Talmud česky

Megila 7b מגילה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 7b · 22 segmentů

Struktura debaty:Mišna 2Baraita 1Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Splnil jsi na nás, náš mistře, [obojí:] „a posílání porcí jeden druhému“ i „dary chudým“.
קיימת בנו רבינו ומשלוח מנות איש לרעהו ומתנות לאביונים
2
Raba poslal Mari bar Marovi po Abajem pytel plný datlí a pohár plný pražené mouky. Abaje mu řekl: Nyní řekne mistr [Mari]: I kdyby se sedlák stal králem, koš mu z krku nesejde.
רבה שדר ליה למרי בר מר ביד אביי מלא טסקא דקשבא ומלי כסא קמחא דאבשונא אמר ליה אביי השתא אמר מרי אי חקלאה מלכא ליהוי דיקולא מצואריה לא נחית
3
On mu na oplátku poslal pytel plný zázvoru a pohár plný dlouhého pepře. Abaje řekl: Nyní řekne mistr [Raba]: Já jsem mu poslal sladké, a on mi posílá pálivé.
הדר שדר ליה איהו מלא טסקא דזנגבילא ומלא כסא דפלפלתא אריכא אמר אביי השתא אמר מר אנא שדרי ליה חוליא ואיהו שדר לי חורפא
4
Abaje řekl: Když jsem vyšel z domu mistra [Raby], byl jsem sytý. Když jsem přišel tam, předložili mi šedesát talířů šedesáti druhů vařených jídel a snědl jsem z nich šedesát kousků. A poslední jídlo nazývali pečeně z hrnce, a chtěl jsem po něm ještě ohryzat talíř.
אמר אביי כי נפקי מבי מר הוה שבענא כי מטאי להתם קריבו לי שיתין צעי דשיתין מיני קדירה ואכלי בהו שיתין פלוגי ובישולא בתרייתא הוו קרו ליה צלי קדר ובעאי למיכס צעא אבתרה
5
Abaje řekl: To je, co lidé říkají: Chudák je hladový a neví o tom. Anebo: Pro sladké se místo vždycky najde.
אמר אביי היינו דאמרי אינשי כפין עניא ולא ידע אי נמי רווחא לבסימא שכיח
6
Abaje bar Avin a rabi Chanina bar Avin si vzájemně vyměňovali své hostiny.
אביי בר אבין ור' חנינא בר אבין מחלפי סעודתייהו להדדי
7
Rava řekl: Člověk je povinen se o Purimu opít, až nerozezná mezi „proklet buď Haman“ a „požehnán buď Mordechaj“.
אמר רבא מיחייב איניש לבסומי בפוריא עד דלא ידע בין ארור המן לברוך מרדכי
8
Raba a rabi Zejra spolu slavili purimovou hostinu. Opili se, Raba vstal a zabil rabiho Zejru. Nazítří prosil o milosrdenství a oživil ho. Příští rok mu řekl: Ať mistr přijde a slavme spolu purimovou hostinu. Řekl mu: Ne v každé chvíli se stává zázrak.
רבה ורבי זירא עבדו סעודת פורים בהדי הדדי איבסום קם רבה שחטיה לרבי זירא למחר בעי רחמי ואחייה לשנה אמר ליה ניתי מר ונעביד סעודת פורים בהדי הדדי אמר ליה לא בכל שעתא ושעתא מתרחיש ניסא
9
Rava řekl: Kdo snědl purimovou hostinu v noci, nesplnil svou povinnost. Jaký je důvod? Je psáno: „dny hodování a radosti“ (Est 9,22). Rav Aši seděl před Ravem Kahanou; nastal [čas výkladu] a rabíni nepřišli. Řekl mu: Proč rabíni nepřišli? – Snad jsou zaměstnáni purimovou hostinou. Řekl mu: Nebylo by možné ji sníst večer? Řekl mu: Neslyšel mistr, co řekl Rava: Kdo snědl purimovou hostinu v noci, nesplnil svou povinnost? Řekl mu: [Řekl to Rava?] Řekl mu: Ano. Naučil se to od něj čtyřicetkrát a připadalo mu to, jako by to měl uložené ve svém měšci.
אמר רבא סעודת פורים שאכלה בלילה לא יצא ידי חובתו מאי טעמא ימי משתה ושמחה כתיב רב אשי הוה יתיב קמיה (דרב כהנא) נגה ולא אתו רבנן אמר ליה מאי טעמא לא אתו רבנן דלמא טרידי בסעודת פורים אמר ליה ולא הוה אפשר למיכלה באורתא אמר ליה לא שמיע ליה למר הא דאמר רבא סעודת פורים שאכלה בלילה לא יצא ידי חובתו אמר ליה (אמר רבא הכי) [אמר ליה אין] תנא מיניה ארבעין זימנין ודמי ליה כמאן דמנח בכיסיה:
10
MIŠNA: Mezi svátkem a Šabatem není rozdíl, kromě [přípravy] pokrmu.
מתני׳ אין בין יום טוב לשבת אלא אוכל נפש בלבד:
11
GEMARA: Pokud jde o přípravné úkony k [přípravě] pokrmu, jsou tedy oba stejné.
גמ׳ הא לענין מכשירי אוכל נפש זה וזה שוין
12
