Je to přece logické: jestliže malé džbánky, které jsou čisté vůči [nečistotě] zava, jsou nečisté nečistotou mrtvého, rohož, která je nečistá vůči [nečistotě] zava – není logické, že bude nečistá nečistotou mrtvého? Ale proč? Vždyť nemá očištění v mikve! Řekl mu rabi Chanina: Tam je to jinak, protože existuje [něco] jejího druhu [co očištění má].
ודין הוא ומה פכין קטנים שטהורין בזב טמאים במת מפץ שטמא בזב אינו דין שיהא טמא במת ואמאי הא לית ליה טהרה במקוה א"ל ר' חנינא שאני התם הואיל ואיכא במינו
Řekl mu: Milosrdný nás chraň před takovým názorem! – Naopak, Milosrdný nás chraň před tvým názorem! A jaký je tedy důvod? Jsou psány dva verše: je psáno: „A muž, který se dotkne jeho lože“ (Lv 15,5), a je psáno: „Každé lože, na němž leží ten, kdo má výtok, bude nečisté“ (Lv 15,4). Jak to [smířit]? Existuje-li [něco] jeho druhu [co má očištění], [je nečisté], i když samo očištění v mikve nemá; neexistuje-li nic jeho druhu, přirovnává jeho lože k němu.
א"ל רחמנא ליצלן מהאי דעתא אדרבה רחמנא ליצלן מדעתא דידך וטעמא מאי תרי קראי כתיבי כתיב (ויקרא טו, ה) ואיש אשר יגע במשכבו וכתיב וכל המשכב אשר ישכב עליו הזב יטמא הא כיצד יש במינו אע"ג דלית ליה טהרה במקוה אין במינו מקיש משכבו לו
Rava řekl: [Že] midras hliněných nádob je čistý, [plyne] odtud: „A každá otevřená nádoba, na níž není přivázané víko“ (Nu 19,15) – z toho plyne, že je-li na ní přivázané víko, je čistá. Což nejde i o případ, kdy ji určil [k sezení] pro svou ženu nidu, a Milosrdný přesto říká: čistá?
רבא אמר מדרס כלי חרס טהור מהכא (במדבר יט, טו) וכל כלי פתוח אשר אין צמיד פתיל עליו הא יש צמיד פתיל עליו טהור הוא מי לא עסקינן דיחדינהו לאשתו נדה וקאמר רחמנא טהור:
MIŠNA: Odkud [víme], že do záhonu, který má šest na šest dlaní, se zasévá pět [druhů] semen – čtyři na čtyřech stranách záhonu a jeden uprostřed? Neboť je řečeno: „Neboť jako země vydává svůj výhonek a jako zahrada dává vzejít tomu, co je v ní zaseto“ (Iz 61,11) – není řečeno ‚své semeno‘, nýbrž ‚svá zasetí‘.
מתני׳ מנין לערוגה שהיא ששה על ששה טפחים שזורעין בתוכה חמשה זרעונין ד' על ד' רוחות הערוגה ואחת באמצע שנא' (ישעיהו סא, יא) כי כארץ תוציא צמחה וכגנה זרועיה תצמיח זרעה לא נאמר אלא זרועיה:
GEMARA: Jak to z toho plyne? Řekl rav Jehuda: „Neboť jako země vydává svůj výhonek“ – ‚vydává‘ jeden, ‚svůj výhonek‘ jeden, to jsou dva; ‚svá zasetí‘ dva, to jsou čtyři; ‚dává vzejít‘ jeden, to je pět.
גמ׳ מאי משמע אמר רב יהודה כי כארץ תוציא צמחה תוציא חד צמחה חד הרי תרי זרועיה תרי הא ארבע תצמיח חד הא חמשה
Originál: Shabbat 84b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.