Nazir 35a נזיר

jako ti vyjmenovalo u nazíra: ‚od jadérek až po slupku‘.“ A podle rabiho Elazara ben Azarji, který vykládá toto „od jadérek až po slupku“ tak, že není vinen, dokud nesní dvě jadérka a slupku – odkud má [druhé] zvláštní? Zastává [názor] rabiho Elazara, který vykládá zúžení a rozšíření.

A chceš-li, řekni [, že zastává názor] mudrců: kdyby tě napadlo [, že to znamená jen to], co řekl rabi Elazar ben Azarja, ať napíše Milosrdný toto „od jadérek až po slupku“ mezi [prvními] zvláštními [výrazy]; k jaké halaše to napsal po obecném? Z toho plyne: aby se to vykládalo jako obecné a zvláštní.

A řekni, že to celé přichází [jen] k tomuto účelu? Jestliže tak, ať napíše buď „dvě jadérka“, nebo „dvě slupky“, nebo „jadérko a slupku“; k jaké halaše napsal Milosrdný „od jadérek až po slupku“? Z toho plyne: aby se to vykládalo jako obecné a zvláštní; a lze z toho také vyložit, že [není vinen], dokud nesní dvě jadérka a slupku.

A rabi Elazar, který vykládá zúžení a rozšíření – odkud má [pravidlo] zvláštní, obecné a zvláštní?

Řekl rabi Abahu: Vyvozuje to z tohoto verše: „Jestliže někdo dá svému bližnímu osla nebo býka nebo ovci“ (Ex 22,9) – zvláštní; „nebo jakékoli dobytče“ – obecné; „k opatrování“ – opět zvláštní. Zvláštní, obecné a zvláštní – nesoudíš jinak než podle povahy zvláštního.

Rava řekl: Vyvozuje to z tohoto verše: „A jestliže z“ (Lv 1,10) – zvláštní; „bravu“ – obecné; „z ovcí nebo z koz“ – opět zvláštní.

Zvláštní, obecné a zvláštní – nesoudíš jinak než podle povahy zvláštního.

Řekl Rav Jehuda z Diskarty Ravovi: Ať to odvodí z tohoto verše: „…z“ (Lv 1,2) – zvláštní; „dobytka“ – obecné; „ze skotu a z bravu“ – opět zvláštní. Zvláštní, obecné a zvláštní – nesoudíš jinak než podle povahy zvláštního.

Řekl mu: Z tohoto nelze nic vyvodit, neboť kdyby [to bylo] odtamtud, řekl bych: „dobytek“ –