Vyplývá to úsudkem a minori ad maius z kozích chlupů: jestliže kozí chlupy, které se nestávají nečistými skvrnami, se stávají nečistými ve stanu mrtvého, není snad správné, že kůže nečistého zvířete, která se stává nečistou skvrnami, se stává nečistou ve stanu mrtvého?
אתיא בק"ו מנוצה של עזים שאין מטמא בנגעים מטמא באהל המת עור בהמה טמאה שמטמאה בנגעים אינו דין שמטמאה באהל המת
Ale to, co učil Rav Josef: Pro dílo Nebes byla způsobilá pouze kůže čistého zvířete – k jakému halachickému účelu? Pro tefilin? U tefilin je to výslovně napsáno: „Aby zákon Hospodinův byl ve tvých ústech“ (Ex 13,9) – z toho, co je dovoleno do tvých úst.
ואלא הא דתני רב יוסף לא הוכשרו במלאכת שמים אלא עור בהמה טהורה בלבד למאי הלכתא לתפילין תפילין בהדיא כתיב בהו (שמות יג, ט) למען תהיה תורת ה' בפיך מן המותר בפיך
Spíše k jejich převázání jejich chlupy a sešití jejich šlachami? I to je halacha [daná] Mojžíšovi na Sinaji, neboť se učí: Tefilin jsou čtvercové – halacha [daná] Mojžíšovi na Sinaji; převazují se jejich chlupy a sešívají se jejich šlachami.
אלא לכורכן בשערן ולתופרן בגידן הא נמי הל"מ הוא דתניא תפילין מרובעות הל"מ נכרכו' בשערן ונתפרות בגידן
Spíše pro řemínky? Ale vždyť rabi Jicchak řekl: Černé řemínky jsou halacha [daná] Mojžíšovi na Sinaji! – Dejme tomu, že se tradovalo „černé“; tradovalo se snad „čisté“?
אלא לרצועו' והא"ר יצחק רצועות שחורות הל"מ נהי דגמירי שחורות טהורות מי גמירי
Co je tedy výsledkem ohledně tachaše, který byl ve dnech Mojžíšových? Rabi Ila řekl jménem rabi Šimona ben Lakiše: Rabi Meir říkal: Tachaš, který byl ve dnech Mojžíšových, byl tvor sám pro sebe; mudrci nerozhodli, zda je to druh divokého zvířete, nebo druh domácího zvířete. A měl jeden roh na čele. Byl Mojžíšovi přechodně dán do cesty, a ten z něj udělal [přikrývku] Svatostánku; a [pak] byl ukryt.
מאי הוי עלה דתחש שהיה בימי משה א"ר אלעא אמר רשב"ל אומר היה ר"מ תחש שהיה בימי משה בריה בפני עצמה היה ולא הכריעו בה חכמים אם מין חיה הוא אם מין בהמה הוא וקרן אחת היתה לו במצחו ולפי שעה נזדמן לו למשה ועשה ממנו משכן ונגנז
Z toho, že říká, že měl jeden roh na čele, vyplývá, že byl čistý. Neboť Rav Jehuda řekl: Býk, kterého obětoval první člověk, měl jeden roh na čele, neboť se říká: „A bude to Hospodinu milejší než býk, mladý býk s rohy a kopyty“ (Ž 69,32). – „S rohy“ [makrin] znamená dva! – Rav Nachman bar Jicchak řekl: Je psáno mi-keren [s rohem]. – A ať se z toho rozhodne, že je to druh domácího zvířete! – Protože existuje kereš, který je druhem divokého zvířete a má jen jeden roh, lze říci, že je to druh divokého zvířete.
מדקאמר קרן אחת היתה לו במצחו ש"מ טהור היה דא"ר יהודה שור שהקריב אדם הראשון קרן אחת היתה לו במצחו שנאמר (תהלים סט, לב) ותיטב לה' משור פר מקרין מפריס מקרין תרתי משמע אמר ר"נ בר יצחק מקרן כתיב וליפשוט מיניה דמין בהמה הוא כיון דאיכא קרש דמין חיה הוא ולית ליה אלא חדא קרן איכא למימר מין חיה הוא:
MIŠNA: Knot z látky, který [člověk] složil, ale neožehl – rabi Eliezer říká: Je nečistý a nezapaluje se jím. Rabi Akiva říká: Je čistý a zapaluje se jím.
מתני׳ פתילת הבגד שקיפלה ולא הבהבה ר"א אומר טמאה היא ואין מדליקין בה רע"א טהורה היא ומדליקין בה:
GEMARA: Dobře, ohledně nečistoty se přou v tomto: rabi Eliezer zastává názor, že složení nemá účinek a [látka] zůstává ve svém původním stavu; a rabi Akiva zastává názor, že složení má účinek a [látka] je zcela zrušena [jako oděv].
Ale ohledně zapalování – v čem se přou? Rabi Elazar řekl jménem rabi Ošaji, a tak řekl i Rav Ada bar Ahava: Zde se zabýváme [kusem látky] přesně tři dlaně na tři dlaně a zabýváme se svátkem, který připadl na pátek. Všichni zastávají [názor]rabi Jehudy, který řekl: Topí se nádobami, ale netopí se úlomky nádob. A všichni zastávají [názor] Uly, neboť Ula řekl: Kdo zapaluje, musí zapálit většinu toho, co vyčnívá. Rabi Eliezer zastává názor, že složení nemá účinek; a jakmile jím trochu zapálil, stal se úlomkem nádoby, a když zapaluje [dále], zapaluje úlomkem nádoby. A rabi Akiva zastává názor, že složení má účinek a nemá status nádoby; a když zapaluje, zapaluje obyčejným dřevem.
אלא לענין הדלק' במאי פליגי א"ר אלעזר א"ר אושעיא וכן א"ר אדא בר אהבה הכא בג' על ג' מצומצמות עסקינן ובי"ט שחל להיות ע"ש עסקינן דכ"ע אית להו דר' יהודה דאמר מסיקין בכלים ואין מסיקין בשברי כלים ודכ"ע אית להו דעולא דאמר עולא המדליק צריך שידליק ברוב היוצא ר"א סבר קיפול אינו מועיל וכיון דאדליק ביה פורתא הויא ליה שבר כלי וכי קא מדליק בשבר כלי קמדליק ור"ע סבר קיפול מועיל ואין תורת כלי עליו וכי קמדליק בעץ בעלמא קמדליק.
ומדקא מתרץ רב אדא בר אהבה אליבא דר' יהודה ש"מ כר"י ס"ל ומי א"ר אדא בר אהבה הכי והא"ר אדא בר אהבה
Originál: Shabbat 28b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.