Talmud česky

Pesachim 71a פסחים

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 71a · 16 segmentů

Struktura debaty:Otázka 4Příběh 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
v době radosti, a ta tu není. Chagigy ne — je to věc povinná, a každá povinná věc se přináší jen z nesvatého (chulin).
בשעת שמחה וליכא משום חגיגה הוי דבר שבחובה וכל דבר שבחובה אינו בא אלא מן החולין
2
Řekněme, že ho podporuje [baraita]: „A budeš jen radostný“ (Dt 16,15) — to zahrnuje k radosti noc posledního svátečního dne. Říkáš noc posledního svátečního dne, nebo snad jen noc prvního svátečního dne? Písmo praví ‚jen‘ — tím [Písmo] rozlišilo.
לימא מסייע ליה (דברים טז, טו) והיית אך שמח לרבות לילי י"ט האחרון לשמחה אתה אומר לילי י"ט האחרון או אינו אלא לילי יום טוב הראשון תלמוד לומר אך (שמח) חלק
3
Jaký je důvod? Zda ne proto, že nemá čím se radovat?
מ"ט לאו משום דאין לו במה ישמח
4
Nikoli; jak je uveden důvod: Proč ses rozhodl zahrnout noc posledního svátečního dne a vyloučit noc prvního svátečního dne? Zahrnuji noc posledního svátečního dne, protože před ní je radost, a vylučuji noc prvního svátečního dne, protože před ní radost není.
לא כדתני טעמא מה ראית לרבות לילי יום טוב האחרון ולהוציא לילי יום טוב ראשון מרבה אני לילי יום טוב האחרון שיש שמחה לפניו ומוציא אני לילי יום טוב ראשון שאין שמחה לפניו
5
Rav Josef namítl: Chagigou čtrnáctého člověk splní [povinnost] radosti, ale nesplní [povinnost] chagigy. Proč? Vždyť vyžadujeme porážku v době radosti, a ta tu není! Rav Idi bar Avin řekl: [Jde o případ], kdy otálel a porazil ji [až patnáctého].
מתיב רב יוסף חגיגת ארבעה עשר יוצא בה משום שמחה ואין יוצא בה משום חגיגה אמאי הא בעינן זביחה בשעת שמחה וליכא אמר רב אידי בר אבין שעיכב ושחטה
6
Rav Aši řekl: Tak je to i logické; neboť kdybys to neřekl takto — kdo učí tuto baraitu? Ben Tema. A ben Tema ji přece prohlašuje za neplatnou přenocováním! Plyne z toho.
אמר רב אשי הכי נמי מסתברא דאי לא תימא הכי הא מתניתא מאן קתני לה בן תימא בן תימא הא פסלה לה בלינה ש"מ
7
Rava namítl: ‚Hallel a radost — osm [dní].‘ A řekneš-li, že vyžadujeme porážku v době radosti, často jich najdeš jen sedm, například když první sváteční den připadne na Šabat! Rav Huna, syn Rava Jehudy, řekl: Rozveseluje se kozly svátků.
מתיב רבא ההלל והשמחה שמנה ואי אמרת בעינן זביחה בשעת שמחה הא זמנין סגיאין דלא משכחת לה אלא שבעה כגון שחל י"ט הראשון להיות בשבת א"ר הונא בריה דרב יהודה משמחו בשעירי הרגלים
8
Rava řekl: Na to jsou dvě odpovědi. Za prvé, kozly svátků [o Šabatu] lze jíst syrové, pečené jíst nelze, a ze syrového masa radost není. A za druhé, jedí je kohanim — a čím se má radovat Izraelita? Spíše Rav Papa řekl: Rozveseluje se čistým oděvem a starým vínem.
אמר רבא שתי תשובות בדבר חדא דשעירי הרגלים חי נאכלין צלי אין נאכלין ושמחה בחי ליכא ועוד כהנים אוכלין וישראל במה שמחים אלא א"ר פפא משמחו בכסות נקיה ויין ישן
9
