Šabat 84b שבת

Je to přece logické: jestliže malé džbánky, které jsou čisté vůči [nečistotě] zava, jsou nečisté nečistotou mrtvého, rohož, která je nečistá vůči [nečistotě] zava – není logické, že bude nečistá nečistotou mrtvého? Ale proč? Vždyť nemá očištění v mikve! Řekl mu rabi Chanina: Tam je to jinak, protože existuje [něco] jejího druhu [co očištění má].

Řekl mu: Milosrdný nás chraň před takovým názorem! – Naopak, Milosrdný nás chraň před tvým názorem! A jaký je tedy důvod? Jsou psány dva verše: je psáno: „A muž, který se dotkne jeho lože“ (Lv 15,5), a je psáno: „Každé lože, na němž leží ten, kdo má výtok, bude nečisté“ (Lv 15,4). Jak to [smířit]? Existuje-li [něco] jeho druhu [co má očištění], [je nečisté], i když samo očištění v mikve nemá; neexistuje-li nic jeho druhu, přirovnává jeho lože k němu.

Rava řekl: [Že] midras hliněných nádob je čistý, [plyne] odtud: „A každá otevřená nádoba, na níž není přivázané víko“ (Nu 19,15) – z toho plyne, že je-li na ní přivázané víko, je čistá. Což nejde i o případ, kdy ji určil [k sezení] pro svou ženu nidu, a Milosrdný přesto říká: čistá?

MIŠNA: Odkud [víme], že do záhonu, který má šest na šest dlaní, se zasévá pět [druhů] semen – čtyři na čtyřech stranách záhonu a jeden uprostřed? Neboť je řečeno: „Neboť jako země vydává svůj výhonek a jako zahrada dává vzejít tomu, co je v ní zaseto“ (Iz 61,11) – není řečeno ‚své semeno‘, nýbrž ‚svá zasetí‘.

GEMARA: Jak to z toho plyne? Řekl rav Jehuda: „Neboť jako země vydává svůj výhonek“ – ‚vydává‘ jeden, ‚svůj výhonek‘ jeden, to jsou dva; ‚svá zasetí‘ dva, to jsou čtyři; ‚dává vzejít‘ jeden, to je pět.