Sanhedrin 36a סנהדרין

Jestliže svátek, který je převážen obětí jednotlivce, poprava nepřevažuje, oběť jednotlivce, která převažuje svátek – není logické, aby ji poprava nepřevažovala?

To je dobré podle toho, kdo říká, že slibové a dobrovolné oběti se ve svátek nepřinášejí; ale podle toho, kdo říká, že slibové a dobrovolné oběti se ve svátek přinášejí, co se dá říci?

Spíše řekl Rava: Netřeba říkat [nic] podle toho, kdo říká, že slibové a dobrovolné oběti se ve svátek přinášejí, protože [pak] by se [verš] „od mého oltáře“ vůbec nenaplnil.

Ale i podle toho, kdo říká, že slibové a dobrovolné oběti se ve svátek nepřinášejí – vždyť je psáno „od mého oltáře“: od oltáře, který je zvláště můj. A co to je? Každodenní oběť [tamid]. A Milosrdný řekl: „Od mého oltáře ho vezmeš, aby zemřel“ (Ex 21,14).

„Majetkové spory, [záležitosti] nečistoty a čistoty…“ atd. Řekl Rav: Byl jsem při hlasování v domě Rabiho a začínali mnou jako prvním. Ale vždyť jsme se učili, že začínají od největšího!

Řekl Raba, syn Ravy, a někteří říkají rabi Hilel, syn rabiho Valase: Hlasování v domě Rabiho bylo jiné, neboť tam všechna hlasování začínala od strany.

A řekl Raba, syn Ravy, a někteří říkají rabi Hilel, syn rabiho Valase: Ode dnů Mojžíšových až po Rabiho jsme nenalezli Tóru a [světskou] velikost na jednom místě.

Copak ne? Vždyť tu byl Jošua! – Byl [tu i] Elazar. – Vždyť tu byl Pinchas! – Byli [tu i] starší.

Vždyť tu byl Saul! – Byl [tu i] Samuel. – Vždyť ale [Samuel] zemřel! – Mluvíme o všech jeho letech.

Vždyť tu byl David! – Byl [tu i] Ira Jairský. – Vždyť ale zemřel! – Mluvíme o všech jeho letech.

Vždyť tu byl Šalomoun! – Byl [tu i] Šimeí, syn Gerův. – Vždyť ho ale zabil! – Mluvíme o všech jeho letech.

Vždyť tu byl Chizkija! – Byl [tu i] Šebna. – Vždyť ale byl zabit! – Mluvíme o všech jeho letech. – Vždyť tu byl Ezra! – Byl [tu i] Nehemjáš, syn Chakaljův.

Řekl Rav Ada bar Ahava: I já říkám: Ode dnů Rabiho až po Rav Ašiho jsme nenalezli Tóru a velikost na jednom místě. Copak ne? Vždyť tu byl Huna bar Natan! – Huna bar Natan se Rav Ašimu podřizoval.

„Hrdelní případy začínají od strany.“ Odkud se to [víme]? Řekl rabi Acha bar Papa: Písmo říká: „Neodpovídej ve sporu [riv]“ (Ex 23,2) – neodpovídej proti velkému [rav].

Raba bar bar Chana řekl [ve jménu] rabiho Jochanana: Odtud: „David řekl svým mužům: Připaště si každý svůj meč! I připásal si každý svůj meč a také David si připásal svůj meč“ (1S 25,13).

Řekl Rav: Člověk smí učit svého žáka a soudit s ním hrdelní případy. Namítají: [V záležitostech] čistoty a nečistoty se otec a jeho syn, učitel a jeho žák počítají za dva; v majetkových sporech, hrdelních případech, případech bičování, při posvěcení novoluní a interkalaci roku se otec a jeho syn, učitel a jeho žák počítají jen za jednoho.