Když přišel Ravin, řekl jménem rabi Elazara: Oběťmi pokojnými, které porazil v předvečer svátku, splní [povinnost] radosti, ale nesplní [povinnost] chagigy. Radosti splní — nevyžadujeme porážku v době radosti; chagigy ne — je to věc povinná, a každá povinná věc se přináší jen z nesvatého.
כי אתא רבין א"ר אלעזר שלמים ששחטן מערב יום טוב יוצא בהן משום שמחה ואין יוצא בהן משום חגיגה יוצא משום שמחה לא בעינן זביחה בשעת שמחה ולא משום חגיגה הוי דבר שבחובה וכל דבר שבחובה אינו בא אלא מן החולין
10
Namítají: „A budeš jen radostný“ — to zahrnuje k radosti noc posledního svátečního dne. Říkáš, že zahrnuje noc posledního svátečního dne, nebo snad zahrnuje jen noc prvního svátečního dne? Písmo praví ‚jen‘ — tím rozlišilo.
מיתיבי והיית אך שמח לרבות לילי יום טוב האחרון לשמחה אתה אומר לרבות לילי יום טוב האחרון או אינו אלא לרבות לילי יום טוב הראשון תלמוד לומר אך חלק
11
Jaký je důvod? Zda ne proto, že nemá čím se radovat? Nikoli; jak bylo učeno: Proč ses rozhodl zahrnout noc posledního svátečního dne a vyloučit noc prvního svátečního dne? Zahrnuji noc posledního svátečního dne, protože před ní je radost, a vylučuji noc prvního svátečního dne, protože před ní radost není.
מאי טעמא לאו משום דאין לו במה ישמח לא כדתניא מה ראית לרבות לילי יום טוב האחרון ולהוציא לילי יום טוב הראשון מרבה אני לילי יום טוב האחרון שיש שמחה לפניו ומוציא אני לילי יום טוב הראשון שאין שמחה לפניו
12
Rav Kahana řekl: Odkud [víme], že obětní části chagigy patnáctého se stávají neplatnými přenocováním? Jak je řečeno: „A tuk mé sváteční oběti nezůstane přes noc do rána“ (Ex 23,18), a hned vedle stojí ‚první‘ (Ex 23,19) — to má říci, že toto ráno je první ráno.
אמר רב כהנא מנין לאימורי חגיגת חמשה עשר שנפסלין בלינה שנאמר (שמות כג, יח) ולא ילין חלב חגי עד בקר וסמיך ליה ראשית למימרא דהאי בקר בקר ראשון
13
Rav Josef proti tomu namítl: Důvodem je tedy, že je psáno ‚první‘; kdyby ‚první‘ psáno nebylo, řekl bych, že ‚ráno‘ znamená druhé ráno? Copak existuje něco, u čeho by se maso stalo neplatným již večer, a obětní části [by byly platné] až do rána?
מתקיף לה רב יוסף טעמא דכתב ראשית הא לא כתב ראשית הוה אמינא מאי בקר בקר שני מי איכא מידי דבשר איפסיל ליה מאורתא ואמורין עד צפרא
14
Abaje mu řekl: A proč ne? Vždyť u pesachu podle rabi Elazara ben Azarji je maso neplatné od půlnoci, a obětní části až do rána.
אמר ליה אביי אלמה לא והרי פסח לרבי אלעזר בן עזריה דבשר איפסיל ליה מחצות ואמורין עד צפרא
15
Rava řekl: Rav Josefovi činí potíž toto: Copak je možné, že by tana pro maso ‚první‘ nepotřeboval, a Rav Kahana pro obětní části ‚první‘ potřeboval?
אמר רבא רב יוסף הכי קא קשיא ליה מי איכא מידי דאלו תנא לבשר לא בעי ראשית ורב כהנא לאימורין בעי ראשית
16
Co je to [za učení]? Neboť bylo učeno: „Nezůstane přes noc nic z masa, které obětuješ večer, prvního dne do rána“ (Dt 16,4).
מאי היא דתניא (דברים טז, ד) לא ילין מן הבשר אשר תזבח בערב ביום הראשון לבקר

Originál: Pesachim 71a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu