Kidušin 80b קידושין

dírky, [jako by] vyklované, v těstě: [těsto] zůstává v nerozhodnutém stavu – nejedí je a nespalují je.

Řekl rabi Jehošua ben Levi: Učili to jen u bílých tekutin; ale u červených tekutin – kdyby [slepice těsto] klovala, bylo by to poznat. – Ale co když je těsto vsáklo?

Řekl rabi Jochanan: Tuto věc slyšel Birabi, ale výklad neslyšel: Učili to jen u čirých tekutin, v nichž je vidět odraz dítěte; ale u kalných tekutin ne.

MIŠNA: Muž ať nezůstává o samotě se dvěma ženami, ale jedna žena smí být o samotě se dvěma muži. Rabi Šimon říká: I jeden muž smí být o samotě se dvěma ženami, když je s ním jeho žena, a smí s nimi spát v hostinci, protože ho jeho žena hlídá. Muž smí být o samotě se svou matkou a se svou dcerou a spát s nimi v těsném tělesném dotyku; a jestliže [děti] vyrostly, ona spí ve svém oděvu a on spí ve svém oděvu.

GEMARA: Jaký je důvod? Učila škola Elijahu: Protože ženy jsou lehkomyslné.

Odkud se to ví? Řekl rabi Jochanan jménem rabi Jišmaela: Odkud je v Tóře náznak [zákazu] samoty? Neboť je řečeno: „Bude-li tě svádět tvůj bratr, syn tvé matky“ (Dt 13,7).

Copak syn matky svádí, a syn otce nesvádí? Spíše [je to řečeno], aby ti to říkalo: syn smí být o samotě se svou matkou, ale je zakázáno být o samotě se všemi [ženami, s nimiž jsou svazky] zakázány v Tóře.

A prostý smysl verše – o čem je psán? Řekl Abaje: [Písmo] říká „netřeba říkat“: netřeba říkat o synovi otce, který ho nenávidí a dává mu zlé rady; ale i o synovi matky, který ho nenenávidí, bych řekl, že ho [smí] poslechnout – proto nás učí [že ne].

Řekněme, že naše Mišna není podle Aby Šaula? Neboť bylo učeno: [Dítě, které zemře v prvních] třiceti dnech, je vynášeno v náručí a pohřbíváno jednou ženou a dvěma muži, ale ne jedním mužem a dvěma ženami. Aba Šaul říká: I jedním mužem a dvěma ženami.

Můžeš říci, [že je] i podle Aby Šaula: v době čerstvého smutku je pud [člověka] zlomen.

A mudrci soudí podle rabi Jicchaka, neboť řekl rabi Jicchak: „Proč by naříkal živý člověk, muž nad svými hříchy?“ (Pl 3,39) – i v době čerstvého smutku člověka jeho pud nad ním vítězí. A Aba Šaul [vykládá, že] ten [verš] je psán o tom, kdo reptá na Boží způsoby, a tak to míní: Proč by reptal na Mé způsoby? Když ho přemohly jeho hříchy, stačí mu život, který jsem mu dal.

A mudrci [vycházejí] z onoho případu jisté ženy, kdy k tomu skutečně došlo, a ona ho vynesla.

„Ale jedna žena [smí být o samotě se dvěma muži]“ – řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Učili to jen u počestných, ale u nemravných ani s deseti ne. Stalo se, že ji deset [mužů] vyneslo na márách. Řekl Rav Josef: Věz, že se spojí deset a ukradnou trám, a nestydí se jeden před druhým.

Řekněme, že ho podporuje [toto]: Dávají mu [manželovi ženy podezřelé z nevěry] dva učence, aby s ní snad neměl styk na cestě – učence ano, obyčejné lidi ne? – Učenci jsou jiní, protože vědí,