klesly-li ony, jsou čisté. Podle koho je to, co se učí: U všech nečistot, které něčím pohnou, [zůstává to] čisté, kromě pohnutí zavem, pro něž jsme nenalezli obdobu v celé Tóře? Řekněme, že to není podle rabi Akivy, neboť podle rabi Akivy je tu také modla? – Můžeš říci, že i podle rabi Akivy: učí [o] zavovi a o všem, co se mu podobá.
כרעו הן טהורין כמאן אזלא הא דתניא כל הטמאות המסיטות טהורות חוץ מהיסטו של זב שלא מצינו לו חבר בכל התורה כולה לימא דלא כרבי עקיבא דאי כרבי עקיבא איכא נמי ע"ז אפילו תימא ר' עקיבא תנא זב וכל דדמי ליה
Ptal se rav Chama bar Gurja: Je modla [nečistá] i po částech, nebo není? Tam, kde ji prostý člověk dokáže znovu složit, se neptej, neboť je to, jako by byla spojená. Ptej se tam, kde ji prostý člověk znovu složit nedokáže: jak to je? Protože ji prostý člověk složit nedokáže, je to, jako by byla rozbitá? Nebo snad – vždyť jí nic nechybí? Někteří kladou otázku z opačné strany: Kde ji prostý člověk složit nedokáže, se neptej, neboť je to, jako by byla rozbitá. Ptej se tam, kde ji prostý člověk složit dokáže: jak to je? Protože ji prostý člověk složit dokáže, je to, jako by byla spojená? Nebo snad – teď je přece rozebraná a leží [po částech]? Zůstává nerozhodnuto.
בעי רב חמא בר גוריא ע"ז ישנה לאברים או אינה לאברים היכא דהדיוט יכול להחזירה לא תיבעי לך דכמאן דמחברת דמי כי תיבעי לך היכא דאין הדיוט יכול להחזירה מאי כיון דאין הדיוט יכול להחזירה כמאן דמתברא דמי או דילמא הא לא מחסרה ואיכא דבעי לה להך גיסא היכא דאין הדיוט יכול להחזירה לא תיבעי לך דכמאן דמתברא דמי כי תבעי לך היכא דהדיוט יכול להחזירה מאי כיון דהדיוט יכול להחזירה כמאן דמחברא דמי או דילמא השתא מיהא קשלפה ושריא תיקו
Ptal se rav Achadvoj bar Ami: Modla menší než oliva – jak to s ní je? Namítl rav Josef: Ohledně čeho? Řekneš-li ohledně zákazu – nemůže být menší než Zevuv, bůh Ekronu, neboť se učí: „A ustanovili si Baal-berita za boha“ (Sd 8,33) – to je Zevuv, bůh Ekronu. To učí, že každý si udělal podobu svého božstva a nosil ji v měšci; kdykoli si na ni vzpomněl, vytáhl ji z měšce, objímal ji a líbal. Nýbrž ohledně nečistoty: jak to je? Protože je přirovnána k plazu – jako plaz [znečišťuje] ve velikosti čočky, tak i modla ve velikosti čočky? Nebo snad – je přece přirovnána k mrtvému: jako mrtvý ve velikosti olivy, tak i modla ve velikosti olivy?
בעי רב אחדבוי בר אמי ע"ז פחותה מכזית מהו מתקיף לה רב יוסף למאי אילימא לענין איסורא לא יהא אלא זבוב בעל עקרון דתניא (שופטים ח, לג) וישימו (להן) בעל ברית לאלהים זה זבוב בעל עקרון מלמד שכל אחד ואחד עשה דמות יראתו ומניחה בתוך כיסו כיון שזוכרה מוציאה מתוך כיסו ומחבקה ומנשקה אלא לענין טומאה מאי כיון דאיתקיש לשרץ מה שרץ בכעדשה אף ע"ז נמי בכעדשה או דילמא הא איתקיש למת מה מת בכזית אף ע"ז בכזית
Řekl rav Avja, a někteří říkají Raba bar Ula: Pojď a slyš, neboť se učí: Modla menší než oliva nemá vůbec žádnou nečistotu, neboť je řečeno: „A hodil její prach na hrob prostého lidu“ (2 Kr 23,6) – jako mrtvý ve velikosti olivy, tak i modla ve velikosti olivy.
