Šabat 77b שבת

[Píše se „jádra“] s alefem (gera'inin), nebo s ajinem (gar'inin)? Řekl Rava bar Ula: „A bude odečteno (nigra, s ajinem) z tvého ocenění“ (Lv 27,18).

Bylo otázkou: [Píše se „pohasínající“ (o uhlících)] s alefem, nebo s ajinem (omemot)? Řekl rav Jicchak bar Avdimi: „Cedry ho nezastínily (amamuhu, s ajinem) v zahradě Boží“ (Ez 31,8).

Bylo otázkou: Učili jsme „zatlačují [oči mrtvému]“ s alefem, nebo s ajinem (me'amcin)? Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: „A zavírá (ocem, s ajinem) své oči, aby nehleděl na zlé“ (Iz 33,15).

Učili rabíni: Kdo vynese mléko zvířete [v množství] doušku; mléko ženy a bílek vejce – kolik se dá do oční masti; oční mast – kolik je k rozmíchání ve vodě. Rav Aši se ptal: Kolik je k rozmíchání, nebo kolik je k uchopení a rozmíchání? Zůstává nerozhodnuto (teku).

„Med k přiložení na odřeninu.“ Učí se v barajtě: K přiložení na ústí odřeniny. Rav Aši se ptal: „Na ústí odřeniny“ – na ústí celé odřeniny, nebo snad na první hlavu odřeniny, s vyloučením okrajů, kde ne? Zůstává nerozhodnuto.

Řekl rav Jehuda, řekl Rav: Ze všeho, co Svatý, budiž požehnán, stvořil ve svém světě, nestvořil jedinou věc nadarmo. Stvořil slimáka pro odřeninu, stvořil mouchu pro [bodnutí] vosy, komára pro [uštknutí] hada, hada pro lišej a ještěrku pro [bodnutí] štíra. Jak se to dělá? Vezme se jedna černá a jedna bílá, uvaří se a [místo] se jimi potře.

Učili rabíni: Je pět strachů: strach slabého před silným – strach malého zvířete (mafgia) před lvem, strach komára před slonem, strach ještěrky před štírem, strach vlaštovky před orlem, strach malé rybky (kilbit) před leviatanem. Řekl rav Jehuda, řekl Rav: Který verš [to vyjadřuje]? „Který dává zkázu vzplanout nad silným“ (Am 5,9).

Rabi Zeira našel rava Jehudu, jak stojí u vchodu do domu svého tchána, a viděl, že je v dobré náladě, takže kdyby se ho zeptal na všechna tajemství světa, odpověděl by mu. Řekl mu: Proč kozy jdou [ve stádě] napřed a potom ovce? Řekl mu: Jako při stvoření světa, kdy nejprve byla tma a potom světlo. Proč tyto [kozy] jsou zakryté a tyto [ovce] odkryté? Ty, jimiž se zakrýváme, jsou zakryté, a ty, jimiž se nezakrýváme, jsou odkryté. Proč má velbloud krátký ocas? Protože jí trní. Proč má býk dlouhý ocas? Protože přebývá v mokřinách a potřebuje odhánět komáry.

Proč je tykadlo kobylky měkké? Protože přebývá mezi vrbami, a kdyby bylo tvrdé, zlámalo by se a oslepla by; neboť Šmuel řekl: Kdo chce oslepit kobylku, ať jí vytrhne tykadla. Proč se blána [oční víčko] slepice zvedá nahoru? Protože přebývá na trámech, a kdyby vnikl kouř, oslepla by. Dša [dveře] – derech šam [cesta tam]; darga [schodiště] – derech gag [cesta na střechu]; matkulita [střešní terasa] – mati tichle [kdy skončí?]; da bajta [tento dům] – bo ve-ejtiv bah [vejdi a usaď se v něm]; bikta [chýše] – bej akta [dům tísně].

Kufta [stolička] – kuf ve-tiv [skloň se a posaď]; livne [cihly] – livne bne [k budování synů]; hucah [plot z trní] – chacica [přehrada]; chacba [džbán] – který čerpá (chocev) vodu z řeky; kuza [pohárek] – ke-ze [jako tento]; šotita [naběračka] – šatuta [bláznivost]; mašichla [umývadlo] – meaši kula [vše od Aši]; maškilta – mešija kalta [umývá nevěstu]; asita [hmoždíř] – chasirta [chybějící]; buchna [palička] – bo ve-akena [pojď, ať tě udeřím];

levuša [oděv] – lo buša [ne hanba]; glima [plášť] – že v něm vypadá jako golem; gulta [svrchní plášť] – gali ve-itiv [svleč se a posaď]; purja [lože] – že se na něm plodí a množí (paru ve-ravu); bor zinka [vědro] – bor ze naki [tato studna je čistá]; sudra [šátek] – „sod Hospodinův [je s těmi], kdo se ho bojí“ (Ž 25,14); apadna [palác] – apitcha din [u vchodu soud]. Učili rabíni: Tři [tvorové] přibývají na síle, čím více stárnou, a to jsou: ryba, had a vepř.

„Olej k potření malého údu.“ V domě rabi Janaje říkali: Olej k potření malého údu jednodenního dítěte. Namítá se: Olej k potření malého údu, a jednodenní dítě – neznamená to snad malý úd dospělého a velký úd jednodenního dítěte? V domě rabi Janaje ti řeknou: Ne, takto se míní: olej k potření malého údu jednodenního dítěte.

Řekneme snad, [že je to] jako [spor] tanaitů? Olej k potření malého údu, a jednodenní dítě – slova rabi Šimona ben Elazara. Rabi Natan říká: K potření malého údu. Nepřou se snad v tomto: rabi Šimon ben Elazar soudí, [že jde o] malý úd dítěte, a rabi Natan soudí, [že jde o] malý úd dospělého nebo velký úd dítěte, ale malý úd jednodenního dítěte ne? Ne – podle všech malý úd jednodenního dítěte ne,