Ševuot 34a שבועות

každou jednotlivou [přísahu], před soudem i mimo soud, mluví jen o peněžním nároku – pak u svědectví, kde nepostavilo ženy na roveň mužům, příbuzné na roveň vzdáleným, nezpůsobilé na roveň způsobilým, a je povinen jen jednou před soudem, není správné, aby mluvilo jen o peněžním nároku?

Co [platí] u svěřeného majetku, [to platí], protože tam nepostavil zaklínaného na roveň přísahajícímu a úmyslného na roveň neúmyslnému; můžeš [to] říci o svědectví, kde postavil zaklínaného na roveň přísahajícímu a úmyslného na roveň neúmyslnému?

Verš učí: „zhřeší“ – „zhřeší“ jako gezera šava. Zde je řečeno „zhřeší“ (Lv 5,21) a jinde je řečeno „zhřeší“ (Lv 5,1). Jako jinde mluví jen o peněžním nároku, tak i zde mluví jen o peněžním nároku.

Raba bar Ula namítl: Ať [to] vyvrátí „nebo – nebo“ u vyslovení [přísahy] (Lv 5,4), neboť jsou to „nebo“, je s nimi spojena přísaha a není s nimi spojen kohen, a mluví o něčem jiném než o peněžním nároku!

Je rozumné, že to měl odvodit ze svěřeného majetku, neboť [tam je] „zhřeší“ [odvozené] ze „zhřeší“.

Naopak, měl to odvodit z vyslovení, neboť [tam je] „oběť za hřích“ [odvozená] z „oběti za hřích“.

Nýbrž je rozumné, že to měl odvodit ze svěřeného majetku, neboť [mají společné]: hřích, úmysl, nárok, zapření a opakování [přísahy].

Naopak, měl to odvodit z vyslovení, neboť [mají společné]: oběť za hřích, odstupňovanou [oběť], pětinu. [Odpověď:] Tyto [shody u svěřeného majetku] jsou početnější.

Rabi Akiva říká: „A když se provinil v jedné z těchto [věcí]“ (Lv 5,5) – v některých z nich je povinen a v některých z nich je osvobozen. Jak tedy? Žádali-li po něm peníze, je povinen; žádali-li po něm něco jiného, je osvobozen.

Já to obrátím!

Rabi Akiva se opírá o „nebo“ rabiho Eliezera.

Jaký je mezi nimi rozdíl, mezi rabim Eliezerem a rabim Akivou?

Rozdíl mezi nimi je [u toho], kdo zaklíná svědky o pozemku: podle rabiho Eliezera jsou povinni, podle rabiho Akivy jsou osvobozeni.

A podle rabiho Jochanana, který tam řekl, že kdo zaklíná svědky o pozemku, [ti] jsou osvobozeni i podle rabiho Eliezera – jaký je zde rozdíl mezi rabim Eliezerem a rabim Akivou?

Rozdíl mezi nimi je [u] svědků pokuty.

Rabi Josi Galilejský říká: „A je svědkem, buď viděl, nebo věděl“ – Písmo mluví o svědectví, které se uskutečňuje viděním bez vědění a věděním bez vidění.

Rav Papa řekl Abajemu: Máme snad říci, že rabi Josi Galilejský nepřijímá [názor] rabiho Achy? Neboť se učí: Rabi Acha říká: Velbloud, který je v říji mezi velbloudy, a vedle něj se najde zabitý velbloud – je známo, že tento ho zabil. Neboť kdyby přijímal [názor] rabiho Achy, našel bys to i v hrdelních věcech, jako [u] Šimona ben Šetacha.

Neboť se učí: Šimon ben Šetach řekl: Kéž [nespatřím] útěchu, jestliže jsem neviděl jednoho, jak běží za svým druhem do zříceniny; běžel jsem za ním a našel jsem v jeho ruce meč, z něhož kapala krev, a zabitý sebou škubal. Řekl jsem mu: Ničemo, kdo zabil tohoto? Buď já, nebo ty!

Ale co mám dělat, když tvá krev není vydána do mých rukou? Vždyť Tóra řekla: „Na výpověď dvou svědků nebo tří svědků bude usmrcen ten, kdo má zemřít“ (Dt 17,6). Avšak Všudypřítomný se ti pomstí. Říkali: Nehnuli se odtamtud, a už ho uštkl had a zemřel.

Můžeš i říci, že přijímá [názor] rabiho Achy. Dobře, vědění bez vidění najdeš; ale jak najdeš vidění bez vědění? Cožpak není třeba vědět, zda zabil pohan, nebo zabil Izraelita, zda zabil smrtelně raněný člověk, nebo zabil zdravý?

Plyne z toho, že rabi Josi Galilejský soudí, že kdo zaklíná svědky pokuty, [ti] jsou osvobozeni. Neboť kdyby tě napadlo, [že] jsou povinni – budiž, vědění bez vidění jsme našli; ale vidění bez vědění – cožpak není třeba vědět, zda souložil s pohankou, [nebo] souložil s dcerou Izraele, souložil s pannou, [nebo] souložil s ženou, která už měla styk?

Rav Hamnuna seděl před Rav Jehudou, a Rav Jehuda seděl a ptal se: [Žalobce říká:] Načítal jsem ti minu před tím a tím,