Šabat 156b שבת

Že Jupiter (Cedek) stojí na západě? Otočím ho a postavím ho na východ. A to je to, co je psáno: „Kdo vzbudil od východu toho, jehož spravedlnost (cedek) volá ke svým nohám?“ (Iz 41,2).

I z [příhody] Šmuela [plyne], že Izrael hvězdnému znamení nepodléhá. Šmuel a Ablat seděli a jacísi lidé šli k rybníku. Ablat řekl Šmuelovi: Tento muž odejde a nevrátí se; uštkne ho had a zemře. Šmuel mu řekl: Je-li to Izraelita, odejde a vrátí se. Zatímco seděli, [muž] odešel a vrátil se.

Ablat vstal, shodil mu z ramene jeho ranec a našel v něm hada, rozseknutého a ležícího ve dvou kusech. Šmuel [tomu muži] řekl: Co jsi udělal? Řekl mu: Každý den jsme skládali chléb dohromady a jedli. Dnes byl mezi námi jeden, který neměl chléb, a styděl se. Řekl jsem jim: Já vstanu a [chléb] posbírám. Když jsem došel k němu, dělal jsem, jako bych od něj [chléb] vzal, aby se nestyděl. Řekl mu: Vykonal jsi přikázání. Šmuel vyšel a vykládal: „A dobročinnost vysvobozuje od smrti“ (Př 10,2) – a ne [jen] od neobvyklé smrti, nýbrž od smrti samotné.

I z [příhody] rabi Akivy [plyne], že Izrael hvězdnému znamení nepodléhá. Rabi Akiva měl dceru. Chaldejští [hvězdopravci] mu řekli: Toho dne, kdy vejde do svatební komnaty, ji uštkne had a zemře. Měl z toho velké starosti. Toho dne vzala sponu [z vlasů] a zabodla ji do zdi; náhodou se trefila hadovi do oka. Ráno, když ji vytahovala, táhl se za ní had.

Její otec jí řekl: Co jsi udělala? Řekla mu: Večer přišel chudák a volal u dveří, a všichni byli zaneprázdněni hostinou a nebyl nikdo, kdo by ho slyšel. Vstala jsem, vzala jsem svou porci, kterou jsi mi dal, a dala jsem mu ji. Řekl jí: Vykonala jsi přikázání. Rabi Akiva vyšel a vykládal: „A dobročinnost vysvobozuje od smrti“ – a ne [jen] od neobvyklé smrti, nýbrž od smrti samotné.

I z [příhody] Rav Nachmana bar Jicchaka [plyne], že Izrael hvězdnému znamení nepodléhá. Chaldejští [hvězdopravci] řekli matce Rav Nachmana bar Jicchaka: Tvůj syn bude zloděj. Nedovolila mu chodit s nepokrytou hlavou. Řekla mu: Zakrývej si hlavu, aby na tobě spočívala bázeň před Nebesy, a pros o slitování. Nevěděl, proč mu to říká. Jednoho dne seděl a studoval pod palmou; plášť mu spadl z hlavy. Pozvedl oči, uviděl [cizí] palmu, přemohl ho jeho [zlý] sklon, vylezl nahoru a ukousl zuby trs datlí.

MIŠNA: Krájí se dýně před zvířetem a mršina před psy. Rabi Jehuda říká: Nebyla-li [to] mršina [už] v předvečer Šabatu, je zakázaná, protože není z toho, co bylo připraveno.

GEMARA: Bylo řečeno (pomůcka k zapamatování: ERL ŠChZ): Ula řekl: Halacha je podle rabi Jehudy. (A Šmuel řekl: Halacha je podle rabi Šimona.)

I Rav zastává názor, že halacha je podle rabi Jehudy, jak plyne z [případu] ruliček mincí, které Rav zakazoval a Šmuel dovoloval. I Levi zastává názor, že halacha je podle rabi Jehudy, jako tomu bylo s Levim: když mu ve svátek přinesli [zvíře podezřelé, že je] trefa, prohlížel je jen tehdy, když seděl na smetišti, neboť si říkal: Snad nebude shledáno způsobilým, a [pak] nebude k potřebě ani pro psy.

A Šmuel řekl: Halacha je podle rabi Šimona. I Ze’iri zastává názor, že halacha je podle rabi Šimona, neboť jsme se učili: Zvíře, které pošlo, ať [člověk] nepohne z jeho místa. A Ze’iri to vyložil o obětním zvířeti, ale u nesvatého je to v pořádku. I rabi Jochanan řekl: Halacha je podle rabi Šimona. Řekl to snad rabi Jochanan? Vždyť rabi Jochanan řekl: Halacha je podle anonymní Mišny, a učili jsme se: