Roš ha-šana 6b ראש השנה

když byl [majitel] o Šavuot nemocen. Rav Aši řekl: Co [znamená] „a její mládě jsme snědli jako pokojnou oběť o svátku“, které [baraita] učí? [Míní] svátek týdnů.

A ten druhý? Všude, kde [tana] učí Pesach, učí [pro svátek týdnů výraz] Aceret.

Rava řekl: Jakmile nad tím uplynou tři poutní svátky, přestupuje „neotálej“ každého jednotlivého dne. Namítají: Prvorozené i všechny posvátné oběti – jakmile nad nimi uplyne rok bez poutních svátků, [nebo] poutní svátky bez roku, přestupuje „neotálej“.

A co je to za námitku? Rav Kahana řekl: Kdo namítá, dobře namítá: Vždyť tana probírá zákazy – měl by učit: „Každého jednotlivého dne přestupuje ‚neotálej‘“!

A ten druhý? Tana probírá, [čím] se zákaz ustavuje; nadbytečné zákazy neprobírá.

K věci samé: „Prvorozené i všechny posvátné oběti – jakmile nad nimi uplyne rok bez poutních svátků, [nebo] poutní svátky bez roku, přestupuje ‚neotálej‘.“ Dobrá, poutní svátky bez roku lze najít; ale rok bez poutních svátků – jak to lze najít?

To je v pořádku podle toho, kdo zastává [názor] „v jejich pořadí“ – [podle něj] to lze najít; ale podle toho, kdo nezastává „v jejich pořadí“, jak to lze najít?

Dobrá, podle Rabiho to lze najít v přestupném roce, neboť bylo učeno: „Celý rok“ (Lv 25,30) – Rabi říká: Počítá se tři sta šedesát pět dní, podle počtu dní slunečního roku.

A mudrci říkají: Počítá se dvanáct měsíců ode dne ke dni, a byl-li rok přestupný, byl přestupný v jeho prospěch. Podle Rabiho to lze najít, když [zvíře] zasvětil po svátku nekvašených chlebů: když nastane konec druhého adaru, rok je naplněn, ale poutní svátky naplněny nejsou. Ale podle rabínů – jak to lze najít?

Jak učil Rav Šemaja: Šavuot [připadá] někdy na pátý [sivanu], někdy na šestý, někdy na sedmý. Jak to? Jsou-li oba [měsíce, nisan a ijar,] plné – na pátý; jsou-li oba neúplné – na sedmý; je-li jeden plný a jeden neúplný – na šestý.

A který tana nesouhlasí s Ravem Šemajou? To jsou Acherim, neboť bylo učeno: Acherim říkají: Mezi Šavuot a Šavuot [následujícího roku] i mezi Novým rokem a Novým rokem není [posun] větší než čtyři dny [v týdnu], a byl-li rok přestupný, pět.

Rabi Zera se tázal: Jak je to s dědicem ohledně „neotálej“? Milosrdný řekl: „Když složíš slib“, a tento neslíbil; anebo [platí] „a přijdeš tam a přinesete tam“, a ten je [k tomu] zavázán?

Pojď a slyš, neboť rabi Chija učil: „Od tebe“ (Dt 23,22) – s výjimkou dědice.

Ale toto „od tebe“ je potřebné pro [výklad] „to jsou paběrky, zapomenuté [snopy] a pea“! Čti v tom „s tebou“ a čti v tom [též] „od tebe“.

Rabi Zera se tázal: Jak je to se ženou ohledně „neotálej“? Říkáme snad: Vždyť není povinna se [v Chrámu] ukázat; anebo: Vždyť má povinnost [sváteční] radosti?

Abaje mu řekl: Ať to vyvodí z toho, že má povinnost radosti! A cožpak Abaje toto řekl? Vždyť Abaje řekl: Ženu obveseluje její manžel! Mluvil podle názoru rabi Zery.

Bylo jim otázkou: Od kdy se prvorozenému [zvířeti] počítá rok? Abaje řekl: Od chvíle, kdy se narodilo. Rav Acha bar Jaakov řekl: Od chvíle, kdy je způsobilé k přijetí [jako oběť].

A nejsou v rozporu: toto [platí] o bezvadném,