Moed katan 28b מועד קטן

MIŠNA: Ženy během polosvátku naříkají [společně], ale netleskají. Rabi Jišmael říká: Ty, které jsou blízko már, tleskají.

O novoluních, o Chanuce a o Purimu naříkají a tleskají; ani v jednom, ani v druhém však nezpívají žalozpěvy. Byl-li mrtvý pohřben, ani nenaříkají, ani netleskají.

Co je nářek? Když všechny odpovídají zároveň. Žalozpěv? Když jedna mluví a všechny po ní odpovídají, jak je řečeno: „Učte své dcery naříkat a každá svou družku žalozpěvu“ (Jr 9,19).

Ale o budoucím věku [Písmo] říká: „Pohltí smrt navždy a Hospodin Bůh setře slzy ze všech tváří“ atd. (Iz 25,8).

GEMARA: Co [ženy] říkají? Rav řekl: Běda tomu, kdo odchází, běda té ztrátě.

Rava řekl: Ženy ze Šechancivu říkají takto: Běda tomu, kdo odchází, běda té ztrátě. A Rava řekl: Ženy ze Šechancivu říkají: Vylamte kost ze zubů, ať se voda dostane do kotlíku.

A Rava řekl: Ženy ze Šechancivu říkají: Zahalte se a pokryjte se, hory, neboť je to syn vznešených a syn velikánů. A Rava řekl: Ženy ze Šechancivu říkají: Půjčte vlněný plášť svobodnému muži, jehož zásoby se vyčerpaly.

A Rava řekl: Ženy ze Šechancivu říkají: Běžel a upadl u brodu a vypůjčil si [na převoz]. A Rava řekl: Ženy ze Šechancivu říkají: Naše bratry kupce prohledávají na celnicích. A Rava řekl: Ženy ze Šechancivu říkají: Smrt jako smrt, a nemoci jsou jen útrapy.

Učí se: Rabi Meir říkával: „Lépe je jít do domu smutku“ atd. až „a živý si to vezme k srdci“ (Kaz 7,2) – věci týkající se smrti: Kdo pronáší smuteční řeč, nad tím budou pronášet smuteční řeč; kdo pohřbívá, toho budou pohřbívat; kdo nese [máry], toho ponesou; kdo pozvedá [hlas v nářku], nad tím budou pozvedat [hlas].

A někteří říkají: Kdo se nevyvyšuje, toho budou vyvyšovat, jak je psáno: „Lépe je, když ti řeknou: Vystup sem“ atd. (Př 25,7).

Rabíni učili: Když zemřeli synové rabiho Jišmaela, vešli čtyři starci, aby jej utěšili: rabi Tarfon, rabi Josi Galilejský, rabi Elazar ben Azarja a rabi Akiva. Rabi Tarfon jim řekl: Vězte, že je to velký učenec a znalec agady; ať nikdo z vás nevpadá do slov svého druha. Rabi Akiva řekl: A já [budu mluvit] poslední.

Rabi Jišmael zahájil a řekl: Jeho viny jsou mnohé, jeho smutky se na něj valí jeden za druhým, obtěžoval své mistry jednou i podruhé.

Rabi Tarfon se ujal slova a řekl: „Vaši bratři, celý dům Izraele, ať oplakávají ten požár“ (Lv 10,6). Není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže [byli takto oplakáni] Nadav a Avihu, kteří vykonali jen jedno přikázání, jak je psáno: „Synové Aharonovi mu podali krev“ (Lv 9,9), tím spíše synové rabiho Jišmaela.

Rabi Josi Galilejský se ujal slova a řekl: „Celý Izrael nad ním bude naříkat a pohřbí jej“ (1Kr 14,13). Není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže [byl takto oplakán] Avija, syn Jarobeamův, který učinil jen jednu dobrou věc, jak je o něm psáno: „Protože se v něm našlo něco dobrého“ (1Kr 14,13), tím spíše synové rabiho Jišmaela.

