Moed katan 28a מועד קטן

než o rodičce, ale máry ostatních žen se [na ulici] kladou.

Rabi Elazar řekl: Ani máry ostatních žen, jak je psáno: „A zemřela tam Mirjam a tam byla pohřbena“ (Nu 20,1) – pohřeb těsně po smrti.

A rabi Elazar řekl: I Mirjam zemřela polibkem; vyvozuje se to [ze shody výrazů] „tam“ – „tam“ u Mošeho. A proč se u ní neříká „podle výroku Hospodinova“? Protože by bylo nevhodné to říct.

Rabi Ami řekl: Proč je smrt Mirjam položena vedle oddílu o červené jalovici? Aby ti řekla: Jako červená jalovice přináší smíření, tak i smrt spravedlivých přináší smíření. Rabi Elazar řekl: Proč je smrt Aharona položena vedle kněžských rouch? Jako kněžská roucha přinášejí smíření, tak i smrt spravedlivých přináší smíření.

Rabíni učili: Zemřel-li náhle, je to smrt uchvácená. Onemocněl-li na jeden den a zemřel, je to smrt uspěchaná. Rabi Chananja ben Gamliel říká: To je smrt morová, neboť je řečeno: „Synu člověka, hle, beru ti potěchu tvých očí ranou“ (Ez 24,16), a je psáno: „Ráno jsem mluvil k lidu a večer mi zemřela žena“ (Ez 24,18).

[Onemocněl-li na] dva dny a zemřel, je to smrt odstrčená; tři [dny] – pokárání; čtyři – důtka; pět – to je smrt každého člověka.

Rabi Chanin řekl: Který verš [to dokládá]? „Hle, přiblížily se tvé dny, abys zemřel“ (Dt 31,14). „Hle“ – jeden, „přiblížily se“ – dva, „tvé dny“ – dva; to je pět. „Hle“ (hen) [znamená] jeden, neboť v řečtině se jedné říká hen.

Zemřel-li v padesáti letech, je to smrt vyhlazením (karet); v padesáti dvou letech, je to smrt Šmuela z Ramy; v šedesáti, je to smrt rukou Nebes.

Mar Zutra řekl: Který verš [to dokládá]? Jak je psáno: „V plné síle (be-chelach) vejdeš do hrobu“ (Jb 5,26) – be-chelach má v gematrii hodnotu šedesát.

Sedmdesát [let] – stáří; osmdesát – síla, jak je psáno: „Dnů našich let je sedmdesát let, a při síle osmdesát let“ (Ž 90,10). Raba řekl: Od padesáti do šedesáti let – to je smrt vyhlazením. A že [baraita] je nevypočítala [jednotlivě], je kvůli úctě k Šmuelovi z Ramy.

Rav Josef, když mu bylo šedesát, uspořádal pro rabíny sváteční hostinu. Řekl: Unikl jsem vyhlazení. Abaje mu řekl: I když mistr unikl vyhlazení v letech, unikl mistr vyhlazení ve dnech? Odpověděl mu: Měj [to] alespoň napůl v ruce.

Rav Huna zemřel náhle a rabíni se tím trápili. Zuga z Adiabény jim učil: Neučili [to] než o tom, kdo nedosáhl síly [osmdesáti let]; ale dosáhl-li síly, je to smrt polibkem.

Rava řekl: Život, děti a obživa nezávisejí na zásluze, nýbrž závisejí na osudu (mazal). Neboť Raba a Rav Chisda byli oba spravedliví rabíni: jeden se modlil a přišel déšť, druhý se modlil a přišel déšť.

Rav Chisda žil devadesát dva let, Raba žil čtyřicet. V domě Rava Chisdy [bylo] šedesát svateb, v domě Raby šedesát pohrom.

V domě Rava Chisdy [byl] chléb z jemné mouky [i] pro psy, a nikdo jej nechtěl; v domě Raby ječný chléb pro lidi, a nebylo ho k nalezení.

A Rava řekl: O tyto tři věci jsem prosil Nebesa; dvě mi dali, jednu mi nedali: moudrost Rava Huny a bohatství Rava Chisdy [mi dali], ale skromnost Raby bar Rav Huny mi nedali.

Rav Seorim, bratr Ravy, seděl před Ravou a viděl, že [Rava] upadá do mrákot. [Rava] mu řekl: Ať mistr řekne [andělu smrti], aby mě netrápil. Odpověděl mu: Což mistr není jeho důvěrný přítel? Řekl mu: Jakmile byl [můj] osud vydán, nedbá na mě. Řekl mu: Ať se mi mistr [po smrti] ukáže. Ukázal se mu. Zeptal se ho: Měl mistr bolest? Odpověděl mu: Jako bodnutí lancetou.

Rava seděl před Ravem Nachmanem a viděl, že [Rav Nachman] upadá do mrákot. [Rav Nachman] mu řekl: Ať mistr řekne [andělu smrti], aby mě netrápil. Odpověděl mu: Což mistr není významný člověk? Řekl mu: Kdo je [před ním] významný, kdo vážený, kdo uznávaný?

Řekl mu: Ať se mi mistr ukáže. Ukázal se mu. Zeptal se ho: Měl mistr bolest? Odpověděl mu: Jako když se vytahuje vlas z mléka. A kdyby mi Svatý, budiž požehnán, řekl: Jdi zpět do onoho světa, jak jsi byl – nechtěl bych, neboť strach z něj je veliký.

Rabi Elazar jedl terumu. Ukázal se mu [anděl smrti]. Řekl mu: Jím terumu, a což se nenazývá svatou? Ta chvíle pominula.

Ravu Šešetovi se ukázal na trhu. Řekl mu: Na trhu, jako dobytek? Pojď [za mnou] domů.

Ravu Ašimu se ukázal na trhu. Řekl mu: Dej mi lhůtu třiceti dní, abych zopakoval své učení, neboť vy [nahoře] říkáte: Blaze tomu, kdo sem přichází a jeho učení je v jeho ruce. Třicátého dne přišel. Řekl mu: Proč tak spěcháš? Odpověděl mu: Na paty ti šlape vláda Bar Natana, a jedna vláda se nedotýká druhé ani o vlas.

Na Rava Chisdu nemohl, protože jeho ústa neustávala v opakování učení. Vystoupil a posadil se na cedr u domu studia. Cedr praskl, [Rav Chisda] ztichl, a [anděl] jej přemohl.

K rabimu Chijovi se nemohl přiblížit. Jednoho dne se mu připodobnil k žebrákovi. Přišel, zaklepal na dveře a řekl mu: Vynes mi chléb. Vynesli mu. Řekl mu: Mistr má slitování s žebrákem – proč nemá mistr slitování s oním mužem [se mnou]? Odhalil se mu, ukázal mu ohnivý bič, a [rabi Chija] mu odevzdal svou duši.