to jej povyšuje, neboť Rav Chisda řekl: Mem a samech na deskách [Zákona] stály zázrakem. Ale [pokud mělo být] uzavřené a udělal ho otevřené – to jej snižuje! Neboť rabi Jirmeja, a někteří říkají rabi Chija bar Aba, řekl: [Koncová písmena] mem, nun, cade, pe, kaf vyslovili proroci.
עלויי קא מעלי ליה דאמר רב חסדא מ"ם וסמ"ך שבלוחות בנס היו עומדין אלא סתום ועשאו פתוח גרועי קא מגרע ליה דאמר ר' ירמיה ואיתימא ר' חייא בר אבא מנצפך צופים אמרום
A myslíš si to? Vždyť je psáno: „Toto jsou přikázání“ (Lv 27,34) – že prorok není oprávněn od nynějška nic nového zavést! Spíše [ta písmena] existovala, [ale] nevědělo se, které [tvary patří] doprostřed slova a které na konec slova, a přišli proroci a ustanovili je. – Ale stále: „Toto jsou přikázání“ – že prorok není oprávněn od nynějška nic nového zavést! Spíše: zapomněli na ně a [proroci] je znovu ustanovili.
ותיסברא והכתיב (ויקרא כז, לד) אלה המצות שאין הנביא רשאי לחדש דבר מעתה אלא מיהוה הואי מידע לא הוה ידעין הי באמצע תיבה הי בסוף תיבה ואתו צופים תקנינהו ואכתי אלה המצות שאין הנביא רשאי לחדש דבר מעתה אלא שכחום וחזרו ויסדום
Vraťme se k věci. Rav Chisda řekl: Mem a samech na deskách stály zázrakem. A Rav Chisda řekl: Písmo na deskách se dalo číst zevnitř i zvenčí, například [slova] navuv – buvan, (rahav – bahar,) saru – vars.
גופא א"ר חסדא מ"ם וסמ"ך שבלוחות בנס היו עומדין ואמר רב חסדא כתב שבלוחות נקרא מבפנים ונקרא מבחוץ כגון נבוב בובן (רהב בהר) סרו ורס:
Učenci řekli rabi Jehošuovi ben Levi: Přišli dnes do domu studia malí žáci a říkali věci, jaké nebyly řečeny ani za dnů Jehošuy bin Nuna: alef, bet – „uč se moudrosti“ (alef bina); gimel, dalet – „prokazuj dobro chudým“ (gemol dalim). Proč je noha gimel natažena k dalet? Protože je způsobem toho, kdo prokazuje laskavost, běžet za chudými. A proč je noha dalet natažena ke gimel? Aby mu [chudý] byl na dosah. A proč je tvář dalet odvrácena od gimel? Aby mu dával potají, aby se před ním nemusel stydět.
אמרי ליה רבנן לריב"ל אתו דרדקי האידנא לבי מדרשא ואמרו מילי דאפילו בימי יהושע בן נו"ן לא איתמר כוותייהו אל"ף בי"ת אלף בינה גימ"ל דל"ת גמול דלים מ"ט פשוטה כרעיה דגימ"ל לגבי דל"ת שכן דרכו של גומל חסדים לרוץ אחר דלים ומ"ט פשוטה כרעיה דדל"ת לגבי גימ"ל דלימציה ליה נפשיה ומ"ט מהדר אפיה דדל"ת מגימ"ל דליתן ליה בצינעה כי היכי דלא ליכסיף מיניה
He, vav – to je jméno Svatého, budiž požehnán. Zajin, chet, tet, jud, kaf, lamed – a pokud tak činíš, Svatý, budiž požehnán, tě živí (zan), je ti milostiv (chan), prokazuje ti dobro (metiv), dává ti dědictví (jeruša) a váže ti korunu (keter) ve světě budoucím (le-olam ha-ba). Otevřené mem a uzavřené mem – otevřené slovo (ma'amar) a uzavřené slovo. Ohnuté nun a rovné nun – věrný (ne'eman) ohnutý, věrný rovný.
ה"ו זה שמו של הקב"ה ז"ח ט"י כ"ל ואם אתה עושה כן הקב"ה זן אותך וחן אותך ומטיב לך ונותן לך ירושה וקושר לך כתר לעוה"ב מ"ם פתוחה מ"ם סתומה מאמר פתוח מאמר סתום נו"ן כפופה נו"ן פשוטה נאמן כפוף נאמן פשוט
Samech, ajin – podpírej (semoch) chudé (anijim). Jiná verze: Udělej si znamení (simanim) v Tóře a osvoj si ji. Ohnuté pe a rovné pe – otevřená ústa (pe), zavřená ústa. Ohnuté cade a rovné cade – spravedlivý (cadik) ohnutý, spravedlivý rovný. To je přece totéž jako „věrný ohnutý, věrný rovný“! – Písmo ti přidalo pokoru k jeho pokoře. Odtud [víme], že Tóra byla dána za sklonění hlavy.
ס"ע סמוך עניים ל"א סימנין עשה בתורה וקנה אותה פ' כפופה פ' פשוטה פה פתוח פה סתום צד"י כפופה וצד"י פשוטה צדיק כפוף צדיק פשוט היינו נאמן כפוף נאמן פשוט הוסיף לך הכתוב כפיפה על כפיפתו מכאן שנתנה התורה במנוד ראש
Kuf – svatý (kadoš); reš – svévolník (raša). Proč je tvář kuf odvrácena od reš? Svatý, budiž požehnán, řekl: Nemohu se dívat na svévolníka. A proč je korunka kuf obrácena k reš? Svatý, budiž požehnán, řekl: Pokud se obrátí, uvážu mu korunu jako je má. A proč je noha kuf zavěšená [oddělená]? Aby, pokud se obrátí, mohl vejít
קו"ף קדוש רי"ש רשע מאי טעמא מהדר אפיה דקו"ף מרי"ש אמר הקב"ה אין אני יכול להסתכל ברשע ומאי טעמא מהדרה תגיה דקו"ף לגבי רי"ש אמר הקב"ה אם חוזר בו אני קושר לו כתר כמותי ומ"ט כרעיה דקו"ף תלויה דאי הדר ביה ליעייל
a vstoupit tímto [otvorem]. (To podporuje Reš Lakiše,) neboť Reš Lakiš řekl: Co [znamená], co je psáno: „Posměvačům se posmívá, ale pokorným dává milost“ (Př 3,34)? Kdo přichází, aby se poskvrnil, tomu se otevře; kdo přichází, aby se očistil, tomu se pomáhá.
וליעול בהך מסייע ליה לריש לקיש) דאמר ר"ל מ"ד (משלי ג, לד) אם ללצים הוא יליץ ולענוים יתן חן בא ליטמא פותחין לו בא ליטהר מסייעים אותו
Šin – lež (šeker); tav – pravda (emet). Proč jsou [písmena slova] lež blízko u sebe a [písmena slova] pravda daleko od sebe? Lež je běžná, pravda běžná není. A proč stojí lež na jedné noze, a pravda – její písmena jsou jako cihly? Pravda obstojí, lež neobstojí.
שי"ן שקר תי"ו אמת מאי טעמא שקר מקרבן מיליה אמת מרחקא מיליה שיקרא שכיח קושטא לא שכיח ומ"ט שיקרא אחדא כרעיה קאי ואמת מלבן לבוניה קושטא קאי שיקרא לא קאי
Alef-tav, bet-šin: „Mě (oti) si ošklivil (ti'ev) – mám po něm toužit?“ Bet-šin: „Mne (bi) nezatoužil – mé jméno (šmi) má spočinout na něm?“ Gimel-reš: „Své tělo (gufo) poskvrnil – mám se nad ním slitovat (arachem)?“ Dalet-kuf: „Mé dveře (daltotaj) zavřel – nemám uťat jeho rohy (karnav)?“ Až potud míra svévolníků.
א"ת ב"ש אותי תעב אתאוה לו ב"ש בי לא חשק שמי יחול עליו ג"ר גופו טימא ארחם עליו ד"ק דלתותי נעל קרניו לא אגדע עד כאן מדת רשעים
Avšak míra spravedlivých: alef-tav, bet-šin – „jestliže se stydíš (ata boš)“; gimel-reš, dalet-kuf – „jestliže tak činíš, přebývej (gur) [ve světě] prověřeném (baduk)“; he-cade, vav-pe – „bude přepážka (chacica) mezi tebou a hněvem (af)“; zajin-ajin, chet-samech, tet-nun – „a nezachvěješ se (mizdaze'a) před Satanem“; jud-mem, kaf-lamed – řekl [kníže] gehinomu před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, do moře (jam) všechny (kol) [je chci vrhnout]!
אבל מדת צדיקים א"ת ב"ש אם אתה בוש ג"ר ד"ק אם אתה עושה כן גור בדוק ה"ץ ו"ף חציצה הוי בינך לאף ז"ע ח"ס ט"ן ואין אתה מזדעזע מן השטן י"ם כ"ל אמר [שר של] גיהנם לפני הקב"ה רבונו של עולם לים כל
Svatý, budiž požehnán, řekl: Alef-chet-samech, bet-tet-ajin, gimel-jud-pe – „Šetřím je (ani chas), protože pohrdli (ba'atu) tělem (guf) [jeho žádostmi].“ Dalet-kaf-cade – „jsou zkroušení (dakim), jsou poctiví (kenim), jsou spravedliví (cadikim).“ He-lamed-kuf – „nemáš na nich podíl (chelek).“ Mem-reš-zajin-nun, šin-tav – řekl gehinom před Ním: Pane světa, můj Pane (mari), nasyť mě (zanejni) z potomstva Šetova (Šet)!
אמר הקב"ה אח"ס בט"ע גי"ף אני חס עליהם מפני שבעטו בגי"ף דכ"ץ דכים הם כנים הם צדיקים הם הל"ק אין לך חלק בהן ומרז"ן ש"ת אמר גיהנם לפניו רבונו של עולם מרי זניני מזרעו של שת
Odpověděl mu: Alef-lamed, bet-mem, gimel-nun, dalet-samech – „Kam je odvedu? Do zahrady (gan) myrty (hadas).“ He-ajin, vav-pe – řekl gehinom před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, jsem unavený (ajef). Zajin-cade, chet-kuf – „Tito jsou potomstvo (zera) Jicchakovo.“ Tet-reš, jud-šin, kaf-tav – „Pochoduj (tar), mám (ješ li) zástupy (kitot), zástupy modloslužebníků, které ti dám.“
א"ל א"ל ב"ם ג"ן ד"ס להיכן אוליכן לגן הדס ה"ע ו"ף אמר גיהנם לפני הקב"ה רבונו של עולם עיף אנכי ז"ץ ח"ק הללו זרעו של יצחק ט"ר י"ש כ"ת טר יש לי כיתות כיתות של עובדי כוכבים שאני נותן לך:
Originál: Shabbat 104a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.