Talmud česky

Menachot 85b מנחות

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 85b · 19 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 3Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Baraita učí „znovu orá“.
ברייתא קתני שונה
2
To není obtížné: zde [jde o pole], které se obdělává, zde [o pole], které se neobdělává.
הא לא קשיא כאן בעבודה כאן בשאינה עבודה
3
Jak to tedy je? Pojď a slyš, co se učí v baraitě: Polovinu zorá a polovinu oseje; [pak] polovinu zorá a polovinu oseje.
מאי הוי עלה תא שמע דתניא ניר חציה וזורע חציה ניר חציה וזורע חציה
4
Rabi Jochanan řekl: Omer se přináší pouze z polí v zemi Izraele, která jsou obrácena k jihu, protože na ně svítí slunce, když vychází, a z nich, když zapadá.
אמר רבי יוחנן אין מביאין את העומר אלא מן השדות המודרמות שבארץ ישראל שבהן חמה זורחת ומהן חמה שוקעת
5
Tak se také učí v baraitě: Aba Šaul říká: Omer pocházel z údolí Bejt Makle; mělo [výsevní plochu] asi tří sea a bylo to pole obrácené k jihu, na něž svítilo slunce, když vycházelo, a z něho, když zapadalo. Polovinu zorali a polovinu oseli; [pak] polovinu zorali a polovinu oseli.
תניא נמי הכי אבא שאול אומר עומר היה בא מבקעת בית מקלה כבת ג' סאין היתה ושדה מודרמת היתה ובה חמה זורחת וממנה חמה שוקעת ניר חציה וזורע חציה ניר חציה וזורע חציה
6
Rav Chilkija bar Tobi měl kout pole. Polovinu zoral a polovinu osel; [pak] polovinu zoral a polovinu osel. A [pole] mu vynášelo dvojnásobek a pšenici prodával na jemnou mouku.
רב חלקיה בר טובי הוה ליה קרנא דארעא ניר חציה וזרע חציה ניר חציה וזרע חציה ועבדה על חד תרי ומזבין להו לחיטי לסמידא:
7
„A jestliže zčervivěla, je neplatná.“ Rabíni učili: Jemná mouka, z níž většina zčervivěla, je neplatná; a pšenice, z níž většina [zrn] zčervivěla, je neplatná. Rabi Jirmeja se ptal: [Jde o] většinu [každého] zrna, nebo o většinu [celé] sea? Zůstává nerozhodnuto.
ואם התליעה פסולה: תנו רבנן סולת שהתליעה רובה פסולה וחיטין שהתליעו רובן פסולות בעי רבי ירמיה ברוב חטה או ברוב סאה תיקו:
8
Rava se ptal: Jestliže [takovou mouku] zasvětil, jaké je [právo] – dostane za ni bičování kvůli [zasvěcení zvířete s] vadou? Protože je neplatná, podobá se [zvířeti] s vadou; nebo snad [zákon o] vadě [platí] jen u zvířete? Zůstává nerozhodnuto.
בעי רבא הקדישן מהו שילקה עליהן משום בעל מום כיון דפסיל כבעל מום דמי או דלמא אין בעל מום אלא בבהמה תיקו:
9
Učili jsme tam [v mišně]: Každé dřevo, v němž se najde červ, je pro oltář neplatné. Šmuel řekl: To učili jen o čerstvém [dřevu], ale suché oškrábe a je platné.
תנן התם כל עץ שנמצא בו תולעת פסול לגבי מזבח אמר שמואל לא שנו אלא לח אבל יבש גוררו וכשר
10
Rava se ptal: Jestliže je zasvětil, jaké je [právo] – dostane za ně bičování kvůli [zasvěcení zvířete s] vadou? Protože je neplatné, podobá se [zvířeti] s vadou; nebo snad [zákon o] vadě [platí] jen u zvířete? Zůstává nerozhodnuto.
בעי רבא הקדישו מהו שילקה עליו משום בעל מום כיון דפסול כבעל מום דמי או דלמא אין בעל מום אלא בבהמה תיקו:
11
MIŠNA: Tekoa je první pro olej. Aba Šaul říká: Druhý po ní je Regev v Zajordání. Všechny země byly platné, ale odtud [olej] přinášeli.
מתני׳ תקוע אלפא לשמן אבא שאול אומר שניה לה רגב בעבר הירדן כל הארצות היו כשרות אלא מיכן היו מביאין
12
Nepřinášejí [olej] ani z hnojeného pole, ani ze zavlažovaného pole, ani z toho, co bylo zaseto mezi [olivovníky]; jestliže [jej] přinesl, je platný. Nepřinášejí olej z nedozrálých oliv [anpakinon]; jestliže [jej] přinesl, je platný. Nepřinášejí [olej] z bobulí, které změkly ve vodě, ani z nakládaných, ani z vařených; jestliže [jej] přinesl, je neplatný.