Naše Mišna není podle rabiho Jehudy, neboť se učí v baraitě: Mezi svátkem a Šabatem není rozdíl, kromě [přípravy] pokrmu. Rabi Jehuda dovoluje i přípravné úkony k [přípravě] pokrmu.
מתניתין דלא כרבי יהודה דתניא אין בין יום טוב לשבת אלא אוכל נפש רבי יהודה מתיר אף מכשירי אוכל נפש
13
Jaký je důvod prvního tannaity? Písmo praví: „jen to“ (Ex 12,16) – a ne přípravné úkony k tomu. A rabi Jehuda [říká]: „vám“ – „vám“ pro všechny vaše potřeby.
מ"ט דת"ק אמר קרא (שמות יב, טז) הוא ולא מכשיריו ור' יהודה (אמר) לכם לכם לכל צורכיכם
14
A ten druhý? Je přece psáno „vám“! – „Vám“, a ne modloslužebníkům; „vám“, a ne psům.
ואידך נמי הכתיב לכם לכם ולא לעובדי ככבים לכם ולא לכלבים
15
A ten druhý? Je přece psáno „jen to“! – Je psáno „jen to“ a je psáno „vám“: zde [jde o] přípravné úkony, které lze vykonat v předvečer svátku, tam [o] přípravné úkony, které nelze vykonat v předvečer svátku.
ואידך נמי הא כתיב הוא כתיב הוא וכתיב לכם כאן במכשירין שאפשר לעשותן מערב יום טוב כאן במכשירין שאי אפשר לעשותן מערב יום טוב:
16
MIŠNA: Mezi Šabatem a Dnem smíření není rozdíl, kromě toho, že úmyslné porušení tohoto [trestá] lidská ruka, a úmyslné porušení onoho [trestá] vyhlazení (karet).
מתני׳ אין בין שבת ליום הכפורים אלא שזה זדונו בידי אדם וזה זדונו בכרת:
17
GEMARA: Pokud jde o náhradu [škody], jsou tedy oba stejné.
גמ׳ הא לענין תשלומין זה וזה שוין
18
Podle koho je naše Mišna? Je podle rabiho Nechunji ben ha-Kany, neboť se učí v baraitě: Rabi Nechunja ben ha-Kana pokládal Den smíření za [rovný] Šabatu ohledně náhrad: jako o Šabatu propadá [pachatel] životem, a je proto osvobozen od náhrad, tak i o Dni smíření propadá životem, a je osvobozen od náhrad.
מני מתניתין רבי נחוניא בן הקנה היא דתניא ר' נחוניא בן הקנה היה עושה את יום הכפורים כשבת לתשלומין מה שבת מתחייב בנפשו ופטור מן התשלומין אף יום הכפורים מתחייב בנפשו ופטור מן התשלומין
19
Učili jsme se tam: Všichni, kdo propadli trestu vyhlazení a byli zbičováni, jsou osvobozeni od svého vyhlazení, neboť je řečeno: „a tvůj bratr bude zneuctěn před tvýma očima“ (Dt 25,3) – jakmile byl zbičován, je jako tvůj bratr; to jsou slova rabiho Chananji ben Gamliela. Rabi Jochanan řekl: Jeho kolegové s rabim Chananjou ben Gamlielem nesouhlasí.
תנן התם כל חייבי כריתות שלקו נפטרו מידי כריתתן שנאמר (דברים כה, ג) ונקלה אחיך לעיניך כיון שלקה הרי הוא כאחיך דברי רבי חנניה בן גמליאל אמר ר' יוחנן חלוקין עליו חביריו על ר' חנניה בן גמליאל
20
Rava řekl: V domě Rava říkali: Učili jsme se [v Mišně]: Mezi Dnem smíření a Šabatem není rozdíl, kromě toho, že úmyslné porušení tohoto [trestá] lidská ruka a úmyslné porušení onoho [trestá] vyhlazení. Kdyby tomu tak bylo [jako u rabiho Chananji], obojí by [trestala] lidská ruka!
אמר רבא אמרי בי רב תנינא אין בין יוה"כ לשבת אלא שזה זדונו בידי אדם וזה זדונו בהיכרת ואם איתא אידי ואידי בידי אדם היא
21
Rav Nachman řekl: Podle koho je to? Podle rabiho Jicchaka, který řekl, že u těch, kdo propadli vyhlazení, není bičování. Neboť se učí v baraitě: Rabi Jicchak říká: Ti, kdo propadli vyhlazení, byli zahrnuti [ve výčtu]; proč bylo [trestání] vyhlazením u sestry vyčleněno? Aby se [ten čin] soudil vyhlazením, a ne bičováním.
אמר רב נחמן הא מני רבי יצחק היא דאמר מלקות בחייבי כריתות ליכא דתניא רבי יצחק אומר חייבי כריתות בכלל היו ולמה יצאת כרת באחותו לדונה בכרת ולא במלקות
22
Rav Aši řekl: Můžeš říci i [podle] rabínů: Úmyslné porušení tohoto [trestá] v zásadě lidská ruka, a úmyslné porušení onoho [trestá] v zásadě vyhlazení.
רב אשי אמר אפי' תימא רבנן זה עיקר זדונו בידי אדם וזה עיקר זדונו בהיכרת:

Originál: Megillah 7b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu