MIŠNA: Svůdce (mesit) – to je prostý člověk; a [jde o toho], kdo svádí prostého člověka. Řekl: Na takovém a takovém místě je božstvo; tak jí, tak pije, tak prospívá, tak škodí.
מתני׳ המסית זה הדיוט והמסית את ההדיוט אמר יש יראה במקום פלוני כך אוכלת כך שותה כך מטיבה כך מריעה
Je-li lstivý a nelze s ním mluvit v jejich přítomnosti, nastraží mu svědky za zdí; a [svedený] mu řekne: Řekni, co jsi mi řekl v soukromí. A ten mu [to] řekne. A on mu řekne: Jak bychom opustili našeho Boha, který je na nebesích, a šli sloužit dřevu a kamení? Jestliže od toho ustoupí, je to dobré; ale řekne-li: To je naše povinnost, tak je to pro nás dobré, ti, kdo stojí za zdí, ho přivedou před soud a ukamenují ho.
אם היה ערום ואינו יכול לדבר בפניהם מכמינין לו עדים אחורי הגדר והוא אומר לו אמור מה שאמרת ביחוד והלה אומר לו והוא אומר לו היאך נניח את אלהינו שבשמים ונלך ונעבוד עצים ואבנים אם חוזר בו הרי זה מוטב ואם אמר כך היא חובתנו כך יפה לנו העומדין מאחורי הגדר מביאין אותו לבית דין וסוקלין אותו
[Svůdcem je] ten, kdo říká: Budu sloužit, půjdu a budu sloužit, pojďme a služme; budu obětovat, půjdu a budu obětovat, pojďme a obětujme; budu pálit kadidlo, půjdu a budu pálit kadidlo, pojďme a palme kadidlo; vyleji úlitbu, půjdu a vyleji úlitbu, pojďme a vylijme úlitbu; pokloním se, půjdu a pokloním se, pojďme a pokloňme se.
GEMARA: „Svůdce – to je prostý člověk“: důvodem je, že [jde o] prostého člověka, ale prorok [je trestán] uškrcením. „A kdo svádí prostého člověka“: důvodem je, že [jde o] jednotlivce, ale [kdo svádí] mnohé, [je trestán] uškrcením.
גמ׳ המסית זה הדיוט טעמא דהדיוט הא נביא בחנק והמסית את ההדיוט טעמא דיחיד הא רבים בחנק
Podle koho je Mišna? Je to rabi Šimon, neboť bylo učeno: Prorok, který svedl [k modlářství, je trestán] ukamenováním; rabi Šimon říká: uškrcením. Ti, kdo svedli svedené město, [jsou trestáni] ukamenováním; rabi Šimon říká: uškrcením.
מתני׳ מני ר"ש היא דתניא נביא שהדיח בסקילה ר' שמעון אומר בחנק מדיחי עיר הנדחת בסקילה ר"ש אומר בחנק
Řekni [však] závěr: „Svádějící (madiach) – to je ten, kdo říká: Pojďme a služme modlám.“ A Rav Jehuda řekl jménem Rava: Učili [to] o těch, kdo svedli svedené město. Dostali jsme se k rabínům. Začátek je [podle]rabiho Šimona a závěr [podle] rabínů?
אימא סיפא המדיח זה האומר נלך ונעבוד עבודת כוכבים ואמר רב יהודה אמר רב מדיחי עיר הנדחת שנו אתאן לרבנן רישא ר"ש וסיפא רבנן
Jak se s ním zachází? Rozsvítí se mu lampa ve vnitřní místnosti a svědci se posadí ve vnější místnosti, aby ho viděli a slyšeli jeho hlas, ale on je neviděl. A [svedený] mu řekne: Řekni, co jsi mi řekl v soukromí. A on mu [to] řekne. A ten mu řekne: Jak bychom opustili našeho Boha, který je na nebesích, a sloužili modlám? Jestliže od toho ustoupí, je to dobré; ale řekne-li: To je naše povinnost a tak je to pro nás dobré, svědci, kteří slyší zvenku, ho přivedou před soud a ukamenují ho.