אין מביאין לא מבית הזבלים ולא מבית השלחים ולא מן מה שנזרע ביניהם ואם הביא כשר אין מביאין אנפקטן ואם הביא כשר אין מביאין מן הגרגרין שנשרו במים ולא מן הכבשים ולא מן השלוקים ואם הביא פסול:
13
GEMARA: „A Joáb poslal do Tekoy a vzal odtamtud moudrou ženu“ (2S 14,2). Proč právě do Tekoy? Rabi Jochanan řekl: Protože jsou zvyklí na olivový olej, je mezi nimi rozšířena moudrost.
גמ׳ (שמואל ב יד, ב) וישלח יואב תקועה ויקח משם אשה חכמה מאי שנא תקועה אמר רבי יוחנן מתוך שרגילין בשמן זית חכמה מצויה בהן:
14
Rabíni učili: „A v oleji smáčí svou nohu“ (Dt 33,24) – to je podíl Ašera, který vylévá olej jako pramen. Vypráví se: Jednou potřebovali obyvatelé Laodikeje olej. Ustanovili si jednoho zmocněnce a řekli mu: Jdi a přines nám olej za sto miriád.
תנו רבנן (דברים לג, כד) וטובל בשמן רגלו זה חלקו של אשר שמושך שמן כמעין אמרו פעם אחת נצרכו להן אנשי לודקיא בשמן מינו להן פולמוסטוס אחד אמרו לו לך והבא לנו שמן במאה ריבוא
15
Šel do Jeruzaléma; řekli mu: Jdi do Tyru. Šel do Tyru; řekli mu: Jdi do Guš Chalavu. Šel do Guš Chalavu; řekli mu: Jdi k tomu a tomu na tamto pole. Našel ho, jak okopává [půdu] pod svými olivovníky. Řekl mu: Máš olej za sto miriád, který potřebuji? Řekl mu: Počkej na mě, dokud nedokončím svou práci. Počkal, dokud nedokončil svou práci.
הלך לירושלים אמרו לו לך לצור הלך לצור אמרו לו לך לגוש חלב הלך לגוש חלב אמרו לו לך אצל פלוני לשדה הלז ומצאו שהיה עוזק תחת זיתיו אמר לו יש לך שמן במאה ריבוא שאני צריך אמר לו המתן לי עד שאסיים מלאכתי המתין עד שסיים מלאכתו
16
Když dokončil svou práci, hodil si nářadí na záda a šel cestou a odstraňoval kameny. [Zmocněnec] mu řekl: Máš [opravdu] olej za sto miriád? Zdá se mi, že si ze mě Židé udělali žert. Jakmile došel do svého města, jeho služka mu vynesla kotlík horké vody a umyl si v ní ruce a nohy. Vynesla mu zlatou mísu plnou oleje a smočil v ní ruce a nohy, aby se splnilo, co je řečeno: „A v oleji smáčí svou nohu.“
לאחר שסיים מלאכתו הפשיל כליו לאחוריו והיה מסקל ובא בדרך אמר לו יש לך שמן במאה ריבוא כמדומה אני ששחוק שחקו בי היהודים כיון שהגיע לעירו הוציאה לו שפחתו קומקמום של חמין ורחץ בו ידיו ורגליו הוציאה לו ספל של זהב מליאה שמן וטבל בו ידיו ורגליו לקיים מה שנאמר וטובל בשמן רגלו
17
Když se najedli a napili, odměřil mu olej za sto miriád. Řekl mu: Potřebuješ snad ještě víc? Řekl mu: Ano, ale nemám peníze. Řekl mu: Chceš-li koupit, kup, a já půjdu s tebou a vezmu si za to peníze. Odměřil mu olej za osmnáct miriád. Říká se, že ten muž nenechal v zemi Izraele koně ani mezka, velblouda ani osla, kterého by si nenajal.
לאחר שאכלו ושתו מדד לו שמן במאה ריבוא אמר לו כלום אתה צריך ליותר אמר לו הן אלא שאין לי דמים אמר לו אם אתה רוצה ליקח קח ואני אלך עמך ואטול דמיו מדד לו שמן בשמונה עשר ריבוא אמרו לא הניח אותו האיש לא סוס ולא פרד ולא גמל ולא חמור בארץ ישראל שלא שכרו
18
Jakmile došel do svého města, vyšli mu obyvatelé jeho města vstříc, aby ho chválili. Řekl jim: Nechvalte mě, ale tohoto, který přišel se mnou, neboť mi odměřil olej za sto miriád, a hle, má u mě pohledávku osmnácti miriád. Aby se splnilo, co je řečeno: „Někdo se dělá bohatým, a nemá nic; jiný se dělá chudým, a má velké jmění“ (Př 13,7).
כיון שהגיע לעירו יצאו אנשי עירו לקלסו אמר להם לא לי קלסוני אלא לזה שבא עמי שמדד לי שמן במאה ריבוא והרי נושה בי בשמונה עשרה ריבוא לקיים מה שנאמר (משלי יג, ז) יש מתעשר ואין כל מתרושש והון רב:
19
„Nepřinášejí ani z hnojeného pole.“ Neučí se však v baraitě: Nepřinášejí [olej] z nedozrálých oliv,
אין מביאין לא מבית הזבלים: והתניא אין מביאין אנפקטן

Originál: Menachot 85b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu