Pesachim 71a פסחים

v době radosti, a ta tu není. Chagigy ne — je to věc povinná, a každá povinná věc se přináší jen z nesvatého (chulin).

Řekněme, že ho podporuje [baraita]: „A budeš jen radostný“ (Dt 16,15) — to zahrnuje k radosti noc posledního svátečního dne. Říkáš noc posledního svátečního dne, nebo snad jen noc prvního svátečního dne? Písmo praví ‚jen‘ — tím [Písmo] rozlišilo.

Jaký je důvod? Zda ne proto, že nemá čím se radovat?

Nikoli; jak je uveden důvod: Proč ses rozhodl zahrnout noc posledního svátečního dne a vyloučit noc prvního svátečního dne? Zahrnuji noc posledního svátečního dne, protože před ní je radost, a vylučuji noc prvního svátečního dne, protože před ní radost není.

Rav Josef namítl: Chagigou čtrnáctého člověk splní [povinnost] radosti, ale nesplní [povinnost] chagigy. Proč? Vždyť vyžadujeme porážku v době radosti, a ta tu není! Rav Idi bar Avin řekl: [Jde o případ], kdy otálel a porazil ji [až patnáctého].

Rav Aši řekl: Tak je to i logické; neboť kdybys to neřekl takto — kdo učí tuto baraitu? Ben Tema. A ben Tema ji přece prohlašuje za neplatnou přenocováním! Plyne z toho.

Rava namítl: ‚Hallel a radost — osm [dní].‘ A řekneš-li, že vyžadujeme porážku v době radosti, často jich najdeš jen sedm, například když první sváteční den připadne na Šabat! Rav Huna, syn Rava Jehudy, řekl: Rozveseluje se kozly svátků.

Rava řekl: Na to jsou dvě odpovědi. Za prvé, kozly svátků [o Šabatu] lze jíst syrové, pečené jíst nelze, a ze syrového masa radost není. A za druhé, jedí je kohanim — a čím se má radovat Izraelita? Spíše Rav Papa řekl: Rozveseluje se čistým oděvem a starým vínem.

Když přišel Ravin, řekl jménem rabi Elazara: Oběťmi pokojnými, které porazil v předvečer svátku, splní [povinnost] radosti, ale nesplní [povinnost] chagigy. Radosti splní — nevyžadujeme porážku v době radosti; chagigy ne — je to věc povinná, a každá povinná věc se přináší jen z nesvatého.

Namítají: „A budeš jen radostný“ — to zahrnuje k radosti noc posledního svátečního dne. Říkáš, že zahrnuje noc posledního svátečního dne, nebo snad zahrnuje jen noc prvního svátečního dne? Písmo praví ‚jen‘ — tím rozlišilo.

Jaký je důvod? Zda ne proto, že nemá čím se radovat? Nikoli; jak bylo učeno: Proč ses rozhodl zahrnout noc posledního svátečního dne a vyloučit noc prvního svátečního dne? Zahrnuji noc posledního svátečního dne, protože před ní je radost, a vylučuji noc prvního svátečního dne, protože před ní radost není.

Rav Kahana řekl: Odkud [víme], že obětní části chagigy patnáctého se stávají neplatnými přenocováním? Jak je řečeno: „A tuk mé sváteční oběti nezůstane přes noc do rána“ (Ex 23,18), a hned vedle stojí ‚první‘ (Ex 23,19) — to má říci, že toto ráno je první ráno.

Rav Josef proti tomu namítl: Důvodem je tedy, že je psáno ‚první‘; kdyby ‚první‘ psáno nebylo, řekl bych, že ‚ráno‘ znamená druhé ráno? Copak existuje něco, u čeho by se maso stalo neplatným již večer, a obětní části [by byly platné] až do rána?

Abaje mu řekl: A proč ne? Vždyť u pesachu podle rabi Elazara ben Azarji je maso neplatné od půlnoci, a obětní části až do rána.

Rava řekl: Rav Josefovi činí potíž toto: Copak je možné, že by tana pro maso ‚první‘ nepotřeboval, a Rav Kahana pro obětní části ‚první‘ potřeboval?

Co je to [za učení]? Neboť bylo učeno: „Nezůstane přes noc nic z masa, které obětuješ večer, prvního dne do rána“ (Dt 16,4).