Šabat 104a שבת

to jej povyšuje, neboť Rav Chisda řekl: Mem a samech na deskách [Zákona] stály zázrakem. Ale [pokud mělo být] uzavřené a udělal ho otevřené – to jej snižuje! Neboť rabi Jirmeja, a někteří říkají rabi Chija bar Aba, řekl: [Koncová písmena] mem, nun, cade, pe, kaf vyslovili proroci.

A myslíš si to? Vždyť je psáno: „Toto jsou přikázání“ (Lv 27,34) – že prorok není oprávněn od nynějška nic nového zavést! Spíše [ta písmena] existovala, [ale] nevědělo se, které [tvary patří] doprostřed slova a které na konec slova, a přišli proroci a ustanovili je. – Ale stále: „Toto jsou přikázání“ – že prorok není oprávněn od nynějška nic nového zavést! Spíše: zapomněli na ně a [proroci] je znovu ustanovili.

Vraťme se k věci. Rav Chisda řekl: Mem a samech na deskách stály zázrakem. A Rav Chisda řekl: Písmo na deskách se dalo číst zevnitř i zvenčí, například [slova] navuv – buvan, (rahav – bahar,) saru – vars.

Učenci řekli rabi Jehošuovi ben Levi: Přišli dnes do domu studia malí žáci a říkali věci, jaké nebyly řečeny ani za dnů Jehošuy bin Nuna: alef, bet – „uč se moudrosti“ (alef bina); gimel, dalet – „prokazuj dobro chudým“ (gemol dalim). Proč je noha gimel natažena k dalet? Protože je způsobem toho, kdo prokazuje laskavost, běžet za chudými. A proč je noha dalet natažena ke gimel? Aby mu [chudý] byl na dosah. A proč je tvář dalet odvrácena od gimel? Aby mu dával potají, aby se před ním nemusel stydět.

He, vav – to je jméno Svatého, budiž požehnán. Zajin, chet, tet, jud, kaf, lamed – a pokud tak činíš, Svatý, budiž požehnán, tě živí (zan), je ti milostiv (chan), prokazuje ti dobro (metiv), dává ti dědictví (jeruša) a váže ti korunu (keter) ve světě budoucím (le-olam ha-ba). Otevřené mem a uzavřené mem – otevřené slovo (ma'amar) a uzavřené slovo. Ohnuté nun a rovné nun – věrný (ne'eman) ohnutý, věrný rovný.

Samech, ajin – podpírej (semoch) chudé (anijim). Jiná verze: Udělej si znamení (simanim) v Tóře a osvoj si ji. Ohnuté pe a rovné pe – otevřená ústa (pe), zavřená ústa. Ohnuté cade a rovné cade – spravedlivý (cadik) ohnutý, spravedlivý rovný. To je přece totéž jako „věrný ohnutý, věrný rovný“! – Písmo ti přidalo pokoru k jeho pokoře. Odtud [víme], že Tóra byla dána za sklonění hlavy.

Kuf – svatý (kadoš); reš – svévolník (raša). Proč je tvář kuf odvrácena od reš? Svatý, budiž požehnán, řekl: Nemohu se dívat na svévolníka. A proč je korunka kuf obrácena k reš? Svatý, budiž požehnán, řekl: Pokud se obrátí, uvážu mu korunu jako je má. A proč je noha kuf zavěšená [oddělená]? Aby, pokud se obrátí, mohl vejít

a vstoupit tímto [otvorem]. (To podporuje Reš Lakiše,) neboť Reš Lakiš řekl: Co [znamená], co je psáno: „Posměvačům se posmívá, ale pokorným dává milost“ (Př 3,34)? Kdo přichází, aby se poskvrnil, tomu se otevře; kdo přichází, aby se očistil, tomu se pomáhá.

Šin – lež (šeker); tav – pravda (emet). Proč jsou [písmena slova] lež blízko u sebe a [písmena slova] pravda daleko od sebe? Lež je běžná, pravda běžná není. A proč stojí lež na jedné noze, a pravda – její písmena jsou jako cihly? Pravda obstojí, lež neobstojí.

Alef-tav, bet-šin: „Mě (oti) si ošklivil (ti'ev) – mám po něm toužit?“ Bet-šin: „Mne (bi) nezatoužil – mé jméno (šmi) má spočinout na něm?“ Gimel-reš: „Své tělo (gufo) poskvrnil – mám se nad ním slitovat (arachem)?“ Dalet-kuf: „Mé dveře (daltotaj) zavřel – nemám uťat jeho rohy (karnav)?“ Až potud míra svévolníků.

Avšak míra spravedlivých: alef-tav, bet-šin – „jestliže se stydíš (ata boš)“; gimel-reš, dalet-kuf – „jestliže tak činíš, přebývej (gur) [ve světě] prověřeném (baduk)“; he-cade, vav-pe – „bude přepážka (chacica) mezi tebou a hněvem (af)“; zajin-ajin, chet-samech, tet-nun – „a nezachvěješ se (mizdaze'a) před Satanem“; jud-mem, kaf-lamed – řekl [kníže] gehinomu před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, do moře (jam) všechny (kol) [je chci vrhnout]!

Svatý, budiž požehnán, řekl: Alef-chet-samech, bet-tet-ajin, gimel-jud-pe – „Šetřím je (ani chas), protože pohrdli (ba'atu) tělem (guf) [jeho žádostmi].“ Dalet-kaf-cade – „jsou zkroušení (dakim), jsou poctiví (kenim), jsou spravedliví (cadikim).“ He-lamed-kuf – „nemáš na nich podíl (chelek).“ Mem-reš-zajin-nun, šin-tav – řekl gehinom před Ním: Pane světa, můj Pane (mari), nasyť mě (zanejni) z potomstva Šetova (Šet)!

Odpověděl mu: Alef-lamed, bet-mem, gimel-nun, dalet-samech – „Kam je odvedu? Do zahrady (gan) myrty (hadas).“ He-ajin, vav-pe – řekl gehinom před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, jsem unavený (ajef). Zajin-cade, chet-kuf – „Tito jsou potomstvo (zera) Jicchakovo.“ Tet-reš, jud-šin, kaf-tav – „Pochoduj (tar), mám (ješ li) zástupy (kitot), zástupy modloslužebníků, které ti dám.“