Talmud česky

Sanhedrin 15b סנהדרין

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 15b · 13 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Řekni [spíše], že přichází [učit] o usmrcení [majitele]! Kdyby tomu tak bylo, mělo by se napsat jen „a také jeho majitel“ a dál mlčet.
אימא לקטלא הוא דאתא א"כ ליכתוב וגם בעליו ולישתוק
2
Kdyby to Milosrdný napsal takto, řekl bych: [i majitel bude popraven] ukamenováním. Ukamenováním – to by tě napadlo? [Když] zabije on sám, [je popraven] mečem, a [když zabije] jeho majetek, ukamenováním?
אי כתב רחמנא הכי הוה אמינא בסקילה בסקילה ס"ד קטל איהו בסייף ממונו בסקילה
3
A snad to, že Milosrdný napsal „bude usmrcen“, [slouží k tomu], aby mu ulehčil – aby ho vyvedl od meče k uškrcení? To je dobré podle toho, kdo říká, že uškrcení je přísnější; ale co lze říci podle toho, kdo říká, že uškrcení je mírnější?
ודילמא האי דכתב רחמנא יומת לאקולי עילויה לאפוקי מסייף לחנק הניחא למאן דאמר חנק חמור אלא למאן דאמר חנק קיל מאי איכא למימר
4
To tě nenapadne, neboť je psáno: „Bude-li mu uloženo výkupné“ (Ex 21,30). A kdyby tě napadlo, že je hoden smrti – vždyť je psáno: „Nebudete brát výkupné za život vraha“ (Nu 35,31).
לא ס"ד דכתיב (שמות כא, ל) אם כופר יושת עליו ואי ס"ד בר קטלא הוא והכתיב (במדבר לה, לא) לא תקחו כופר לנפש רוצח
5
Naopak, právě proto: [když] zabije on sám, nestačí mu peníze, nýbrž [jen] smrt; [když] zabije jeho býk, ať se vykoupí penězi. Nýbrž řekl Chizkija, a tak se učilo i v domě Chizkiji: Verš říká: „Musí zemřít ten, kdo udeřil, je to vrah“ (Nu 35,21) – za jeho vlastní vraždu ho zabíjíš, ale nezabíjíš ho za vraždu [spáchanou] jeho býkem.
אדרבה משום היא גופה קטל איהו לא תיסגי ליה בממונא אלא בקטלא קטל שורו ליפרוק נפשיה בממונא אלא אמר חזקיה וכן תנא דבי חזקיה אמר קרא (במדבר לה, כא) מות יומת המכה רוצח הוא על רציחתו אתה הורגו ואי אתה הורגו על רציחת שורו
6
Tázali se: Býk na Sinaji – kolik [soudců jej soudilo]? Vyvozuje se [pravidlo] pro onu chvíli z [pravidla pro všechna] pokolení, nebo ne? Pojď a slyš, neboť Rami bar Jechezkel učil: „Ať zvíře, ať člověk, nezůstane naživu“ (Ex 19,13) – jako člověk [je souzen] dvaceti třemi, tak i zvíře dvaceti třemi.
איבעיא להו שור סיני בכמה מי גמר שעה מדורות או לא תא שמע דתני רמי בר יחזקאל (שמות יט, יג) אם בהמה אם איש לא יחיה מה איש בכ"ג אף בהמה בכ"ג:
7
„Lev a vlk…“ atd. Reš Lakiš řekl: A to tehdy, když usmrtili [člověka]; ale pokud neusmrtili, ne. Zřejmě má za to, že je lze zkrotit a že mají majitele. Rabi Jochanan řekl: I když neusmrtili. Zřejmě má za to, že je nelze zkrotit a že nemají majitele.
הארי והזאב כו': אמר ר"ל והוא שהמיתו אבל לא המיתו לא אלמא קסבר יש להן תרבות ויש להן בעלים רבי יוחנן אמר אע"פ שלא המיתו אלמא קסבר אין להם תרבות ואין להם בעלים
8
Učili jsme se: Rabi Eliezer říká: Kdo je první zabije, získá [je]. Dobrá podle rabiho Jochanana – co získá? Získá jejich kůži. Ale podle Reše Lakiše – co získá? Jakmile usmrtila [člověka], mudrci je považují za [zvířata], jejichž rozsudek byl vynesen, a je zakázáno mít z nich užitek.
תנן רבי אליעזר אומר כל הקודם להורגן זכה בשלמא לר' יוחנן למאי זכה זכה לעורן אלא לר"ל למאי זכה כיון שהמיתו שוינהו רבנן כמאן דגמר דינייהו ואיסורי הנאה נינהו
9
Co [znamená] ‚získá‘? Získá [zásluhu] u Nebes. Učí se v baraitě podle Reše Lakiše: Ať býk, který usmrtil, ať dobytče či divoké zvíře, které usmrtilo – [jsou souzeni] dvaceti třemi. Rabi Eliezer říká: Býk, který usmrtil, [je souzen] dvaceti třemi; ostatní dobytek a divoká zvířata, která usmrtila – kdo je první zabije, získá jimi [zásluhu] u Nebes.
מאי זכה זכה לשמים תניא כוותיה דר"ל אחד שור שהמית ואחד בהמה וחיה שהמיתו בכ"ג ר' אליעזר אומר שור שהמית בעשרים ושלשה ושאר בהמה וחיה שהמיתו כל הקודם להורגן זכה בהן לשמים:
10
„Rabi Akiva říká…“ atd. Rabi Akiva [říká totéž co] první tana! Rozdíl mezi nimi je [v případě] hada.
ר"ע אומר כו': ר"ע היינו ת"ק איכא בינייהו נחש:
11
„Nesoudí…“ atd. Tento kmen, který zhřešil – čím [zhřešil]? Řekneš-li, že jde o kmen, který znesvětil Šabat – lze říci, že Milosrdný rozlišil mezi jednotlivci a mnohými ohledně modlářství; rozlišuje snad [tak] u ostatních přikázání? Nýbrž [jde o] kmen, který byl sveden [k modlářství].
אין דנין כו': האי שבט דחטא במאי אילימא שבט שחלל את השבת אימר דפליג רחמנא בין יחידים למרובין לענין עבודת כוכבים בשאר מצות מי פליג אלא בשבט שהודח
12
To má znamenat, že ho soudíme podle práva [platného pro] mnohé? Podle koho [by to bylo]? Ani podle rabiho Jošiji, ani podle rabiho Jonatana. Neboť se učí v baraitě: Při jakém počtu se [obec] stává svedeným městem? Od deseti do sta – slova rabiho Jošiji. Rabi Jonatan říká: Od sta až po většinu kmene.
למימרא דבדינא דרבים דיינינן ליה כמאן לא כרבי יאשיה ולא כרבי יונתן דתניא עד כמה עושין עיר הנדחת מי' ועד ק' דברי רבי יאשיה רבי יונתן אומר מק' ועד רובו של שבט
13
A ani rabi Jonatan neříká [nic víc] než většinu, ale celý [kmen] ne. Rav Matana řekl: Zde
ואפילו ר' יונתן לא קאמר אלא רובו אבל כולו לא אמר רב מתנה הכא

Originál: Sanhedrin 15b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu