Sota 16b סוטה

[Halacha, že se holí] jako dýně – čí je? Je to rabi Akiva, který vykládá [metodou] rozšíření a zúžení, neboť se učí: „A sedmého dne oholí všechny své vlasy“ – rozšířil; „svou hlavu, svůj vous a své obočí“ – zúžil; „všechny své vlasy oholí“ – opět rozšířil. Rozšířil, zúžil a rozšířil – rozšířil na všechno.

Co rozšířil? Rozšířil na celé tělo. A co zúžil? Zúžil [tak, že vyloučil] chloupky v nose.

Jak to tedy je? Pojď a slyš, neboť řekl Rav Huna bar Aši, řekl Rav: Není-li tam prach, přinese práchnivinu zeleniny a posvětí [ji].

To ale není [důkaz]: práchnivina zeleniny je prach, popel není prach.

„Tak aby byl na vodě vidět.“ Učili rabíni: Tři věci musí být vidět: prach sotě, popel krávy a slina švagrové. Jménem rabiho Jišmaela řekli: Také krev ptáka.

Jaký je důvod rabiho Jišmaela? Neboť je psáno: „A namočí je do krve ptáka [zabitého] a do živé vody“ (Lv 14,51), a učí se: „Do krve“ – mohl bych si myslet, že do krve a ne do vody; proto praví: „do vody“. Je-li „do vody“, mohl bych si myslet, že do vody a ne do krve; proto praví: „do krve“. Jak to tedy? Přinese vodu, v níž je krev ptáka rozpoznatelná. A kolik [vody]? Čtvrtinu [logu].

A rabíni? Ten [verš] je pro sebe sama, neboť takto říká Milosrdný: Namoč do krve a do vody.

A rabi Jišmael? Jestliže tak, měl Milosrdný napsat „a namočí do nich“; k čemu mi je „do krve a do vody“? Aby byla rozpoznatelná.

A rabíni? Kdyby Milosrdný napsal „a namočí do nich“, řekl bych: do toho zvlášť a do onoho zvlášť. Napsal Milosrdný „do krve a do vody“, aby je smíchal.

A rabi Jišmael? Smíchání je psáno v jiném verši: „A zabije jednoho ptáka…“ (Lv 14,5).

A rabíni? Kdyby [to bylo] jen z onoho [verše], řekl bych: Ať jej zabije blízko nádoby, podrží žíly a krev zachytí do jiné nádoby. Proto nás to učí.

Ptal se rabi Jirmeja rabiho Zeiry: [Pták] velký, který vytlačí vodu [krví], [nebo] malý, který je vodou přehlušen – jak je to?

Řekl mu: Neříkal jsem ti, abys nevybočoval z halachy? Rabíni to odměřili podle vrabce: není velkého, který by vytlačil vodu, ani malého, který by byl vodou přehlušen.

Učili rabíni: Dal-li prach dříve než vodu, je to nezpůsobilé; a rabi Šimon to prohlašuje za způsobilé. Jaký je důvod rabiho Šimona?

Neboť je psáno: „A vezmou pro nečistého z prachu spálené oběti za hřích“ (Nu 19,17), a učí se: Řekl rabi Šimon: Je to snad prach? Vždyť je to popel! Písmo změnilo jeho význam, aby z něho vyvodilo gzera šava. Je řečeno zde „prach“ a je řečeno tam „prach“: jako tam prach na vodě, tak i zde prach na vodě.

A jako zde: dal-li prach dříve než vodu, je to způsobilé, tak i tam: dal-li prach dříve než vodu, je to způsobilé.

A tam odkud to víme? Jsou psány dva verše: je psáno „na něj“ – tedy nejprve popel; a je psáno „živou vodu do nádoby“ – tedy nejprve voda. Jak to tedy? Chce-li, dá toto [první]; chce-li, dá ono [první].

A rabíni? „Do nádoby“ [je míněno] přesně; „na něj“ – aby je smíchal.

Ale řekni: „na něj“ [je míněno] přesně, a „do nádoby“ – aby jejich živost byla v nádobě [tj. aby se voda nabírala přímo do nádoby]?

Jak nacházíme všude: co činí způsobilým, [klade se] navrch, tak i zde: co činí způsobilým, [klade se] navrch.