Nýbrž ke kvašenému. Z toho plyne, že u egyptského pesachu [platil zákaz] jednu noc a nic víc? Vždyť je učeno: Rabi Josi Haglili říká: Odkud [víme], že u egyptského pesachu platil [zákaz] kvašeného jen jeden den? Proto se praví: „Nebude se jíst nic kvašeného“ (Ex 13,3), a hned vedle: „Dnes vycházíte“ (Ex 13,4).
אלא אחמץ מכלל דפסח מצרים לילה אחד ותו לא והתניא רבי יוסי הגלילי אומר מנין לפסח מצרים שאין חימוצו נוהג אלא יום אחד ת"ל (שמות יג, ג) לא יאכל חמץ וסמיך ליה היום אתם יוצאים
Nýbrž takto to míní: [Egyptský pesach se jedl] jednu noc, a totéž platí pro pesach pokolení; a [zákaz] kvašeného [u egyptského platil] celý den, kdežto u pesachu pokolení platí po všech sedm [dní].
אלא ה"ק לילה אחד והוא הדין לפסח דורות וחימוצו כל היום ופסח דורות נוהג כל שבעה:
Řekl rabi Akiva: Já to vysvětlím. Pesach, který byl nalezen před porážkou pesachu, ať se pase, dokud nedostane vadu, pak ať se prodá a za jeho cenu ať se přinese oběť pokojná; a stejně tak jeho náhrada.
א"ר עקיבא אני אפרש הפסח שנמצא קודם שחיטת הפסח ירעה עד שיסתאב וימכר ויביא בדמיו שלמים וכן תמורתו
Je to jako spor tanaitů: Pesach, který byl nalezen před porážkou, ať se pase; po porážce ať se přinese. Rabi Eliezer říká: Před polednem ať se pase, po poledni ať se přinese.
כתנאי הפסח שנמצא קודם שחיטה ירעה לאחר שחיטה יקרב ר"א אומר קודם חצות ירעה לאחר חצות יקרב:
Po porážce pesachu ať se přinese oběť pokojná atd.: Řekl Rava: Učili to jen tehdy, když byl nalezen po porážce a nahradil jej [jiným zvířetem] po porážce; ale byl-li nalezen před porážkou a nahradil jej po porážce, jeho náhrada přichází na základě odsunuté svatosti a nepřináší se.
אחר שחיטת הפסח יביא שלמים וכו': אמר רבא לא שנו אלא שנמצא אחר שחיטה והמיר בו אחר שחיטה אבל נמצא קודם שחיטה והמיר בו אחר שחיטה תמורתו מכח קדושה דחויה קא אתא ולא קרבה
Namítl mu Abaje: „Jestliže beránka“ (Lv 3,7) – proč se praví „jestliže beránka“? Aby byla zahrnuta náhrada za pesach po pesachu, která se přináší jako oběť pokojná.
איתיביה אביי (ויקרא ג, ז) אם כשב מה ת"ל אם כשב לרבות תמורת הפסח אחר הפסח שקרבה שלמים
Jak to vypadá? Řekneš-li, že byl nalezen po porážce a nahradil jej po porážce – to je zřejmé, k čemu potřebuji verš? Nýbrž ne-li, že byl nalezen před porážkou a nahradil jej po porážce?
היכי דמי אילימא שנמצא אחר שחיט' והמיר בו אחר שחיטה פשיטא למה לי קרא אלא לאו שנמצא קודם שחיטה והמיר בו אחר שחיטה
Když se praví „jestliže beránka“, má to zahrnout pesach, jemuž uplynul jeho rok, a oběti pokojné přinášené kvůli pesachu, do všech přikázání oběti pokojné: že vyžadují vložení rukou, úlitby a podávání hrudí a kýty.
כשהוא אומר אם כשב לרבות פסח שעברה שנתו ושלמים הבאין מחמת פסח לכל מצות שלמים שטעון סמיכה ונסכים ותנופת חזה ושוק
Někteří to vztahují k začátku: Pesach, který byl nalezen před porážkou pesachu, ať se pase, dokud nedostane vadu, pak ať se prodá a za jeho cenu ať se přinese oběť pokojná; a stejně tak jeho náhrada.
איכא דמתני לה ארישא הפסח שנמצא קודם שחיטת הפסח ירעה עד שיסתאב וימכר ויביא בדמיו שלמים וכן תמורתו
Řekl Rava: Učili to jen tehdy, když byl nalezen před porážkou a nahradil jej před porážkou; ale byl-li nalezen před porážkou a nahradil jej po porážce, jeho náhrada se přináší jako oběť pokojná. Jaký je důvod? Porážka určuje [stav] jen tomu, co je pro ni vhodné; tomu, co pro ni vhodné není, ho neurčuje.
אמר רבא לא שנו אלא שנמצא קודם שחיטה והמיר בו קודם שחיטה אבל נמצא קודם שחיטה והמיר בו אחר שחיטה תמורתו קריבה שלמים מאי טעמא כי קבעה שחיטה מידי דחזי ליה מידי דלא חזי ליה לא קבעה
Namítl mu Abaje: „Jestliže beránka“ – proč se to praví? Aby byla zahrnuta náhrada za pesach po pesachu, která se přináší jako oběť pokojná.
איתיביה אביי אם כשב מה תלמוד לומר לרבות תמורת הפסח אחר הפסח שקריבה שלמים
Originál: Pesachim 96b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.