כיצד עושין לו מדליקין לו את הנר בבית הפנימי ומושיבין לו עדים בבית החיצון כדי שיהו הן רואין אותו ושומעין את קולו והוא אינו רואה אותן והלה אומר לו אמור מה שאמרת לי ביחוד והוא אומר לו והלה אומר לו היאך נניח את אלהינו שבשמים ונעבוד עבודת כוכבים אם חוזר בו מוטב ואם אמר כך היא חובתנו וכך יפה לנו העדים ששומעין מבחוץ מביאין אותו לבית דין וסוקלין אותו:
Ben Stada – [vždyť] to je Ben Pandira? Rav Chisda řekl: Manžel [se jmenoval] Stada, milenec Pandira. [Ale] manžel byl [přece] Papos ben Jehuda? Nýbrž řekni: Jeho matka [se jmenovala] Stada. [Ale] jeho matka byla Mirjam, česačka ženských vlasů? [Nazývali ji tak], jak se říká v Pumbeditě: Ta odpadla (satat da) od svého manžela.]
בן סטדא בן פנדירא הוא אמר רב חסדא בעל — סטדא בועל — פנדירא בעל פפוס בן יהודה הוא אלא אֵימא אמו סטדא אמו מרים מגדלא נשיא הואי כדאמרי בפומדיתא סטת דא מבעלה:]
Čaroděj – ten, kdo vykoná čin, je vinen, a ne ten, kdo [jen] klame oči. Rabi Akiva říká jménem rabiho Jehošuy: Dva sbírají okurky [čarami]; jeden, který sbírá, je osvobozen, a druhý, který sbírá, je vinen. Ten, kdo vykoná čin, je vinen; ten, kdo klame oči, je osvobozen.
המכשף העושה מעשה חייב ולא האוחז את העינים ר"ע אומר משום ר' יהושע שנים לוקטין קשואין אחד לוקט פטור ואחד לוקט חייב העושה מעשה חייב האוחז את העינים פטור:
„Čaroděj – to je ten, kdo vykoná čin“ atd. Rabíni učili: „Čarodějnici“ – ať muže, ať ženu. Je-li tomu tak, proč Písmo praví „čarodějnici“? Protože většina žen se zabývá čarováním.
המכשף זה העושה מעשה וכו': תנו רבנן מכשפה אחד האיש ואחד האשה א"כ מה ת"ל מכשפה מפני שרוב נשים מצויות בכשפים
Jakou smrtí [umírají]? Rabi Josi Galilejský říká: Je řečeno zde: „Čarodějnici nenecháš naživu“ (Ex 22,17), a je řečeno jinde: „Nenecháš naživu nic, co dýchá“ (Dt 20,16). Jako tam mečem, tak i zde mečem.
מיתתן במה רבי יוסי הגלילי אומר נאמר כאן (שמות כב, יז) מכשפה לא תחיה ונאמר להלן (דברים כ, טז) לא תחיה כל נשמה מה להלן בסייף אף כאן בסייף
Rabi Akiva říká: Je řečeno zde: „Čarodějnici nenecháš naživu“, a je řečeno jinde: „Ať zvíře, ať člověk, nebude žít“ (Ex 19,13). Jako tam ukamenováním, tak i zde ukamenováním.
ר' עקיבא אומר נאמר כאן מכשפה לא תחיה ונאמר להלן (שמות יט, יג) אם בהמה אם איש לא יחיה מה להלן בסקילה אף כאן בסקילה
Rabi Akiva mu řekl: Já jsem vyvodil Izrael z Izraele, u nichž Písmo stanovilo mnoho druhů smrti, a ty vyvozuješ Izrael z modloslužebníků, u nichž Písmo stanovilo jen
אמר לו רבי עקיבא אני דנתי ישראל מישראל שריבה בהן הכתוב מיתות הרבה ואתה דנת ישראל מעובדי כוכבים שלא ריבה בהן הכתוב אלא
Originál: Sanhedrin 67a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.