Pesachim 87a פסחים

MIŠNA: Žena, když je v domě svého manžela, a zabil za ni [pesach] její manžel i zabil za ni její otec – ať jí z [pesachu] svého manžela. Odešla-li první svátek [po svatbě] strávit v domě svého otce, a zabil za ni její otec i zabil za ni její manžel – ať jí na místě, kde chce.

Sirotek, za kterého zabili poručníci – ať jí na místě, kde chce. Otrok dvou společníků ať nejí z [pesachu] ani jednoho z nich. Kdo je zpola otrokem a zpola svobodný, ať nejí z [pesachu] svého pána.

GEMARA: Plyne z toho, že existuje zpětné určení (berera)? Co znamená „chce“? V době zabití.

Postavme proti tomu: Žena jí první svátek z [pesachu] svého otce; od té doby dále – chce-li, jí z [pesachu] svého otce, chce-li, z [pesachu] svého manžela.

To není rozpor: zde jde o ženu, která spěchá jít [do domu otce], zde o ženu, která nespěchá.

Neboť je psáno: „Tehdy jsem byla v jeho očích jako ta, jež nalezla pokoj“ (Pís 8,10), a rabi Jochanan řekl: Jako nevěsta, která byla shledána úplnou [bezúhonnou] v domě svého tchána, a spěchá jít vyprávět o své chvále v domě svého otce. Jak je psáno: „A stane se v onen den, je výrok Hospodinův, nazveš [mě] ‚můj muž‘ a nebudeš mě již nazývat ‚můj pán‘“ (Oz 2,18). Rabi Jochanan řekl: Jako nevěsta v domě svého tchána, a ne jako nevěsta v domě svého otce.

„Máme malou sestru a nemá prsy“ (Pís 8,8) – rabi Jochanan řekl: To je Elam, který byl hoden učit se, ale nebyl hoden vyučovat.

„Já jsem hradba a mé prsy jsou jako věže“ (Pís 8,10) – rabi Jochanan řekl: „Já jsem hradba“ – to je Tóra; „a mé prsy jsou jako věže“ – to jsou učenci. A Rava řekl: „Já jsem hradba“ – to je společenství Izraele; „a mé prsy jsou jako věže“ – to jsou synagogy a domy studia.

Rav Zutra bar Tovija řekl jménem Rava: Co [znamená], co je psáno: „Naši synové jsou jako sazenice, vyrostlé ve svém mládí, naše dcery jako nárožní pilíře vytesané podle vzoru paláce“ (Ž 144,12)?

„Naši synové jsou jako sazenice“ – to jsou izraelští mladíci, kteří nezakusili chuť hříchu. „Naše dcery jako nárožní pilíře (zavijot)“ – to jsou izraelské panny, které uzavírají své brány [jen] pro své manžely; a tak také praví: „Budou plné jako obětní miska, jako rohy (zavijot) oltáře“ (Za 9,15). Chceš-li, řekni [to] odtud: „Naše sýpky jsou plné, vydávají zásoby všeho druhu (mi-zan el zan)“ (Ž 144,13).

„Vytesané podle vzoru paláce“ – těmto i oněm Písmo přičítá, jako by byl za jejich dnů postaven Chrám.

„Slovo Hospodinovo, které se stalo k Ozeášovi atd., za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských“ (Oz 1,1) – v jednom období prorokovali čtyři proroci, a největší z nich všech byl Ozeáš, neboť je řečeno: „Počátek slova Hospodinova skrze Ozeáše“ (Oz 1,2). Copak mluvil [Bůh] nejprve s Ozeášem? Což nebylo od Mojžíše po Ozeáše mnoho proroků? Rabi Jochanan řekl: [Byl] první ze čtyř proroků, kteří prorokovali v onom období, a to jsou: Ozeáš, Izajáš, Amos a Micheáš.

Svatý, budiž požehnán, řekl Ozeášovi: Tvoji synové zhřešili. A on měl říci: Jsou to tvoji synové, synové tvých milovaných, synové Abrahama, Izáka a Jákoba – obrať k nim své milosrdenství! Nejenže tak neřekl, ale řekl před Ním: Pane světa, celý svět je tvůj – vyměň je za jiný národ!

Svatý, budiž požehnán, řekl: Co udělám s tímto starcem? Řeknu mu: Jdi a vezmi si ženu nevěstku a zploď si děti smilstva; a potom mu řeknu: Pošli ji pryč od sebe. Jestliže on ji bude moci poslat pryč, i já pošlu pryč Izrael. Neboť je řečeno: „Hospodin řekl Ozeášovi: Jdi, vezmi si ženu smilnou a děti smilstva“ (Oz 1,2), a je psáno: „Šel tedy a vzal si Gomeru, dceru Divlajimovu“ (Oz 1,3). „Gomera“ – Rav řekl: Protože se jí všichni nasytili (gomrim). „Dcera