi; řekneš to snad o této, která nevychází penězi? Proto verš učí: „Když si muž vezme.“
מהיכא קא מייתית לה מאמה העבריה מה לאמה העבריה שכן יוצאה בכסף תאמר בזו שאינה יוצאה בכסף ת"ל כי יקח איש
A bylo potřeba napsat „vyjde zadarmo“ a bylo potřeba napsat „když si muž vezme“. Neboť kdyby Milosrdný napsal [jen] „když si vezme“, mohl bych si myslet, že peníze zasnoubení, které jí dává manžel, jsou její. Proto Milosrdný napsal „vyjde zadarmo“.
ואיצטריך למיכתב ויצאה חנם ואיצטריך למיכתב כי יקח איש דאי כתב רחמנא כי יקח הוה אמינא קידושין דיהב לה בעל דידה הוו כתב רחמנא ויצאה חנם
A kdyby Milosrdný napsal [jen] „vyjde zadarmo“, mohl bych si myslet, že když ona dala jemu a zasnoubila si ho, je to zasnoubení. Proto Milosrdný napsal „když si [muž] vezme“, a ne „když si [žena] vezme“.
ואי כתב רחמנא ויצאה חנם הוה אמינא היכא דיהבה (ליה) איהי לדידיה וקידשתו הוו קידושי כתב רחמנא כי יקח ולא כי תקח:
„A stane se jejím manželem“ – učí, že se získává souloží. A cožpak to nevyplývá úsudkem? Jestliže jevama, která se nezískává penězi, se získává souloží, pak tato, která se získává penězi, není snad správné, aby se získávala souloží?
ובעלה מלמד שנקנית בביאה והלא דין הוא ומה יבמה שאין נקנית בכסף נקנית בביאה זו שנקנית בכסף אינו דין שנקנית בביאה
Hebrejská služka to vyvrací: získává se penězi, ale nezískává se souloží. – Co je s hebrejskou služkou: ta přece není získávána za účelem manželství; řekneš to snad o této, která je získávána za účelem manželství?
אמה העבריה תוכיח שנקנית בכסף ואין נקנית בביאה מה לאמה העבריה שאין קנינה לשום אישות תאמר בזו שקנינה לשום אישות
Proto verš učí: „a stane se jejím manželem.“ – A k čemu je mi verš, vždyť to vyplývá [úsudkem]! – Řekl Rav Aši: Protože lze říci, že úsudek je vyvrácen od samého základu. Odkud to odvozuješ? Z jevamy.
ת"ל ובעלה ולמה לי קרא הא אתיא לה אמר רב אשי משום דאיכא למימר מעיקרא דדינא פירכא מהיכא קא מייתית לה מיבמה
Co je s jevamou: ta je přece již [ke švagrovi] vázána; řekneš to snad o této, která vázána není? Proto verš učí: „a stane se jejím manželem.“
מה ליבמה שכן זקוקה ועומדת תאמר בזו שאין זקוקה ועומדת תלמוד לומר ובעלה:
Originál: Kiddushin 4b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.