Nazir 40a נזיר

protože se neusuzuje o lehčím z přísnějšího, aby se mu přitížilo.

Rabi říká: Není to třeba; vždyť je řečeno: „Břitva nepřejde po jeho hlavě, dokud se nenaplní [dny]“ (Nu 6,5) – Tóra řekla: po naplnění ať holení není jinak než břitvou.

Ale vždyť je psáno „břitva nepřejde po jeho hlavě“!

[To je proto,] aby tím přestoupil dva zákazy.

Řekl Rav Chisda: K bičování [stačí] jeden [vlas]; k zabránění [splnění holení] dva; co se týče rušení [počítání], neruší, ledaže [oholil] většinu své hlavy, a to břitvou.

Břitvou ano, jinou věcí ne? Vždyť učí: „Odkud [víme], že se zahrnují všechny [nástroje], které [vlasy] odstraňují?“ – Nýbrž řekni: [nástroje] podobné břitvě.

Učí se také tak: Nazír, který vytrhl, vyškubal, vyrval byť jakkoli málo, neruší [počítání], ledaže [oholil] většinu své hlavy, a to břitvou. Rabi Šimon ben Jehuda říká jménem rabiho Šimona: Jako u něj dva vlasy brání [splnění holení], tak u něj dva vlasy ruší [počítání].

Učili jsme se tam: Tři se holí a jejich holení je přikázáním: nazír, malomocný a levité. A všichni, kteří se oholili jinak než břitvou nebo ponechali dva vlasy, neučinili vůbec nic.

Řekl mistr: „Tři se holí a jejich holení je přikázáním.“ To je zřejmé! – Mohl bys říci, že jde [jen] o odstranění vlasů, a [stačí] i [když] potřel [vlasy] depilační hmotou; proto nás učí, že ne.

Učí: „A všichni, kteří se oholili jinak než břitvou.“ U nazíra je to v pořádku, je psáno: „Břitva nepřejde po jeho hlavě“; a u levitů je psáno: „ať přejdou břitvou po celém svém těle“ (Nu 8,7). Ale [že] malomocný [se holí] břitvou – odkud to víme?

A řekneš-li, ať to vyplyne z levitů: jako levité vyžadují holení a jejich holení je jen břitvou, tak i já zahrnu malomocného, který vyžaduje holení, [aby] jeho holení bylo jen břitvou – lze namítnout: co levité, kteří vyžadují nastavení [obřadu pozdvihování] svými těly; řekneš to o malomocném, který [je] nevyžaduje?

Nýbrž ať to vyplyne z nazíra – co nazír, jehož oběť vyžaduje chleby; řekneš to o malomocném, [jehož oběť je] nevyžaduje? Nýbrž z jednoho to nevyplývá; ať to vyplyne z obou.

Z čeho to vyplyne? Ať to vyplyne z levitů – co levité, kteří vyžadují pozdvihování svými těly? Nazír to dokáže. Co nazír, jehož oběť vyžaduje chleby? Levité to dokáží.

A úvaha se vrátila [na začátek]: povaha tohoto není jako povaha tamtoho a povaha tamtoho není jako povaha tohoto; společný rys je, že vyžadují holení a jejich holení je břitvou. Tak i já zahrnu malomocného, který vyžaduje holení, [aby] jeho holení bylo břitvou.

Řekl Rava z Barniše Ravu Ašimu: Ať se namítne: co jejich společný rys – že