Co bylo to dobré? Rabi Zera a rabi Chinena bar Papa [se v tom liší]. Jeden řekl: Že opustil svou stráž a vystoupil na pouť. A druhý řekl: Že zrušil stráže, které jeho otec Jarobeam postavil na cestách, aby Izrael nevystupoval na pouť.

Rabi Elazar ben Azarja se ujal slova a řekl: „Zemřeš v pokoji, a jako pálili [vonné látky] pro tvé otce, dřívější krále, kteří byli před tebou, tak budou pálit pro tebe“ (Jr 34,5). Není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže [byl takto poctěn] Cidkijahu, král Judy, který vykonal jen jedno přikázání – že vytáhl Jirmejahua z bahna –, tím spíše synové rabiho Jišmaela.

Rabi Akiva se ujal slova a řekl: „V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek jako nářek nad Hadadrimonem v údolí Megidonu“ (Za 12,11). A Rav Josef řekl: Nebýt aramejského překladu tohoto verše, nevěděl bych, co říká:

„V onen čas bude v Jeruzalémě veliký nářek jako nářek nad Achavem, synem Omriho, jehož zabil Hadadrimon, syn Tavrimonův, a jako nářek nad Jošijahuem, synem Amonovým, jehož zabil chromý faraon v údolí Megido.“

Není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže [byl takto oplakán] Achav, král Izraele, který učinil jen jednu dobrou věc, jak je psáno: „A král stál ve voze tváří proti Aramejcům“ (1Kr 22,35), tím spíše synové rabiho Jišmaela.

Rava řekl Rabovi bar Mari: O Cidkijahuovi je psáno: „Zemřeš v pokoji“, a [také] je psáno: „A Cidkijahuovi oslepil oči“ (Jr 39,7)! Odpověděl mu: Tak řekl rabi Jochanan: [Znamená to,] že Nevukadnecar zemřel ještě za jeho života.

A Rava řekl Rabovi bar Mari: O Jošijahuovi je psáno: „Proto tě, hle, připojím k tvým otcům a budeš v pokoji uložen do svého hrobu“ (2Kr 22,20), a [také] je psáno: „Lučištníci stříleli na krále Jošijahua“ (2Pa 35,23), a Rav Jehuda řekl jménem Rava: Že z něj udělali síto.

Odpověděl mu: Tak řekl rabi Jochanan: [Znamená to,] že za jeho dnů nebyl zničen Chrám.

Rabi Jochanan řekl: Utěšitelé nesmějí nic říci, dokud truchlící nepromluví první, neboť je řečeno: „Potom Ijov otevřel svá ústa“ (Jb 3,1), a teprve potom: „Odpověděl Elifaz Temanský“ (Jb 4,1).

Rabi Abahu řekl: Odkud [víme], že truchlící sedí v čele? Neboť je řečeno: „Volil jsem jejich cestu a sedal jako hlava, přebýval jsem jako král mezi vojskem, jako ten, kdo utěšuje truchlící“ (Jb 29,25).

„Utěšuje“ – to znamená [že utěšuje] jiné! Rav Nachman bar Jicchak řekl: Psáno je jenachem [což lze číst: je utěšován].

Mar Zutra řekl: Odtud: „A skončí hodokvas (mirzach) povalečů“ (Am 6,7) – ten, kdo je hořký a sklíčený (mar ve-zach), se stává předním mezi povalujícími se [hosty].

Rabi Chama bar Chanina řekl: Odkud [víme], že ženich sedí v čele? Neboť je řečeno: „Jako ženich, který si kněžsky nasazuje ozdobu“ (Iz 61,10) – jako je kohen v čele, tak je i ženich v čele.

A u samotného kohena – odkud to víme? Neboť se učilo v domě rabiho Jišmaela: „Posvětíš jej“ (Lv 21,8) – ve všem, co se týká svatosti: aby otevíral první, aby žehnal první a aby si první vzal pěkný podíl.

Rabi Chanina řekl: Vyjití duše z těla je těžké