אמר רב אויא ואיתימא רבה בר עולא ת"ש דתניא ע"ז פחותה מכזית אין בה טומאה כל עיקר שנאמר (מלכים ב כג, ו) וישלך את עפרה (אל) קבר בני העם מה מת בכזית אף ע"ז בכזית
A podle rabanan – kvůli jaké halaše je [modla] přirovnána k plazu? Že neznečišťuje přenášením. K nidě? Že není [nečistá] po částech. K mrtvému? Že neznečišťuje ve velikosti čočky. – Proč neříci [naopak] k přísnosti: kvůli jaké halaše ji Milosrdný přirovnal k plazu? Aby znečišťovala ve velikosti čočky. K nidě? Aby znečišťovala skrze zatěžkávací kámen. Přirovnal ji Milosrdný k mrtvému? Aby znečišťovala ve stanu. – Nečistota modly je [ustanovením] rabanan, a [kde jde o] úlevu a přísnost, přirovnáváme k úlevě, k přísnosti nepřirovnáváme.
GEMARA: To je přece zřejmé – loď je uprostřed moře! Toto nás učí: [je] jako moře – jako je moře čisté, tak je čistá i loď. Učí se: Chananja říká: Učme se od pytle – jako pytel se přenáší plný i prázdný, tak [je nečisté] všechno, co se přenáší plné i prázdné; to vylučuje loď, která se nepřenáší plná i prázdná.
גמ׳ פשיטא אניה בלב ים היא הא קמ"ל כים מה ים טהור אף ספינה טהורה תניא חנניה אומר נלמדה משק מה שק מיטלטל מלא וריקן אף כל מיטלטל מלא וריקן לאפוקי ספינה דאינה מיטלטלת מלא וריקן
Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je u hliněné lodi. Podle toho, kdo říká ‚loď uprostřed moře‘ – i tato je uprostřed moře. Podle toho, kdo říká ‚jako pytel‘ – [to platí] o těch [látkách], které jsou psány spolu s pytlem: přenáší-li se plná i prázdná, ano, jestliže ne, tak ne; ale hliněná loď [je nečistá], i když se nepřenáší plná i prázdná.
מאי בינייהו איכא בינייהו ספינה של חרס מאן דאמר אניה בלב ים הא נמי בלב ים היא למ"ד כשק הנך (היא) דכתיבי גבי שק דאי מיטלטלת מלא וריקן אין אי לא לא אבל ספינה של חרס אע"ג דאינה מיטלטלת מלא וריקן
Anebo [rozdíl je] u jordánské lodi: Podle toho, kdo říká ‚loď uprostřed moře‘ – i ta je lodí uprostřed moře; podle toho, kdo říká ‚přenáší se plná i prázdná‘ – i ta se přenáší plná i prázdná, neboť řekl rabi Chanina ben Akavja: Proč řekli, že jordánská loď je nečistá? Protože ji nakládají na souši a pak ji spouštějí do vody. Řekl rav Jehuda, řekl Rav: Nikdy se člověk nemá vzdalovat z domu studia, ani na jedinou hodinu, neboť tolik let byla tato mišna studována v domě studia, a její důvod nebyl odhalen, dokud nepřišel rabi Chanina ben Akavja a nevysvětlil ji.
אי נמי ספינת הירדן למ"ד אניה בלב ים היא הא נמי אניה בלב ים היא למ"ד מיטלטלת מלא וריקן הא נמי מיטלטלת מלא וריקן דא"ר חנינא בן עקביא מפני מה אמרו ספינת הירדן טמאה מפני שטוענים אותה ביבשה ומורידין אותה למים א"ר יהודה אמר רב לעולם אל ימנע אדם את עצמו מבית המדרש ואפי' שעה אחת שהרי כמה שנים נשנית משנה זו בבית המדרש ולא נתגלה טעמה עד שבא רבי חנינא בן עקביא ופירשה
Řekl rabi Jonatan: Nikdy se člověk nemá vzdalovat z domu studia a od slov Tóry, ani v hodině smrti, neboť je řečeno: „Toto je zákon (tóra): když člověk zemře ve stanu“ (Nu 19,14) – i v hodině smrti se zabývej Tórou. Řekl Reš Lakiš: Slova Tóry se udrží jen v tom, kdo se pro ni usmrcuje, neboť je řečeno: „Toto je tóra: když člověk zemře ve stanu.“ Řekl Rava:
אמר רבי יונתן לעולם אל ימנע אדם את עצמו מבית המדרש ומדברי תורה ואפי' בשעת מיתה שנא' (במדבר יט, יד) זאת התורה אדם כי ימות באהל אפי' בשעת מיתה תהא עוסק בתורה אמר ר"ל אין דברי תורה מתקיימין אלא במי שממית עצמו עליה שנאמר זאת התורה אדם כי ימות באהל אמר רבא
Originál: Shabbat 83b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.