To učí, že přenocoval v hlubinách halachy. A Rav Šmuel bar Unja řekl: Studium Tóry je větší než přinášení stálých obětí, neboť je řečeno: „Nyní jsem přišel.“
מלמד שלן בעומקה של הלכה ואמר רב שמואל בר אוניא גדול תלמוד תורה יותר מהקרבת תמידין שנאמר עתה באתי
A [studium] jednotlivce je lehké? Vždyť jsme se učili: Ženy o polosvátku naříkají, ale netlučou se [v prsa]. Rabi Jišmael říká: Jsou-li blízko márám, tlučou se. O novoluních, o Chanuce a o Purimu naříkají i tlučou se, ale v tom i v onom [případě] nezpívají žalozpěvy.
ודיחיד קל והתנן נשים במועד מענות אבל לא מטפחות ר' ישמעאל אומר אם היו סמוכות למטה מטפחות בראשי חדשים בחנוכה ובפורים מענות ומטפחות בזה ובזה אבל לא מקוננות
Rava řekl: Je mi jasné, že [mezi] službou a čtením svitku má přednost čtení svitku, podle rabiho Josiho bar Chaniny. [Mezi] studiem Tóry a čtením svitku má přednost čtení svitku, podle toho, na čem založili [učenci] z domu Rabiho.
אמר רבא פשיטא לי עבודה ומקרא מגילה מקרא מגילה עדיף מדר' יוסי בר חנינא תלמוד תורה ומקרא מגילה מקרא מגילה עדיף מדסמכו של בית רבי
[Mezi] studiem Tóry a [pohřbem] mrtvého, o něhož se nemá kdo postarat, má přednost [pohřeb] mrtvého, neboť se učí v baraitě: Studium Tóry se přerušuje kvůli vynesení mrtvého a kvůli uvedení nevěsty. [Mezi] službou a [pohřbem] mrtvého, o něhož se nemá kdo postarat, má přednost mrtvý – [vyplývá to] z [verše] „a kvůli své sestře“ (Nu 6,7).
תלמוד תורה ומת מצוה מת מצוה עדיף מדתניא מבטלין תלמוד תורה להוצאת מת ולהכנסת כלה עבודה ומת מצוה מת מצוה עדיף (במדבר ו, ז) מולאחותו
Neboť se učí v baraitě: „A kvůli své sestře“ – co nás to učí? Hle, [někdo] šel zabít svého pesachového beránka a obřezat svého syna a uslyšel, že mu zemřel příbuzný. Mohl bych myslet, že se [smí] znečistit?
דתניא ולאחותו מה ת"ל הרי שהיה הולך לשחוט את פסחו ולמול את בנו ושמע שמת לו מת יכול יטמא
Řekl jsi: Nesmí se znečistit. Mohl bych myslet, že stejně jako se nesmí znečistit kvůli své sestře, nesmí se znečistit ani kvůli mrtvému, o něhož se nemá kdo postarat? Písmo praví: „a kvůli své sestře“ – kvůli své sestře se neznečistí, ale kvůli mrtvému, o něhož se nemá kdo postarat, se znečistí.
אמרת לא יטמא יכול כשם שאינו מיטמא לאחותו כך אינו מיטמא למת מצוה ת"ל ולאחותו לאחותו הוא דאינו מיטמא אבל מיטמא למת מצוה
Rava se otázal: [Mezi] čtením svitku a [pohřbem] mrtvého, o něhož se nemá kdo postarat – co má přednost? Má přednost čtení svitku kvůli zveřejnění zázraku, nebo snad má přednost mrtvý kvůli lidské důstojnosti? Poté, co se otázal, sám rozhodl: Přednost má mrtvý, o něhož se nemá kdo postarat, neboť mistr řekl: Veliká je lidská důstojnost, neboť odsouvá zákaz z Tóry.
בעי רבא מקרא מגילה ומת מצוה הי מינייהו עדיף מקרא מגילה עדיף משום פרסומי ניסא או דלמא מת מצוה עדיף משום כבוד הבריות בתר דבעיא הדר פשטה מת מצוה עדיף דאמר מר גדול כבוד הבריות שדוחה את לא תעשה שבתורה
K věci samé: Rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město a vše, co k němu přiléhá, a vše, co je s ním vidět, se posuzuje jako velké město. Učí se v baraitě: Přiléhající, i když není vidět; viditelné, i když nepřiléhá.
גופא א"ר יהושע בן לוי כרך וכל הסמוך לו וכל הנראה עמו נדון ככרך תנא סמוך אע"פ שאינו נראה נראה אע"פ שאינו סמוך
Chápu „viditelné, i když nepřiléhá“ – najdeš to například, když [osada] leží na vrcholu hory. Ale „přiléhající, i když není vidět“ – jak se to najde? Rabi Jirmeja řekl: Když leží v údolí.
בשלמא נראה אע"פ שאינו סמוך משכחת לה כגון דיתבה בראש ההר אלא סמוך אע"פ שאינו נראה היכי משכחת לה א"ר ירמיה שיושבת בנחל
A rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město, které bylo osídleno a teprve potom obehnáno hradbou, se posuzuje jako vesnice. Jaký je důvod? Neboť je psáno: „Prodá-li někdo obytný dům v městě s hradbou“ (Lv 25,29) – [město,] které bylo obehnáno a potom osídleno, a ne které bylo osídleno a potom obehnáno.
וא"ר יהושע בן לוי כרך שישב ולבסוף הוקף נדון ככפר מ"ט דכתיב (ויקרא כה, כט) ואיש כי ימכור בית מושב עיר חומה שהוקף ולבסוף ישב ולא שישב ולבסוף הוקף
A rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město, v němž není deset nezaměstnaných [mužů, kteří jsou vždy k dispozici v synagoze], se posuzuje jako vesnice. Co nás tím učí? Vždyť jsme se učili: Co je velké město? Každé, v němž je deset nezaměstnaných; méně než to je vesnice. – Bylo mu potřeba [mluvit o] velkém městě: [platí to] i tehdy, když do něj přicházejí [lidé] z jiných míst.
ואמר ריב"ל כרך שאין בו עשרה בטלנין נדון ככפר מאי קמ"ל תנינא איזו היא עיר גדולה כל שיש בה עשרה בטלנין פחות מכאן הרי זה כפר כרך איצטריך ליה אע"ג דמיקלעי ליה מעלמא
A rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město, které bylo zpustošeno a potom znovu osídleno, se posuzuje jako velké město. Co znamená „zpustošeno“? Řekneš-li, že byly zbořeny jeho hradby – je-li osídleno, ano, není-li osídleno, ne? Vždyť se učí v baraitě: Rabi Eliezer bar Josi říká: „jež má hradbu“ (Lv 25,30) – i když ji nyní nemá, ale měl ji předtím.
ואמר ריב"ל כרך שחרב ולבסוף ישב נדון ככרך מאי חרב אילימא חרבו חומותיו ישב אין לא ישב לא והא תניא רבי אליעזר בר יוסי אומר (ויקרא כה, ל) אשר לוא חומה אף על פי שאין לו עכשיו והיה לו קודם לכן
Originál: Megillah 3b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.