Nedarim 91b נדרים

kočovníků, kteří tu dnes byli – nebyl-li [to] ty, možná [to byl někdo] z nich. Řekl Rav Nachman: Upřela oči k jinému, a v jejích slovech není nic podstatného.

Jistá žena nebyla se svým manželem spokojená. Řekl jí: Co je dnes jinak? Řekla mu: Nikdy jsi mi při styku nezpůsobil bolest jako dnes. Řekl jí: Ta věc dnes nebyla. Řekla mu: Je-li tomu tak, ti cizinci, prodavači nafty, kteří tu dnes byli – nebyl-li [to] ty, možná jeden z nich. Řekl jim Rav Nachman: Nedbejte na ni, upřela oči k jinému.

Jistý muž byl zavřen v domě, on a [cizí] žena. Přišel pán domu; cizoložník prorazil proutěnou stěnu a utekl. Řekl Rava: Žena je [manželovi] dovolena: kdyby se dopustil zakázaného [činu], byl by se [tam] skryl.

Jistý cizoložník vešel k jisté ženě. Přišel [její] muž; cizoložník odešel [a] posadil se za závěs u dveří. Ležela tam řeřicha, kterou ochutnal had. Pán domu chtěl jíst z té řeřichy bez vědomí ženy. Řekl mu ten cizoložník: Nejez z ní, ochutnal ji had.

Řekl Rava: Jeho žena je [mu] dovolena. Kdyby se [cizoložník] dopustil zakázaného [činu], bylo by mu milé, aby [manžel] jedl a zemřel, neboť je psáno: „neboť cizoložily a krev je na jejich rukou“ (Ez 23,37).

To je samozřejmé! – Mohl bys říci: dopustil se zakázaného [činu], a to, že mu [to] řekl, [bylo] proto, že mu bylo milé, aby manžel nezemřel, aby mu jeho žena zůstala [po ruce], [neboť] „kradená voda je sladká a chléb tajně jedený je lahodný“ (Př 9,17). [Proto] nás učí.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „A toto jsou sliby“, a [tím] je dokončen traktát Nedarim.