Nazír – to, co jsme řekli. Oběť za hřích – co to je? Jak se učí [v baraitě]: „Cokoli se dotkne jejího masa, bude posvěceno“ (Lv 6,20). Mohl bych si myslet, i když [nic] nevstřebalo? Písmo říká: „jejího masa“ – teprve když vstřebá do masa.
נזיר הא דאמרן חטאת מאי היא דתניא (ויקרא ו, כ) כל אשר יגע בבשרה יקדש וגו' יכול אפילו לא בלעה ת"ל בבשרה (יקדש) עד שיבלע בבשר
A rabi Akiva? V čem jsou zapotřebí? Pochopitelně, kdyby Milosrdný napsal [to] u oběti za hřích, neodvodil by se z ní nazír, protože nesvaté [věci] z posvátných neodvozujeme. Ať ale Milosrdný napíše [to] u nazíra, a přijde oběť za hřích a odvodí se z něj, vždyť všechny zákazy v Tóře se odvozují z nazíra!
ור"ע מאי צריכי בשלמא אי כתב רחמנא בחטאת לא גמר נזיר מינה דחולין מקדשים לא גמרינן אלא לכתוב רחמנא בנזיר ותיתי חטאת ותגמור מיניה דהא כל איסורין שבתורה קא גמר מנזיר
A mudrci ti řeknou: Jsou [oba] zapotřebí: oběť za hřích k [učení, že] se dovolené připočítává k zakázanému, a nesvaté se z posvátného neodvozuje; a „nálev“ k [učení, že] chuť je rovna podstatě, a odtud odvozuješ pro celou Tóru.
ורבנן אמרי לך מיצרך צריכי חטאת להיתר מצטרף לאיסור וחולין מקדשים לא גמר ומשרת ליתן טעם כעיקר ומכאן אתה דן לכל התורה כולה
A rabi Akiva? Oba jsou k [učení, že] se dovolené připočítává k zakázanému, a jsou to dva verše, které přicházejí [učit] totéž, a jakékoli dva verše, které přicházejí [učit] totéž, neučí.
ור' עקיבא תרוייהו להיתר מצטרף לאיסור והוו להו שני כתובין הבאין כאחד וכל שני כתובין הבאין כאחד אין מלמדין
Řekl Rav AšiRavu Kahanovi: Nýbrž to, co se učí [v baraitě]: „Ze všeho, co se dělá z vinné révy, od jader až po slupku“ (Nu 6,4) – [verš] učil o zákazech nazíra, že se připočítávají jeden k druhému. Nyní, když se podle rabiho Akivy připočítává zakázané a dovolené, je třeba [učit o] zakázaném a zakázaném?
א"ל רב אשי לרב כהנא אלא הא דתניא (במדבר ו, ד) מכל אשר יעשה מגפן היין מחרצנים ועד זג לימד על איסורי נזיר שמצטרפים זה עם זה השתא לר"ע איסור והיתר מצטרפין איסור ואיסור מיבעיא
GEMARA: Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Učili to jen o místě, kde [těsto] neslouží ke zpevnění; ale na místě, kde slouží ke zpevnění, není povinen [ho] odstranit.
גמ׳ אמר רב יהודה אמר שמואל לא שנו אלא במקום שאין עשויין לחזק אבל במקום שעשויין לחזק אינו חייב לבער
Někteří to učí k závěru [Mišny]: „a jestliže ne, je zrušeno svou nepatrností“ – řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Učili to jen o místě, kde slouží ke zpevnění; ale na místě, kde neslouží ke zpevnění, je povinen [ho] odstranit. Z toho plyne, že olivu i na místě, kde slouží ke zpevnění, je povinen odstranit.
איכא דמתני לה אסיפא ואם לאו בטל במיעוטו אמר רב יהודה אמר שמואל לא שנו אלא במקום העשוי לחזק אבל במקום שאין עשוי לחזק חייב לבער מכלל דכזית אפילו במקום העשוי לחזק חייב לבער
Učí se [baraita] podle první verze, učí se [baraita] podle druhé verze. Učí se podle první verze: Těsto ve škvírách díže na místě, kde slouží ke zpevnění, neodděluje a nepřestupuje se [jím zákaz]; a na místě, kde neslouží ke zpevnění, odděluje a přestupuje se [jím zákaz]. O čem to bylo řečeno? O olivě; ale o méně než olivě [platí, že] ani na místě, kde neslouží ke zpevnění, neodděluje a nepřestupuje se [jím zákaz].
תניא כלישנא קמא תניא כלישנא בתרא תניא כלישנא קמא בצק שבסידקי עריבה במקום העשוי לחזק אינו חוצץ ואינו עובר ובמקום שאין עשוי לחזק חוצץ ועובר במה דברים אמורים בכזית אבל בפחות מכזית אפילו במקום שאין עשוי לחזק אינו חוצץ ואינו עובר
A učí se podle druhé verze: Těsto ve škvírách díže na místě, kde slouží ke zpevnění,
ותניא כלישנא בתרא בצק שבסידקי עריבה במקום העשוי לחזק
Originál: Pesachim 45a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.