Megila 3b מגילה

To učí, že přenocoval v hlubinách halachy. A Rav Šmuel bar Unja řekl: Studium Tóry je větší než přinášení stálých obětí, neboť je řečeno: „Nyní jsem přišel.“

To není rozpor: toto [platí o studiu] mnohých, a tamto [o studiu] jednotlivce.

A [studium] jednotlivce je lehké? Vždyť jsme se učili: Ženy o polosvátku naříkají, ale netlučou se [v prsa]. Rabi Jišmael říká: Jsou-li blízko márám, tlučou se. O novoluních, o Chanuce a o Purimu naříkají i tlučou se, ale v tom i v onom [případě] nezpívají žalozpěvy.

A Raba bar Huna řekl: Před učencem (talmid chacham) neplatí polosvátek, tím spíše Chanuka a Purim!

Mluvíš o úctě k Tóře: úcta k Tóře [projevovaná] jednotlivci je závažná, [ale] studium Tóry jednotlivce je lehké.

Rava řekl: Je mi jasné, že [mezi] službou a čtením svitku má přednost čtení svitku, podle rabiho Josiho bar Chaniny. [Mezi] studiem Tóry a čtením svitku má přednost čtení svitku, podle toho, na čem založili [učenci] z domu Rabiho.

[Mezi] studiem Tóry a [pohřbem] mrtvého, o něhož se nemá kdo postarat, má přednost [pohřeb] mrtvého, neboť se učí v baraitě: Studium Tóry se přerušuje kvůli vynesení mrtvého a kvůli uvedení nevěsty. [Mezi] službou a [pohřbem] mrtvého, o něhož se nemá kdo postarat, má přednost mrtvý – [vyplývá to] z [verše] „a kvůli své sestře“ (Nu 6,7).

Neboť se učí v baraitě: „A kvůli své sestře“ – co nás to učí? Hle, [někdo] šel zabít svého pesachového beránka a obřezat svého syna a uslyšel, že mu zemřel příbuzný. Mohl bych myslet, že se [smí] znečistit?

Řekl jsi: Nesmí se znečistit. Mohl bych myslet, že stejně jako se nesmí znečistit kvůli své sestře, nesmí se znečistit ani kvůli mrtvému, o něhož se nemá kdo postarat? Písmo praví: „a kvůli své sestře“ – kvůli své sestře se neznečistí, ale kvůli mrtvému, o něhož se nemá kdo postarat, se znečistí.

Rava se otázal: [Mezi] čtením svitku a [pohřbem] mrtvého, o něhož se nemá kdo postarat – co má přednost? Má přednost čtení svitku kvůli zveřejnění zázraku, nebo snad má přednost mrtvý kvůli lidské důstojnosti? Poté, co se otázal, sám rozhodl: Přednost má mrtvý, o něhož se nemá kdo postarat, neboť mistr řekl: Veliká je lidská důstojnost, neboť odsouvá zákaz z Tóry.

K věci samé: Rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město a vše, co k němu přiléhá, a vše, co je s ním vidět, se posuzuje jako velké město. Učí se v baraitě: Přiléhající, i když není vidět; viditelné, i když nepřiléhá.

Chápu „viditelné, i když nepřiléhá“ – najdeš to například, když [osada] leží na vrcholu hory. Ale „přiléhající, i když není vidět“ – jak se to najde? Rabi Jirmeja řekl: Když leží v údolí.

A rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město, které bylo osídleno a teprve potom obehnáno hradbou, se posuzuje jako vesnice. Jaký je důvod? Neboť je psáno: „Prodá-li někdo obytný dům v městě s hradbou“ (Lv 25,29) – [město,] které bylo obehnáno a potom osídleno, a ne které bylo osídleno a potom obehnáno.

A rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město, v němž není deset nezaměstnaných [mužů, kteří jsou vždy k dispozici v synagoze], se posuzuje jako vesnice. Co nás tím učí? Vždyť jsme se učili: Co je velké město? Každé, v němž je deset nezaměstnaných; méně než to je vesnice. – Bylo mu potřeba [mluvit o] velkém městě: [platí to] i tehdy, když do něj přicházejí [lidé] z jiných míst.

A rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město, které bylo zpustošeno a potom znovu osídleno, se posuzuje jako velké město. Co znamená „zpustošeno“? Řekneš-li, že byly zbořeny jeho hradby – je-li osídleno, ano, není-li osídleno, ne? Vždyť se učí v baraitě: Rabi Eliezer bar Josi říká: „jež má hradbu“ (Lv 25,30) – i když ji nyní nemá, ale měl ji předtím.

Nýbrž co znamená „zpustošeno“? Že přišlo o deset nezaměstnaných.

A rabi Jehošua ben Levi řekl: