Pesachim 58a פסחים

MIŠNA: Tamid [denní oběť] se poráží v osm a půl [hodiny] a přináší se v devět a půl. V předvečer Pesachu se poráží v sedm a půl a přináší se v osm a půl, ať ve všední den, či o Šabatu. Připadne-li předvečer Pesachu na předvečer Šabatu, poráží se v šest a půl a přináší se v sedm a půl, a pesach po něm.

GEMARA: Odkud to víme?

Řekl rabi Jehošua ben Levi: Neboť Písmo říká: „Jednoho beránka připravíš ráno a druhého beránka připravíš za soumraku (bejn ha-arbajim)“ (Nu 28,4). Rozděl to mezi dva večery: dvě a půl hodiny sem, dvě a půl hodiny tam a jednu hodinu na jeho přípravu.

Namítl Rava: „V předvečer Pesachu se poráží v sedm a půl a přináší se v osm a půl, ať ve všední den, či o Šabatu.“ A kdyby tě napadlo, že osm a půl je z Tóry, jak bychom ho mohli uspíšit?

Řekl tedy Rava: Přikázání tamidu [platí], jakmile se protáhnou večerní stíny. Z jakého důvodu? Neboť Písmo říká „bejn ha-arbajim“ – od chvíle, kdy se slunce začíná klonit k západu.

Proto po ostatní dny roku, kdy jsou [oběti ze] slibů a dobrovolné oběti – neboť Milosrdný řekl: „…a obětuje na něm tuky pokojných obětí“ (Lv 6,5),

a řekl Mistr: „na něm“ – na [tamidu] dovrš všechny oběti – odkládáme ho o dvě hodiny a připravujeme ho v osm a půl.

V předvečer Pesachu, kdy je po něm pesach, ho uspíšíme o hodinu a připravujeme ho v sedm a půl. Připadne-li předvečer Pesachu na předvečer Šabatu, kdy je navíc pečení [beránka], které Šabat nepřevažuje, ponecháme ho podle jeho [základního] pravidla na šest a půl.

Učili naši rabíni: Jak je jeho pořádek ve všední den, tak je jeho pořádek o Šabatu – tak praví rabi Jišmael. Rabi Akiva říká: Jako jeho pořádek v předvečer Pesachu.

Co tím říká? Řekl Abaje: Takto to říká: Jak je jeho pořádek ve všední den v předvečer Pesachu, tak je jeho pořádek o Šabatu v předvečer Pesachu – tak praví rabi Jišmael. Rabi Akiva říká: Jak je jeho pořádek v předvečer Pesachu, který připadne na předvečer Šabatu, tak je jeho pořádek o Šabatu [v předvečer Pesachu]. A mišna, která učí „ať ve všední den, či o Šabatu“, je podle rabiho Jišmaele.

V čem se přou? Přou se o to, zda přídavné oběti mají přednost před miskami [kadidla]. Rabi Jišmael soudí, že přídavné oběti mají přednost před miskami: přídavné oběti připraví v šest [hodin], misky v sedm a tamid připraví v sedm a půl. Rabi Akiva soudí, že misky mají přednost před přídavnými obětmi: misky v pět, přídavné oběti v šest, a tamid připraví v šest a půl.

Namítl Rava: Učí snad rabi Akiva „jako jeho pořádek v předvečer Pesachu, který připadne na předvečer Šabatu“? Učí „jako jeho pořádek v předvečer Pesachu“ bez upřesnění! Řekl tedy Rava: Takto to říká: Jak je jeho pořádek v obyčejný všední den, tak je jeho pořádek o Šabatu v předvečer Pesachu – tak praví rabi Jišmael. Rabi Akiva říká: Jako jeho pořádek v [obyčejný] předvečer Pesachu. A mišna, která učí „ať ve všední den, či o Šabatu“, je podle rabiho Akivy.

V čem se přou? Přou se o [obavu, že] maso zapáchá. Rabi Jišmael soudí, že se obáváme, že maso zapáchá, a rabi Akiva soudí, že se neobáváme, že maso zapáchá.